Hraješ jen pro radost a nezajímají tě čísla? Kecáš! Co říkají o úspěšnosti?

Přátelé, začal jsem trochu zostra, ale jak se říká: „Na každém šprochu pravdy trochu.“ Dnešní článek bude o všech těchto číslech. Lajky na Facebooku, zhlédnutí videoklipů na Youtube, sledující na Instagramu a tak dále. Přiznám se, že já sám je sleduji, a přesto si nejsem jistý, jestli to pro mě má nějaký reálný dopad.

Všechna tahle čísla jsou pro nás hudebníky, interprety a kapely, kteří jsme na sociálních sítích, více či méně důležitá. Ze své podstaty nám tak nějak ukazují „úspěšnost“. A tím pádem nám pak dávají jakousi satisfakci za to, co děláme. A čím vyšší jsou ona čísla, tím lépe se cítíme, protože máme pocit, že jsme něčeho dosáhli. A já se stále dokola ptám sám sebe: Jsou virtuální čísla přesným ukazatelem úspěšnosti? Jsou nějakým ukazatelem? A je to k něčemu?

Nejsem žádný velký odborník na sociální sítě, ale s těmito „čísly“ mám už mnohaletou zkušenost. Chtěl bych se zde s vámi proto podělit o svoje myšlenky a pohled na věc. Rozhodně to neberte jako status quo nebo svatou pravdu. Spíše zamyšlení.

Ať si o tom myslí, kdo chce, co chce, čísla faktický dopad mají. Vezměme si například Youtube a monetizaci. „Nezmonetizuješ svůj kanál, aniž určitého počtu subscriberů nedosáhneš...“ – a pravidla pro monetizaci tím nekončí, naopak ještě pokračují. Tak to prostě je. Pokud chcete za svoji práci, za svoje videa a úsilí dostávat zaplaceno, musíte někde sehnat subscribery. Ať jsou jakkoliv virtuální a jakkoliv jsou ta čísla pro vás podstatná, či nikoliv. Podobné je to s algoritmem zobrazování příspěvků na Facebooku v závislosti na počtu lajků. A tak bych mohl pokračovat dál. Prostě jsou na těch číslech založeny sociální sítě. Čím více, tím lépe a hraje to na naše skryté pudy. To je faktická stránka věci. Pokud se chcete živit například jako youtuber, holt ta čísla prostě mít musíte.

Například videa Gojiry už po měsíci od zveřejnění zhlédne i přes několik milionů fanoušků, na Instagramu kapelu sleduje na 800 tisíc lidí a milník milion fanoušků dost možná brzy pokoří i na Facebooku. A to už se počítá.

Já bych se zde nicméně chtěl zaměřit na určitou vypovídací hodnotu oněch čísel. Pojďme na konkrétní příklad, kdy sjíždím na Youtube klasické klipy, klasických českých kapel. Samozřejmě – na co koukám? Na počty zhlédnutí, odběratelů, liků a disliků, na počty komentářů. Vše se pohybuje v takových těch standardních mezích – a najednou bác! Standardní klip jako většina dalších má neúměrně, několikanásobně, třeba i stonásobně víc views než je takový ten průměr. Říkám si, jak je to možné? Zřejmě nějaká „slavná“ kapela, která zatím unikala mojí pozornosti. Co udělám? Jdu na Facebook kouknout na počet sledujících a moje překvapení ještě vzroste. Žádná slavná kapela se nekoná. Obvyklý počet.

Jak je to možné? Kapela mohla zapracovat a klip prostě nasdílet všude, kde to jen jde. Fajn, to je tak nějak standard. Dělají to všechny kapely, ale z mé zkušenosti to generuje právě ten průměrný počet reakcí, samozřejmě v závislosti na známosti kapely. Jak tedy na mnohonásobně vyšší čísla? Mnohokrát jsem slyšel o „nákupu lajků“. Přiznám se, nikdy jsem po tom nepátral a nezjišťoval, takže nevím. Co ale vím a co máme odzkoušené, je placená reklama. Na Facebooku je to zcela běžné, dokonce Facebook sám nabízí pod příspěvkem tlačítko na placenou reklamu. Tedy velmi využívaný nástroj. Stejně tak to funguje i s views na Youtube. Sice ne tak jednoduše jako na Facebooku, ale i tak jde zaplatit reklamu. Princip je zcela stejný. Čím víc si zaplatíš, tím víc dostaneš.

