Jak jsem si užil nahrávání se včelkami a Lady Praga

Úkol dne byl jasný. Lady Praga ve 3bees studiu točí deset pecek, v pěti jsem jako host. Točí se live a přijdou lidé, kteří budou mít sluchátka a zažijí to s námi. Prostor byl připraven den předem, včetně nazvučení bicí a perkusí. Heslo: přijít včas, dobře oblečen a naladěn a nebejt kok*t.

Je neděle 24. června 6.30 hodin. Mám kliku, že včerejší hraní s Pohřební kapelou končilo už v deset, takže jsem se stihl vyspat. Posnídám a jdu si naposledy přehrát pět songů, co jsme s Lady Praga připravili (o tom jak a co možná napíšu jindy). Mezi půl osmou a osmou balím. Synek to doprovodil slovy: „My nevíme, proč tady děláš takový binec, ale máme tě rádi.“

Seznam bince

- šaty na převlečení (protože to budeme točit na video)
- papír s poznámkami (mám pro sichr vyfocené v mobilu)
- laptop s demáči songů
- kytary: Strat, Godin Lgx, Guild Starfire, ke všemu náhradní struny, všude čerstvé struny
- zesilovače: Peavey classic 50W, Victory Amps The Countess, Hot Amps The Thirty, repro 1x12 Creamback (svůj Heritage box od Hotu jsem bohužel odpálil)
- pedalboard: MXR-CAE wah, EB volume pedal (odbočka na TCE Polytune), Xotic OZ/AZ boost/drive, do smyčky ZVex Sonar, Strymon El Capistan a Strymon Blue Sky
- kabeláž: Widara.

Harmonogram dne

09.00 – Přijíždím do studia, dávám kafe a zdravím se se všemi, kteří dnes pojedou tuhle jízdu.
9.30 až 12.00 – Postavím věci, ověřím, že vše funguje, uděláme zvuk (pro mne SM57 a lampový krasavec WA-47), sluchátka mám svoje Sony MDR 7602, jsem na ně zvyklý a hlavně jsou mně pohodlná. Ubezpečím se, že moje šlapání na efekty nikde neleze do mikrofonů. Nejvíc dal zabrat mikrofon pro zpěvačky, aby byly sykavky (a zpěvačka) ok. Je to koncert, lead vocal jede z ruky tak, jak je zpěvačka zvyklá.
12.00 až 14.00 – Oběd.
14.00 – Za hodinu začínáme, přepisuju poznámky do repertoárového listu, kde jaká kytara a amp (čeká mě přehazování kabelů z jedné hlavy do druhé), převlékám se, dáváme instrukce pro filmaře (až na sólo při posledním songu všechno budu hrát vsedě).
15.00 – Usazení hostů a příprava jejich poslechu. Dohoda je, že to zahrajeme jako set, dáme přestávku a pak znovu jako set, nestavíme (jen jednou hned na začátku na kolegu padla špatná nota a jeden nástup se nepovedl, to se zastavilo a dalo znova). Snažím se hrát úsporně a na jistotu. Nemám všechny songy hned po sobě, takže v přestávkách ladím a měním aparáty. Vypnout mobil!
17.30 až 19.00 – Chill out, balíme a je rozhodnuto, že nakonec (dle plánů v preprodukci) nějaké kytary dotočím doma.
20.00 – V hospodě U Kaštanu začínám psát tenhle text:

Pět věcí, které byly nezbytné, abych si užil nahrávání ve studiu (a ostatní se mnou)

1. Preprodukce

Vše jsem doma natočil, jedna zkouška a jeden koncert. Vše odsouhlaseno kapelou. Bohužel jsem musel odmítnout točit do víc věcí. Jednak si myslím, že kapele sluší být bez kytary a potom, radši pořádně pět než blbě šest. I tak jsem se rád nechal ukecat do skladby Došel mi smích, protože ta píseň mně učarovala. I za cenu, že nebude čas ji zkusit s kapelou, jsem to natočil doma, nechal projít kapelou, upravil a poprvé jsme si to zahráli až v den D.

2. Vybavení

Tady jsem měl tři principy. Musí to ladit, to zaprvé. Takže jeden song jsem nakonec zahrál na kytaru, u které vím, že nemá žádný problém s laděním. Nesmí se zastavit – měl jsem dost vybavení a vše připraveno na to vyměnit to ihned. A za třetí, chtěl jsem minimum postprodukce, takže jsem barvil kombinacemi kytar a zesilovačů spíše než krabičkami a mixem.

3. Znalost partů

Měl jsem všechno v poznámkách, ale přeci jenom, tohle byl koncert. Měl jsem sice formy písní a svoje party schované po ruce, ale jsem moc rád, že jsem na ně nemusel sáhnout. Přesto, rozhodně bych na tuhle jízdu nechtěl bez záchytného bodu. Díky tomu jsem to dal v pohodě a bez nepříjemných překvapení.

4. Oční kontakt a poslech

Vybral jsem si místo tak, abych viděl vše, co potřebuji. V tomto moc děkuji zvukařům z 3bees, kteří kapele absolutně vycházeli vstříc. Poslech jsem vyřešil tak, že jedno ucho venku a na druhém sluchátko. Orientuji se hlavně podle basy a bicích, ty jsem slyšel z prostoru, klávesy a zpěvy jsem slyšel z mixu. Ve sluchátkách bych se asi ten den cítil moc „studiově“, chtěl jsem si to užít skoro jako na pódiu.

5. Pohoda

Já se v ní snažil být celý den a docela se mně to dařilo. Pravda je, že na mne dobře zapůsobilo to, že v prvním setu všechno šlo a měl jsem pocit, že je to v kufru. Ale protože se ten víc vydařený set nebude vybírat podle kytary, nic jsem neflákal ani napodruhé. Ale přiznám se, že už jsem si to víc užil. Taky lidi byli perfektní a zdálo se mi, že se víc odvázali. Uvidíme tedy, které verze dorazí až k uším posluchačů.

Závěrem můžu říci, že tohle jsem měl zažít už dávno a každému to doporučuji. Pokud jsou na to všichni a všechno připraveni, je to krásný způsob tvorby. Hudby a nálady. Protože to je nakonec přední...