Heartworms na debutu představuje strhující příběh plný temných zákoutí

Dostat se pod ochranná křídla producenta a vydavatele Dana Careyho, není jednoduché. Jeho práce na albech Wet Leg, Fontaines D.C. nebo Foals jsou ceněné fanoušky i hudebními publicisty, takže když před dvěma roky na jeho labelu Speedy Wunderground vyšlo čtyřskladbové EP A Comforting Notion 24leté Josephine „Jojo“ Orme alias Heartworms, stálo za to zbystřit pozornost. Mix syrového post-punku s industriálními, ale i popovými prvky doplnila autorka neméně uhrančivou osobní výpovědí, ve které se zrcadlilo komplikované dětství i fascinace gotikou a válečnými reáliemi. Portál New Musical Express označil hudebnici s věru barevnými kořeny (otec afghánsko-pákistánský původ, matka dánsko-čínský) za jeden z objevů roku 2023, a tak se na debutovou desku projektu čekalo s poměrně velkým očekáváním. Kolekce Glutton For Punishment vkládané naděje suverénně potvrdila.

Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hydea, novela skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona, není pouze fantaskním hororovým příběhem, ale v menší či větší míře realitou každého člověka. Každý máme svou odvrácenou, temnou, někdy i sebedestruktivní stránku, a vedle toho tvář pozitivně, energicky naladěnou. Jojo v rozhovoru pro portál The Line of Best Fit přiznala, že zatímco v civilním životě je spíše plachou osobností, která dříve nebyla schopná ventilovat své emoce ani v rodinném kruhu, její převlek jménem Heartworms jí dovoluje propouštět na veřejnost pro blízké okolí zřejmě překvapivé, temné impulzy. Tuto dvojí tvář jasně artikuluje singl Just To Ask A Dance, ve které Orme zpívá: „Nemám šanci / požádat tě o tanec / jsem tak stydlivá, až mě to bolí“. Fanouška v tu chvíli napadne: „Je to ta samá Jojo Orme, kterou jsme měli možnost sledovat, jak na pódiu skáče jako dávno ztracené dítě Michaela Jacksona a Siouxsie Sioux?“ Jenže ani v dalších minutách se kýženého uvolnění nedočkáme. Naopak znovu dostaneme řadu válečných indicií, které mohou být i poměrně trefnými alegoriemi všech drobných válek, které se odehrávají v našich každodenních patáliích. Tresty za obžerství (osobní či celé společnosti), jak autorka naznačuje už samotným názvem debutu.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

Devět skladeb na Glutton For Punishment dokazuje, že Orme je nadaná skladatelka, jejíž barevný rukopis ještě podtrhuje producentské vedení Dana Careyho. Láska ke gotice nejen osmdesátých let (od už zmiňované Siouxie až k současné Zole Jesus), elegantnímu popu Depeche Mode, ale i nervní rockové, ženské výpovědi PJ Harvey, je koktejlem, který nám nabídne dramaticky klenuté momenty, jak od Anny Calvi (Just To Ask A Dance), postpunkovou sevřenost a přímočarost (Jacked), ale i přeci jen i uvolněnější pasáže (Mad Catch), kde ještě více vynikne suverénní vokál Jojo.

Přirozeně barevný rukopis, nad kterým se zpětně v rozhovorech podivuje i sama autorka, dostal v Careym ideálním podporovatele. Ten dokáže skladbám dát ve správný moment hutnou, rockovou podobu, jindy dramatické skladby doplní o smyčce, atmosférickou elektroniku nebo chladného automatického bubeníka. To, že nejdelší skladba kolekce Smugglers dostane podobu někde mezi Pearl Jam a Alanis Morrissette a závěrečná titulní skladba je pak postavena primárně na akustické kytaře a jímavém vokálu zpěvačky, pak nemůže nikoho překvapit.

Pečlivě produkovaný debut Heartworms je závanem čerstvého vzduchu. Ten sice proudí z poměrně temného lesa, kde tančí stíny a číhají podivná stvoření, přesto má posluchač nutkavou potřebu si po vyslechnutí Glutton For Punishment zážitek nejméně jednou zopakovat. A že čerstvá krev už nemá co nabídnout!

Heartworms – Glutton For Punishment

Speedy Wunderground/[PIAS]; 2025; 37:09

85 %