Honza Plášil: První díl Basáren najdete už jenom na darknetu

Slíbil jsem si, že se tě nebudu ptát na onu obligátní a všudypřítomnou otázku: „Kdy už budou nový...“, ale co natáčíš místo Basáren, se kterými si tě mnoho našich čtenářů spojí?

Natáčím desku s kapelou Nanday, to bych chtěl zmínit, a pak natáčím teďka pořád Hudbu nevymáchanou, která je rozkročená nejen k basistům, ale ke všem nástrojům, prostě se točí kolem muziky a trošku toho interního přístupu každého hosta. To znamená, že se tam může objevit deset kytaristů, nebo ten člověk do pořadu může přijít třeba dvakrát třikrát a vlastně mít pokaždý nějaké jiný téma, o kterém by chtěl mluvit.

Co se v pořadu zatím stalo?

V prvním dílu byl Petr Malásek, pak byl Milan Cimfe. Tam si myslím, že Milan už vyloženě nechal nahlédnout víc do té své kuchyně. Petr byl ještě docela obecný, i když jsme se zaměřili na téma filmové hudby. Milan, ten vyloženě vzal desku Kabátů, kterou točil, a pouštěl tam nějaké ukázky toho, když tam chybí nějaké stopy a naopak jakési vykrádání těch jednotlivých stop a pouštění toho, čeho si tam třeba člověk na první dobrou nevšimne.

Právě vyšel třetí díl s Matějem Belkem, což je taková „recyklace“ našich stálic, že?

Recyklujeme, ale doufám, že v dobrém, protože s Matějem jsme řešili gear, a to přesně byla taková ukázka toho, že se s ním zrovna můžeme potkat podle mě víckrát, protože jednou se s ním dá bavit o base, podruhé o kytaře, o krabičkách a tak. Čtvrtý natočený díl s Lukášem Mužíkem je o baskytarách a aparátech Mark Bass. Nejbližší naplánovaný díl bude opět producentský a sice s Lukášem Chromkem, s podtitulem Od třech akordů ke třem pluginům.

Koho bys rád pozval do budoucna?

Rád bych pozval třeba Martina Ledvinu, se kterým bych chtěl mluvit o hudební produkci, kdysi jsme tady něco pekli. Spolu s Petrem Špačkem, což je violoncellista, který hrál v Prague Cello Quartetu, a teďka si dělá nějaký sólový projekt, hodně používá cello s looperem, takže je to takový jako klasik, ale vlastně jako neklasický. Přesně takhle různá ta Hudba nevymáchaná být může. A určitě bych chtěl zvát známé a inspirativní muzikanty, kteří s náma dělali workshopy na Festiwallu i jinde. Třeba takový Michal Pavlíček, ten určitě má vždycky spoustu témat, o kterých se dá mluvit. A doufám, že se mi sem taky někdy povede dotáhnout Gumu Kulhánka, kterého dlužím ještě z dob, kdy se v Kytarách dělali Basoví velikáni.

Tak pojďme se vrátit ještě k Basárnám. Jak jste se vlastně s Honzou Krčmářem dali dohromady? A napadlo vás, že je potřeba udělat pořad pro basata a basnice?

To je strašně dávno, to se datuje k mým začátkům v Kytarách. Honza už tady tou dobou pracoval, já nastoupil jako produktový manažer na basy a chtěl jsem nějak oddělení marketingově zviditelnit. Takže jsme si říkali, že budeme dělat nějaké recenze, a pak jak jsem šel za Honzou, který zase naopak dělal na tom marketingu, že ten koncept nějak rozvedeme. A on asi přišel s tím, on vždycky měl na to jako takovej čuch, že to uděláme jako video. Neměli jsme od toho ale nijaké velké očekávání..

A první díl dopadl jak?

Ten úplně první díl se dokonce vůbec nemohl zveřejnit. Byl tam chvilku, ale pak se stáhnul. Musel se stáhnout. Dnes už ho najdete jen někde na darkwebu.

A to proč?

Normálně na to byly veřejný stížnosti. Lidem se nelíbil ten fekální humor a mluvení sprostě. A pak taky, jak jsme tam podřezali tu kozu. Říkali, že je to blbý. (smích)

A to mi přesně nahrává na další otázku. Přijde ti dnešní doba hodně korektní? 

Já mám pocit, že nějaká ta éra hyperkorektnosti, alespoň u nás, už mizí. Že se teď už víc proti tomu bojuje, že se objevují nějaké seriály nebo podcasty, kde se tento trend snaží nějak zase trošku narovnat nebo aspoň nabídnout nějakou jakoby protiváhu. Ta česká nátura v tomhle podle mě dost specifická. My vždycky tím humorem a absurdnem bojujeme proti tomu, řekněme, mainstream trendu. Možná že tohle neplatí o zahraničí, jako že tam třeba ta korektnost je ještě úplně jinde, typu „Dear passengers“ v Londýně místo „Ladies and gentlemen“. Já neříkám, že máš lidi a priori urážet, ale zase se z nějakých věcí prostě úplně nepodělat.

Minulý rok jsi moderoval Festiwall v pražských Modřanech, děláš tuto profesi často?

Hele, dělám to často, mám docela plný diář, ale kdybyste někdo chtěl, tak mluvím plynule, mluvím spisovně, nemluvím vůbec vulgárně a rozumím ještě super autům, krásně komentuju ženský a vlastně za peníze udělám úplně cokoliv. Takže ano, dělám. A pořad o zahrádkářství bych rád,  já mám zahradu asi tři metry na tři metry, taková předzahrádka tomu říkám, mám tam jednu jabloň a prostě tomu se věnuju taky. Moderovat vyhlášení soutěže Zahrada Čech, to by mě bavilo. No tak, jestli to čte organizátor Zahrady Čech, ozvěte se mi, díky!