Šest, sedm, osm… a dál? Jaký počet strun je pro vás ten pravý?

Specifika vícestrunných kytar

Nejprve si přiblížíme některé charakteristiky vícestrunných kytar. Kromě nezbytně širších krků a hmatníků (a v případě osmistrunných kytar je ten rozdíl už dost markantní), které samosebou vyžadují i mírně odlišnou techniku hry, je to i často odlišná konstrukce, kterou se tyto kytary liší od těch běžných – šestistrunných. To se týká především zmíněných krků, které jsou často vícevrstvé, s pevnější (nejčastěji titanovou), či někdy dokonce zdvojenou výztuží.

To přirozeně přináší i určitá specifika do zvuku takových kytar, neboť kromě většího tónového rozsahu tu máme i odlišné rezonance takového nástroje. Jak známo, u kytar je důležitá nejen rezonance těla, ale i krku. A rezonanční vlastnosti kytar z více strunami by měly být co nejlepší, aby daly vyniknout celému spektru tónů, které díky přidaným strunám máme k dispozici. Pokud tomu tak není, můžeme se totiž dočkat nepříjemného překvapení v podobě splynutí tónů – vaše sedmá, případně osmá struna prostě nebude ve výsledném zvuku téměř slyšitelná.

Pokud usoudíte, že sedmi či osmistrunná kytara je pro vaši kreativitu nezbytností, bude lépe pátrat po té „pravé“ v poněkud dražších vodách, kde by měla být rezonanční kvalita již samozřejmostí. Ovšem musíte se také vypořádat s faktem, že nabídka takovýchto kytar rozhodně není tak pestrá a rozsáhlá jako u kytar běžných.

Dále je nutno dát pozor na ladění (a to především ve studiu při nahrávání), aby se nám hluboké frekvence basových strun na těchto kytarách vzájemně nepřekrývaly s některými frekvencemi dnes hojně využívaných pěti či šestistrunných baskytar.

Třetím úskalím může být výběr správného aparátu k takovýmto kytarám. Najít aparát, který by opravdu věrně a čistě reprodukoval zvuk naší kytary, může být leckdy problém, i když hrajeme na „šestistrunku“ – a tak není divu, že přidané struny mohou proces hledání ideálního aparátu ještě více zkomplikovat. Tudíž je zde rovněž potřeba zaměřit svoji pozornost spíše na dražší modely.

Dalším specifickým prvkem jsou struny. Nejenže pořízení takové speciální sedmi či osmistrunné sady vás opět vyjde na trochu větší peníz než běžné šestistrunné sady, ale navíc zde není tak velký výběr. Musíme vybírat jen z omezené nabídky, případně si takovou „ideální“ sadu musíme sestavit sami z různých sad, což už opravdu není levná „sranda“.

Taková jsou tedy specifika vícestrunných kytar, která nás někdy mohou od jejich pořízení spíše odradit. Ještě jsem vás pořád neodradil? Teď pojďme raději rychle k argumentům, které hovoří naopak pro jejich pořízení.

Proč hrát na sedmičku nebo osmičku

Jedno z hlavních pozitiv vícestrunných kytar spočívá určitě v jejich širších zvukových možnostech. Pokud usilujete o hutnější či hlubší zvuk, odpadá zde nutnost podladění, jako je tomu u šestistrunek. I když je samozřejmě možné a celkem i běžné podladění (a leckdy i extrémní) sedmi a osmistrunek. Navíc přidané hlubší tóny nejenže řádně zatěžkají vaše již tak jistě notně „těžké“ riffy, ale – patříte-li mezi technické ekvilibristy – více strun dá zároveň možnost většího vyniknutí vaší technice a nápadům a máte zde prostor se dosytosti „vyřádit“. Přidané struny se totiž báječně hodí např. při bleskurychlých arpeggiích a podobných fintičkách. Nehledě na fakt, že samotný vyšší počet strun může být i velmi inspirativní při skládání a skýtá nám i větší prostor v experimentech s laděním kytary.

Ať už jste zastánci či odpůrci „sedmiček“ a „osmiček“, mějte také na paměti, že přestože vás tyto kytary mohou v lecčems inspirovat a přivést vás ke spoustě neobvyklých či netradičních hudebních postupů, vždy by na prvním místě měla být samotná hudba – a tyto kytary bychom proto neměli bezmyšlenkovitě používat jen proto, že je to zrovna v módě. Zkrátka pořízení takového nástroje by mělo mít především hudební smysl a ne pouze doplňovat vaši image.

Pokud vám to dává hudebně smysl, hrajte si ale samozřejmě klidně i na devítistrunku. Ostatně firma Ibanez před časem zrovna jednu takovou devítiocasou bestii uvedla na trh...

Tento text vyšel u příležitosti letos už 12. narozenin Frontmana, kdy se ohlížíme za inspirativními články magazínu. Poprvé byl text zveřejněn 10. května 2016.