Ivana Mer své nové album věnovala lásce i obavám o planetu Zemi

Otázka životního prostředí a obavy o budoucnost naší planety se stávají důležitým tématem nejen „zelených“ aktivistů. A tak není divu, že se tato témata dostávají do popředí i v nových nahrávkách domácích i zahraničních interpretů. Slovenská zpěvačka a skladatelka Ivana Mer věnovala vzniku desky Earth několik let svého života. K nahrávání desky přizvala téměř dvě desítky hostů doslova z celého světa, aby novince dala suverénní globální podobu.

Ivana Mer je ryzí světoběžník. Zpívala s Janou Kirschner a spolupracovala s hráči na hang, harfu či kašmírský nástroj santoor. Hudbou se živila ve Francii, Španělsku, Německu a Čechách, aby se nakonec v roce 2014 vrátila na Slovensko díky soutěži Demovnica pro nadějné muzikanty veřejnoprávního Rádia_FM. Objevila se ve stejnou dobu jako její kamarádka Katarzia, která v tu ránu šlápla na pedál a dnes má na území bývalého Československa neotřesitelnou pozici se čtyřmi vydanými alby a stovkami odehraných koncertů. Ivana naopak po prvních úspěších znovu zamířila do zahraničí a dnes jí nejvíce najdeme ve Francii. Odtud vysílá do světa své druhé album Earth. Další rozdíl mezi Katarzií a Ivanou Mer je v tom, že Ivana je primárně běžec na dlouhé tratě. Od prvních hudebních skic většinou uplyne s několika pauzami několik let, než písničky dostanou svou definitivní podobu.  Vždyť i šest let staré album Early Works přináší materiál vzniklý mezi roky 2010 a 2015.

Už na debutu Ivaně s albem pomohla mezinárodní sestava muzikantů. Ve skladbách, které jsou výrazně infikované elektronikou, se Ivana často pouští do fiktivních krajin, snových výletů, které podporuje texty v angličtině, španělštině nebo rodném jazyce. Na letošní desce texty ve slovenčině chybí, možná proto, že se tematicky autorka rozlétá do celého světa. Na druhou stranu řadu skladeb doplňuje koláž rozhlasových útržků doslova ze všech světadílů. A všechny se věnují současnému stavu světa. Promo text dokonce hovoří o „ódě na přírodu a místo, kde žijeme, ale také o výzvě k empatii, změně chování a uvědomělejšímu přístupu k naší planetě.“

Ivana Mer s novou deskou zapadá do čím dál širší skupiny hudebníků, kteří propadli environmentálnímu žalu. O tomto pojmu se široce rozepsal Miloš Hroch v knížce Všechny kočky jsou šedé, kde ho popisuje jako soubor rozličných emocí reagující na překotné klimatické změny. Mer nepropadá, jako například Oneohtrix Point Never nebo James Ferraro, dystopickým náladám, spíše se snaží tématem upozornit, že je čas našemu životnímu prostředí, i pro svou krásu a komplexnost, věnovat výrazně více času a energie. Nejvíce hned v úvodní Earth (Eroze pohlcuje půdu do moře/pojďme pomocí vědy a techniky obnovit náš domov/...), ve Who Is In Charge? zase řeší napojený problém migrační krize.

„Spev je pre mňa istý druh meditácie. Vtedy, len v tom momente, som sama sebou, som napojená na niečo nado mnou,“ přiznala autorka už v roce 2014 v rozhovoru pro časopis Týždeň. Tomu odpovídá další sada zasněných textů věnovaných moři (Ode), sluneční energii (Soll) nebo stromům (Tree). Závěrečná Arcadian má pak podobu horečnaté modlitby o hojnost sklizně. Vydání desky na Den Země jen podtrhlo ideové zacílení novinky. Když Milan Tesař zakončoval recenzi na debutovou desku, zakončil jí větou, „cítím, že Ivaně Mer by konceptuální deska slušela“. Autorka Milana novinkou jistě potěšila! A to nemluvíme ještě o navazujících grafických symbolech pro jednotlivé skladby nebo designu a výrobě kostýmu z dílny Wnoozow textilního ateliéru v Praze, pod vedením Daniely Danielis.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Zatímco důležité postavy debutové desky byla slovenská legenda Oskar Rózsa a francouzští producenti Marc-Eric Laine a Anacole Daalderop, na letošní novince podobnou roli sehrál argentinský hudebník Cristian Estrella. Ten doprovázel Ivanu už před pěti roky na koncertech a stal se nejbližším spolupracovníkem autorky. Své skladatelské schopnosti si dvojice otestovala nejprve v rámci umělecké rezidence v divadle Pôtoň, pro kterou vytvořili dva hudební doprovody, jeden z nich bych nominován na ocenění Divadelné DOSKY 2019 za nejlepší scénickou hudbu. Sama autorka v souvislosti s devítkou kompozic hovoří o celé škále inspirací. Od raných, dekádu starých nápadů (Soll a Tree), přes společné jamování s Cristianem, až po silné latinskoamerické inspirace vybuzené Ivaninou návštěvou Argentiny. Právě perkusivně bohatý titulní otvírák navozuje jistou mysticky rituální atmosféru ne nepodobnou hudbě legendárních Dead Can Dance, kdy se hrdelními výkřiky neliší zase moc od hudby novopohanů typu Wardruna nebo Heilung. Od obou přirovnání ale Ivana svou hudbu odlišuje svým jasným, v souvislosti s temnou hudbou až jásavým vokálem. Následující Ode s klavírem vzdáleně připomínajícím cimbál a lyrickou linkou houslí Niny Marinové (jinak Nina Rosa) je jedním z mála míst, kam pronikly jisté domácí folklórní motivy, které výrazným způsobem definují podobu debutu.

„Svou tvorbu bych nazvala mytologickým sněním,“ charakterizovala Mer svou hudbu v souvislosti s vydáním Early Works a na této definici není třeba mnoho měnit. Naopak exotické vstupy kory, udu, thereminu nebo různých druhů fléten obzvláštňují jednotlivé skladby a dávají tak elektronicko-vokálnímu základu ještě kosmopolitnější charakter. Na druhou stranu, i přes řadu úkroků stranou, Earth si kolekce drží, i přes řadu exotického koření hromadu domácích i zahraničních hostí a faktickou geografickou neukotvenost, svou osobitou tvář. Může za to především vokál zpěvačky, tak potřebná červená nit, která dodává částečně aktivistické desce punc uvěřitelnosti. Už za to patří slovenské hudebnici velký dík.

‎Ivana Mer – Earth

Slnko rec., 2021, 44:43

indie pop, world music, elektronika

80 %