Má to jedno úskalí. Někdy jde odhadnout, kdy si kapela zaplatila reklamu. V případě generických views má klip určitý počet reakcí. Lajků, dislajků, komentářů, které jsou v určitém poměru k views. V případě placené reklamy ale tahle další čísla nemusí odpovídat. Poměr je mnohem menší. Placená reklama se prostě zobrazuje i lidem, kteří o klip nemají zájem, takže pak ani nereagují pod videem.

Na Facebooku je to podobné. Pokud má kapela určitý počet sledujících, kteří jsou opravdu fanoušky kapely, odpovídá tomu i určitý počet reakcí pod každým příspěvkem. Ovšem stává se, že kapela má „velké množství“ sledujících, ale reakce pod jednotlivými příspěvky tomu už neodpovídají. V takových případech hned zbystřím.

Takhle nějak tedy lze nahlížet na tato sociální čísla. Placená reklama je prostě placená reklama. Zvyšuje čísla. Kdyby to nefungovalo, nikdo si ji platit nebude. Podle mě je to byznys jako každý jiný. Jen jsem vám zde chtěl naznačit, jak lze čísly hýbat a co mohou říkat. A budu v úvahách ještě pokračovat.

Chcete růst a zvyšovat cenu své kapely? Zkuste naši panelovku o budování a upevňování značky kapely.

S kapelou domlouváme koncert (v ČR) a chceme pozvat další kapely. Uvažujeme zhruba následovně (a dle všeho tak uvažují i další kapely, pokud to tedy nejsou „slavní“ hudebníci, kteří si můžou za vystoupení říct o pořádní honorář). Pozveme nějakou „velkou“ kapelu, které jsme ochotni zaplatit jako tahounům večera, a pak si pozveme další kapely na naší úrovni, kterým už tak ochotni zaplatit nejsme, tak s nimi domluvíme jiné podmínky. Nechme nyní stranou ty odměny a peníze a spíš se podívejme na to, jak zjistíme, která kapela je ta slavná a která ta na naší úrovni?

Co vás napadne jako první? Jdete se podívat na Facebook. Pokud má kapela tak nějak stejně sledujících jako my, jsou na podobné úrovni. Pokud mají třeba trojnásobek sledujících, jsou to „TI“ na vyšší úrovni. Ale je to správná úvaha? Zaručí nám návštěvníky na koncertě? Samozřejmě že ne. Hraje tam roli mnohem více faktorů, které teď také ponechme stranou, ale pojďme si říct o tom zkreslení.

Počet sledujících na Facebooku se sice krásně nabízí, abychom od něj chtěli odvodit počet návštěvníků na koncertě, ale tahle síť je dost globální. Česká kapela zpívající v angličtině tak může mít klidně polovinu nebo i většinu sledujících ze zahraničí. Takže nám toto číslo určitě neřekne možný počet návštěvníků. A já se hned ptám? Není možné zjistit, kolik fanoušků má kapela jen v ČR? A hned odpovídám. Není relevantní třeba taky počet fanoušků na Bandzone? Ejhle. Pořadí „slavných“ a „neslavných“ kapel se výrazně promíchalo. A bude nahrávat kapelám, které byly aktivní ve zlaté éře Bandzone. Už slyším ty nářky, jak Bandzone je irelevantní. Opravdu? Opět krásný příklad, jak nahlížet na čísla.

Toto porovnávání podle lajků se mi zdá mírně mimo. Určitě při nabídce koncertu nepůjdeme na Facebook kontrolovat počet lajků pořádající kapely, abychom si podle toho buď řekli o honorář nebo jeli poníženě hrát zadarmo. Je to vždy o konkrétních podmínkách a domluvě. A věřím, že to tak má většina kapel.

Jaké jsou nástrahy bookingu, na co se hlavně zaměřit, jak stanovit cenu? Zkuste náš článek 10 tipů, jak podle zkušených promotérů zdolat nástrahy bookingu i tohle video.

Nyní bych chtěl popřemýšlet ještě o jednom záludném čísle. A to je číslo hodnocení alb. Kapela vydá nové album, pošle ho na recenzi a recenzent udělí známku. Běžná praxe, kterou sice moc nepobírám, ale funguje to tak. Psal jsem o tom v článku Recenze: taky byste z nich někdy brečeli?

