Ibanez vs. Chapman: Telecastery

Cílovky „nejlepších levných kytar“, Chapmana a Ibaneze, se téměř překrývají. Obě z minima ždímají maximum a vývoj spíš předbíhají, než by s ní držely krok. Proto se také jejich první srovnávací test točil kolem metalizovaných Telecasterů Chapman ML3 Modern Incarnadine V2 a Ibanez FRIX6FEAH-CSF. Jednoduchá nadčasová konstrukce žádnou vadu neschová, a z téhož důvodu každá její technická inovace představuje technický oříšek. Jaký je tedy výsledek?

Obě konstrukční kanceláře klasický tvar víc zaoblili, a přestože cenový rozdíl mezi modely lze vyjádřit skoro deseti tisíci korunami, použili shodně ebenový hmatník. V ergonomii však nemá Ibanezův dokonale přilnavý derivát neohrabaného Telecasteru soupeře. Nebo snad ano?

Krk s menzurou 648 mm, rádiusem 15 ¾ palce, profilací Nitro Wizard a hmatníkem o čtyřiadvaceti pražcích jako by odpadl z běžného ergéčka. Naopak Chapman s výjimkou ploššího rádiusu 13,8 palce a o milimetr kratší menzury 648 mm usiloval o co nejautentičtější herní komfort. Požitek z jízdy po hmatníku ML3 Modern Incarnadine V2 je tudíž doslova hmatatelnější. Potud je proto těžké vynést jednoznačný verdikt. Možná má Chapman do hmatníku vsazenou ležatou osmu, neomezené rychlostní limity ale skýtá spíš éterický Ibanezův krk, který přesto nemá navrch. Ibanez vyhrává až rozdílem efektní, stranově převrácená hlavice, která se Chapmanovi vymstila. Hůř se na ni zvyká.

Jak dojde na tělo, počítadlo skóre se opět pohne na straně Ibanezu. Dřevo nyato s javorovým topem se nádherně chvěje, a přitom skoro nic neváží. O hodně masitém mahagonovém základu se totéž říct nedá. K dovršení Chapmanovy smůly hmota těžkého tropického dřeva u testovaného kusu nerezonuje tolik, kolik by mohla. V lepení chyba nebude. Oba srovnávané krky jsou šroubované.

U snímačů je zase situace přesně opačná. To, co v nezkresleném módu rutinně snímá staré známé duo EMG 60 a 81, je kanál. Větší osobitosti i výšek se aktivům nedostává ani při více gainu. Chapman si proto celkem oprávněně věřil, když pasivní tovární humbucker pokřtil na Sonorous Zero (tj. znělá nula). Příjemně sytý, a přitom zvonivý zvuk se značkovou kyselinkou se z Katany linul v akustickém režimu i při mírných nebo silných zkresleních. Zároveň už tak dost značné zvukové možnosti obou cívek jen rozšiřuje rozpínání, které taktéž zvyšuje Chapmanův náskok. Jako jediný trumf může Ibanez vytáhnout už pouze efektní, ale nepříliš praktický „killswitch“.

Připočteme-li ještě poměr cena/výkon, výsledek srovnávacího testu hovoří ve prospěch Chapmana. Vyšší nároky na prémiový Ibanez totiž FRIX6FEAH-CSF táhnou dolů. Pokud tedy nehoříte po plytkém metalovém monstru, ML3 Modern Incarnadine V2 vás chytne a nepustí.