Ibanez RGRT421-WK: černá ovce rodiny

Metalový superstrat RGRT421-WK z početného a rozvětveného rodu Ibanezů vyčnívá několika atypickými prvky. To podstatné ale zůstalo. Příkladné zpracování a důraz na rychlou a tvrdou hru.

Na stranově převrácenou hlavu si zvyknete vcelku snadno. Zásadnější změnou je spojení dvou polovin černého rohatého těla z mahagonu s pětidílným průchozím krkem z javoru a ořechu. Lepení, které by spoustě ESP-LTD s cenou také kolem deseti tisíc bývalo navždy zalepilo hubu, je provedeno s japonskou důkladností. Nástroj nejenže prstům dává maximální svobodu pohybu. Má průbojný zvuk a krásně rezonuje. U Ibaneze se zálibou ve šroubovaných krcích spíš než to překvapí, že téhož dosáhl pro něj ne zcela běžnými postupy.

Lehký ekologický přečin v podobě mahagonového těla je zčásti omluven hmatníkem z brazilského dřeva jatoba a ne palisandru. Bez nápovědy na webu výrobce mezi nimi těžko poznáte rozdíl. Na obojí se i díky jumbo pražcům hraje velmi příjemně. A když k tomu připočteme plochý krk Wizard III se stěží pozorovatelným rádiusem 15 a ¾ palce, můžete si být jisti maximální komfortem. Potřebujete-li však k hraní nutně aspoň jednozvratné tremolo, raději se poohlédněte jinde. Kobylka s černým protikorozním nátěrem je s ohledem na hraní doprovodů pevná.

Tím největším tahákem jsou však tovární pasiva Quantum s keramickými magnety. Výborně se hodí pro decentně zkreslené vybrnkávání i valení těch nejzrůdnějších riffů. Jejich mechanické doplňky jsou zcela standardní. Pětipolohový přepínač, volume a clona s rozpínáním. Věčná škoda, že testovaný kus v singl módu trochu bzučel.

Jinak toto ergéčko nelze než chválit. Pro tvrďáky, kteří si tvrdě vydělávají i na chleba, je Ibanez RGRT421-WK koupě tzv. „na věčnost“, která se vyplatí. I když bylo při výrobě mahagonu použito s mírou a hraní na ní je chvílemi až éterické, pořád jde o bytelnou kytaru, která snese hodně surové zacházení a je vhodná pro začátečníky i pokročilé.