Jací posluchači jsou vaši posluchači?

Posluchačské návyky současných hudebních fanoušků jsou zajímavým předmětem zkoumání – za jakým účelem vaši fandové hudbu poslouchají? Je hudba důležitou součástí jejich života, nebo ji potřebují jen jako kulisu k dalším činnostem, kterými vyplňují svůj všední den?

Digitální technologie zásadně proměnily spektrum způsobů, jakými lze hudbu poslouchat, a na rozdíl od dob magnetických pásek a gramofonů můžeme nosit tisíce skladeb neustále při sobě. Jak se takové proměny odráží na způsobu, jakým hudbu posloucháme?

Agentura Nielsen, která celosvětově provádí průzkumy o spotřebitelských návycích v zábavním průmyslu, před nedávnem vydala shrnutí takových údajů o amerických posluchačích za rok 2016. A pro hudebníky přinesla jeden pozitivní fakt – fanoušci za hudbu utrácejí bez nadsázky nejvíce v historii. A podle předchozích průzkumů dokonce 90 % světových posluchačů poslouchá hudbu alespoň jednou v týdně a ve svém životě jí přikládá významnou roli. Zajímavým dokladem toho, jak hudba spoluutváří naši identitu v digitálním věku, je třeba partnerství seznamovací aplikace Tinder a Spotify, které umožnilo, aby se uživatelé hledající partnera kromě své fotografie prezentovali ještě odkazem na svůj oblíbený song.

Západní společnost má díky technologiím možnost trávit s hudbou prostě mnohem více času než kdy dřív a může si z ní udělat společníka i na místech, na kterých to před pár lety nebylo myslitelné. S možností vytváření svých osobních playlistů si můžete svou oblíbenou hudbu roztřídit na tu, u které se vám dobře běhá, učí, vaří, souloží nebo čte Kant.

S pohodlím, které vnesly internetové aplikace do nákupu hudby, souvisí i fakt, že se značně proměňuje vztah k pirátskému hudebnímu obsahu – čísla ukazují, že o placenou hudbu je zájem. Celkem 71 % poslouchané hudby v celosvětovém měřítku si fanoušci opatřili legálně a už i generace dospívajících mezi 13 a 15 lety se zajímá o to, zda za hudbu, kterou poslouchají, dostanou její autoři zaplaceno. Nelegální stahování je prostě náročnější. Tento průzkum, který prováděla pro změnu společnost IFPI, ale zpracovává data pouze z 13 nejvýznamnějších hudebních trhů (Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko, Itálie, Švédsko, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Brazílie a Mexiko), mezi něž se Česko neřadí – pirátství je pro místní hudbu stále velkým problémem a povědomí o možnostech poslechu licencovaného obsahu se tu šíří se zpožděním.

Hudební fandové 21. století poslouchají hudbu nejčastěji na svých smartphonech. Mobilní zařízení se stávají centrem pozornosti zábavního průmyslu jako takového. Globálně nejvyužívanější službou k poslechu hudby je potom YouTube. Zajímavé je, že stejným tempem, jakým narůstá využívání streamovacích služeb, narůstá také návrat k vinylovým deskám. Tvrdit, že fyzické nosiče jsou mrtvé, by tak bylo poněkud troufalé, byť z celkových prodejů hudby netvoří úplně dechberoucí část.

Archetypy posluchačů

Právě média, ze kterých dnes hudbu posloucháme, hrají důležitou roli při členění hudebního publika. Dělení fanoušků podle hudebních žánrů nebo mainstreamu a undergroundu ztrácí na významu, a pro hudební průmysl tak hrají důležitou roli spíše informace o tom, jakým způsobem k hudbě přistupujeme. V roce 2014 tak Nielsen vytvořil archetypy amerických posluchačů 21. století a rozřadil je na:

1. Music Loving Personalizers, kteří se řadí mezi vášnivé hudební fanoušky a od poslechu očekávají hlavně emocionální vzruch. Často ale poslouchají hudbu jako kulisu a preferují spíše neplacené služby.

2. Discriminating Audiophiles, kteří jsou hudbou velmi pohlceni, zajímají se o různé zvukové formáty a mají v jejich rámci své preference. Ti jsou ochotni za specifický obsah platit.

3. Convenience Seeking Traditionalists, kteří upřednostňují poslech svých oblíbených stanic v rádiu a poslouchají téměř výhradně v autě.

4. Information seeking loyalits, kteří poslouchají audio obsah především za účelem získávání informací a mají preferované rozhlasové stanice.

5. Background driving defaultists, kteří nemají konkrétní preference a nejčastěji poslouchají rádio v autě jako kulisu určenou k rozptýlení, nebo příležitostně k poslechu zpráv a získávání informací.

6. Techie Audio Enthusiasts, ti jsou aktivními konzumenty nejrůznějších typů audia. Řadí se mezi early adopters technologických novinek a audio platforem, kterými uspokojují své audio potřeby.

Kam byste se řadili vy? A co lidé, kterým se líbí vaše hudba?