Hudební desítka toho nejlepšího s maskou

Kittchen o Svátku lásky a práce vydal novou desku Puls, Daft Punk už nikdy žádnou ven nepustí. Proto si tentokrát připomeneme další kapely i jednotlivce, kteří odsunuli svá ega ve prospěch jedinečné umělecké vize, ale nebojte, dojde i na Slipknot a Kiss. Řadím chronologicky, vzestupně.

1. Otcové zakladatelé // The Residents

Duchovním otcem všech maskovaných skupin jsou bulvy s cylindry. Původně bezejmenný umělecký kolektiv se dal dohromady na konci 60. let a stanovil základní pravidla hry: nikde moc nerozkecej, kdo doopravdy jsi, a dej si záležet, ať je to pořádná show.

2. Stvoření k pomilování // Kiss

Potrpí si na rachejtle, oheň, krev a hlavně ikonickou výpravu, zvlášť když jim chybí nápady, ale to nebývalo často a ne moc dlouho. Paul Stanley, Gene Simmons, Ace Frehley a další, kteří prošli legendární hardrockovou kapelu, měli vždycky vyvinuté podnikatelské instinkty i čich na melodie.

3. Nejhnusnější z nejhnusnějších // GWAR

Gremlins, Critters, ale taky Mončičáci. V osmdesátkách se rojily kdejaké potvory, ale žádné jako tihle krvelační meziplanetární nájezdníci s nezřízeným sexuálním apetitem. Samozřejmě hrají thrash a na koncertech z nich stříká úplně všechno.

4. Není čas ztrácet čas // Buckethead

Nosí masku Jasona Voorhese, na hlavě má kýbl z fastfoodu, ale je to jeden z nejrychlejších kytaristů na světě na hmatníku i v produkci. Vychrlil přes tři sta desek, hostoval na padesáti. Zdržel ho jedině Axl Rose, který ho zatáhl do šíleně protahovaného natáčení Chinese Democracy.

5. Pro jednoho odpad, pro druhého poklad // Daft Punk

Francouze Guy-Manuela de Homem-Christa a Thomase Bangalta proslavily ikonické kostýmy a ještě víc metodika. Jako Tarantino se probírali polozapomenutými nahrávkami úpadkových forem z 60. a 70. let, dřevní elektronikou, diskem a funky, a lepili z nich hity, které přepsaly dějiny popu.

6. Dobrej řízek v blbý kapele // Wes Borland

Jestli někdo v Limp Bizkit dělal kašpara, byl to Fred Durst a ne maskovaný kytarista, který chrlil jeden chytlavý riff za druhým, aby nikdo moc nezkoumal frontmanovy texty. Naštěstí se Borland časem udělal pro sebe a angažmá v kdysi všudypřítomném guilty plesure mu předhazuje málokdo.

7. Sádlo - Máslo // Slipknot

Co chvíli přijdou s novou kolekcí masek. Možná proto se pro jistotu očíslovali. Říkali si „zplodiny zkažené doby“, ale asi mysleli dokonalý komerční produkt. Na rádoby drsnou image a hutnou muziku slyší puberťáci a jejich rodiče, kteří si chtějí zavzpomínat na bezstarostný přelom milénia.

8. Absolutní zlo // Portal

Groteskních, tedy legračních deathových kapel jsou celé armády. Málokterá je doopravdy děsivá jako Portal. Jsou z australského Brisbane a totožnosti si úzkostlivě chrání. Kdysi vycházeli z knih H. P. Lovecrafta, ale teď už na jeho mýty nabalují vlastní a skládají pro ně nervy drásající hudbu.

9. Co se vleče, před tím neutečeš // Sunn o)))

Experimentální kapela pochází ze Seattlu a od aparátů Sunn přebrala rovnou celé logo. Kapucíni Stephen O‘Malley, Greg Anderson a Attila Csihár z Mayhem nepoužívají žádnou rytmiku. Pracují jedině a pouze s akustickým tlakem, poněvadž jejich riffy doznívají celé minuty.

10. Hmyzáci s ADHD // The Locust

„Chtěl jsem změnit vnímání hudby, nebo spíš ho úplně zničit,“ nechal se slyšet vokalista, basák a přesvědčený pankáč Justin Pearson, který diriguje bordel rozlítaný mezi grindem, noisem a new wave. Nejde mu o nic menšího, než zachytit, jak musí mozek kmitat, aby nějakou práci zastal.

Je někdo v první desítce neprávem, nebo tu naopak zaclání? Oponujte, připomínejte, diskutujme.