Gretsch G2655T Streamliner Center Block Jr. Bigsby LRL IS: futuretro

Když jsem po hmátl, kytarář Ondřej Vlk zrovna stál opodál a pokyvoval hlavou. Také ze mě je po třech letech s pinupkou slušný Gretschův fanoušek. Aby ne; elegance, výborná hratelnost, příznivá cena. Že v Savannah umějí leda bicí a zbytek za ně smontují v Asii – tak určitě.

Jenže někdo předtím musel ty kytary vymyslet a potom při expedici zkontrolovat. Jinak řečeno, zpracování je v detailech pražců příkladné. Víc naoko je dělaný retro vzhled. Teď spíš než výřezy, třívrstvý pickguard z umělé želvoviny nebo patinovaná lemovka, které draze jen vypadají, myslím sportovnější krk-tenké účko a dvanáct palců rádiusu. Těch byste se jinak nadáli u výrazně mladších nástrojů. Nic proti, o to snáz se hrají jazzoví pavouci i rozklady.

Díky výkonným pasivním humbuckerům Broad’Tron BT-2S a také smrkovému centrbloku kytara nepíská ani při silných zkresleních, což od lubovky opravdu nečekáte. Tato se ještě k tomu vymyká poměrně ostrými punkovými středy a ne tak, ehm, prostorově výrazným zvukem. Tím je také daný okruh možných zájemců: cvoci do psycho a rockabilly, ale i tací, kterým se dost zamlouvala špína Black Light Burns. S mechanickými částmi bych přesto zacházel jemně, hlavně s vibrapákou, která podobně pojmenovanou krabku pohodlně zastoupí, užijete spoustu srandy.

Stačí oběma směry lehce zatlačit, klidně oběma směry, a i bez Frankenstrata si můžete připadat jako Eddie Van Halen a ještě se hecnout, tj. naráz vibrovat i kroutit volume v dolním rohu. Rozvržení knoflíků je jinak vcelku tradiční. Čtyři, tři volume, z toho jedno hlavní, a jedna clona. S delšími točivými momenty se moc nepočítá. Má své opodstatnění, zejména u přecitlivělého „master volume“ v dolním rohu. Jinak nástroj cloní prudce a vydatně, což spíš než pankáči ocení především jazzmeni.

Gretsch G2655T Streamliner Center Block Jr. Bigsby LRL IS je prostě splněný sen všech skrblíků. Vypadá luxusně, stejně dobře hraje, a přitom nestojí svět.