Dj Shadow

Hudba z bonboniéry a hořkost renesance

S malou továrnou na beaty pracovali téměř všichni slavní hiphopoví producenti od Dr. Dre až po DJ Shadowa nebo Kayne Westa. Způsob práce s tímto hardwarem ovlivnil zvuk celého jednoho žánru a první modely od Rogera Linna mají stále místo ve studiích po celém světe. Jak to bylo dál s Music Production Center od Akai?

Samozřejmě, že nakonec i v oblasti hudební produkce zvítězily počítače. Nuly a jedičky přeci jen není tak nákladné vyrábět a bývalá jednička - tedy Music Production Center od Akai začala trochu ztrácet. I když ne kouzlo. Po starých MPC stále touží většina hiphopových producentů. Je to už standard, jak říká samotný výrobce. MPC jsou nyní již dostupnější, máte možnost vybrat si z více variant. Ale zdá se, že Akai trochu zaspal, hlavně co se týče praktičnosti. Původně skvěle konstruované promyšlené "krabice" mají výdrž a zvuk, ale moc to žere. V dnešní době tedy hlavně čas těch, kteří s tímto hardwarem začínají. K tomu ještě současným modelům Akai přibyla zajímavá konkurence.

První podstatný zlom v řadě MPC nastal v roce 1997. Na tehdejším novém modelu MPC2000 už nespolupracoval Roger Linn. Asi se muselo začít šetřit. Postupně se samozřejmě zvětšovala kapacita paměti, rozsah sekvenceru a přidávaly se funkce pro práci se samply. V roce 2002 Akai zveřejnil superstroj MPC4000, který byl pro leckoho nestravitelný svou složitostí, měl už ale například CD jednotku. K trendu zjednodušování se přidala i potřeba zmenšovat, takže o dva roky později už měl Akai i MPC500 s kartou CompactFlash a možností fungovat na baterky. A pokud je tento model zamýšlen na cesty, tak pozor, abyste náhodou při vyťukávání beatu neminuli, stále je třeba docela silného úderu. Ovšem i přes malé rozměry je MPC500 docela bytelná věcička a mnoho producentů inspirovala k výletům. Nevýhodou je ale například poměrně slabý výstup.

Předposladní řada byla MPC mnohými kritizována. Producent Just Blaze dokonce sepsal otevřený dopis pro Akai, kde vyjmenovává všechny nedostatky MPC5000, které našel. Tento model byl sice obohacen o syntezátor, ale jinak nenavazoval na mocné MPC4000, ale na nižší modely. Modely z předposlední řady bylo možné už připojit na počítač a přes USB posílat zvuky, ale to zásadní propojení s počítačem přišlo až minulý rok.

Akai tedy ohlásil renesanci. Opět se vrátil k světlému béžovo-šedému designu a polstrované opěrce na ruce. Model Renaissance vypadá skvěle, příjemně se na něj "bubnuje", už nemusíte mlátit, je samozřejmě také nižší a jeho výrobce nenechává nic náhodě a řádně ho podporuje reklamou ve formě rozhovorů s umělci, kteří ho údajně používají, tzv. endorsementem.


Renesance především proto, že MPC má nyní vlastní funkční odraz v počítači, má tedy software, se kterým je propojen a vše, co děláte vidíte na obrazovce. A pro všechny rozlítané producenty se pokračovalo v trendu "bonboniér". MPC má nyní tedy nejen malou verzi MPC Studio, která je, stejně jako její předchůdce, vhodná do tourbusu nebo letadla, prostě na turné, ale vzhledem k tomu, že trendy udává Apple, má nyní Akai také MPC Fly kontroler k iPadu a samozřejmě také samostatně fungující aplikaci do iPhonu a iPadu.

Jenomže renesanci ve skutečnosti nespustil Akai. Na trh vpadla mezitím konkurence a velmi mazaná. Funkce sampleru a sekvenceru propojila s počítačem už v roce 2009 berlínská firma Native Instruments svým "groove production studio" Maschine, které je na první pohled přístupnější a je kontrolorem k počítači i samostatnou jednotkou na samplování, editování, efektování, vyťukávání beatů a skládání zároveň. Po průletu samply z historie MPC tedy příště podrobíme srovnání současné produkty Akai, NA Maschine a Roland SP-404 a bude nás zajímat také, jak se dají využít přímo při koncertě.