Ať už si o známkování alb myslíte, co chcete, pojďme se podívat, jak může být interpretováno a manipulováno. Tak v prvé řadě. Pokud jako kapela dostaneme známku 5/6 (pět bodů ze šesti), je to pecka. Bodík od plné klády. Když dostaneme 8/10, je to taky fajn, ale už ne tak dobrý. Je to dva body od plného počtu. Jenže když si zlomky převedeme na společný jmenovatel, zjistíme, že obě známky jsou až na nějaké desetiny téměř na stejné úrovni. Jen se dostavilo jiné vnímání.

Pojďme v úvaze dál. Je 8/10 pořád 8/10? Je i není. Radujete se za 8/10 a jdete si s nadšením přečíst recenze na další alba onoho redaktora, časopisu či webzinu. A co zjistíte? Drtivá většina hodnocení 10/10, o něco méně 9/10, no a pár 8/10. Budete mít pořád stejnou radost?

Stejně tak to funguje opačně. Z 6/10 můžete být zklamaní jen do té doby, než zjistíte, že na webu, kde vám takovou známku dali, je průměr 4/10. To si pak zavýsknete.

Už je vám asi jasné, že někdy je prostě 6/10 víc než 8/10. Jak jsou ta čísla relativní, že? Ale pořád se dělají žebříčky...

Než skončím, vraťme se ještě na začátek, kde jsem se ptal, jestli mají tahle virtuální čísla nějaký reálný dopad. Můžeme říct, že kapela, která má klip s 50 000 views a 4000 sledujících na Facebooku, je slavná nebo úspěšná? Položím otázku ještě jinak. A položím vám ji tak, jak ji kladu sám sobě: kolik chci mít sledujících, followerů, fanoušků, abych... a tady je podstata všeho. Každý si tam dosadí něco jiného. Někdo si tam může dosadit „abych byl spokojený“. Někdo „aby nás ostatní kapely pořadatelé sami zvali na koncerty“. Nebo třeba „aby nám fanoušci zaplatili vydání CD na Startovači“.

Nic z toho nám ovšem žádné virtuální číslo nezaručí. Není to o číslech. Je to o těch „opravdových fanoušcích“, které si kapely získají kontaktem a péčí. Samozřejmě, čím víc lidí kapela osloví, tím víc takových fanoušků může získat. Odborně se tomu říká sales funnel.

Poslední myšlenku raději ještě jednou zopakuji, protože je podle mě nejdůležitější. Je jedno, kolik má která kapela kde čísel. Důležité je, kolik fanoušků ji ve skutečnosti podporuje. Pokud na kapelu nikdo nepřijde a nikdo si od ní nic nekoupí, je jedno, že bude mít na sociálkách deset tisíc fanoušků, no ne?

Nemylte se. Je samozřejmé, že kapela se 100 000 followery bude asi opravdu o dost větší než kapela s jedním tisícem. Ale má cenu nějak porovnávat rozdíl několika tisíc, zvlášť u těch nižších řádů? Třeba 1000 vs. 4000. Nebo 2000 vs. 10 000? Tyhle poměry se mohou poměrně rychle měnit. Mnohokrát jsem záviděl nějaké kapele lajky nebo views, abychom je po nějaké době nejen předběhli, ale dotyčná kapela už třeba ani nehraje. Zpětně si pak vybavuji, jak jsem k ní vzhlížel. A proč? Na základě nějakého imaginárního čísla?

Vždycky, když se o tomto tématu někde zmíním – nemyslím teď u piva, ale třeba před lidmi, kteří v branži opravdu pracují (jakože za peníze) – dostávám svornou odpověď, že tahle čísla nehrají žádnou roli. Ale červík v hlavě a různé zkušenosti říkají, že zas tak nepodstatná nejsou. Byť, jak jsem se snažil vylíčit, s nimi lze manipulovat, různě je vykládat a tedy úplně přesnou vypovídací nebo porovnávací hodnotu nemají.

Co si přát na závěr? Až se budou před příštím cyklem evoluce stát fronty na charaktery postav, zkusím být první v řadě třeba na Freddieho Mercuryho nebo Bruce Dickinsona. No..., ještě to promyslím.

Napište nám do komentářů, jak „dělání čísel“ vnímáte vy. Necháváte se tím ovlivňovat? Máte nějaká další čísla, která lze interpretovat různě? Třeba si v diskuzi navzájem sdělíme nějaké zajímavé věci.