Jak od hlavy až ke kobylce hrají kytary Ortega

Trpíte syndromem neklidných prstů a nohou? Nejradši byste teď někomu jednu vrazili? A orientujete se hodně nalevo? Pak právě pro vás jsou španělky Ortega jako dělané.

Německá firma, která sídlí v bavorském Gutenstettenu, se aktuálně na webu chlubí svou největší kolekcí levorukých kytar v historii, prvními značkovými aparáty, ale i taháky pro praváky. Tím největším bezesporu bude nejvyšší řada, série Flametal, za necelých dvacet tisíc. Jednička bez ozvučnice a s antistresovou omalovánkou se dočkala pokračování s ozvučnicí.

Jestli jsou kytary housle 20. století, pak do Flametalů se obtiskla jedna z klíčových inspirací nedávno zesnulého Eddieho Van Halena. Svérázného polomasivního křížence klasické kytary s Ibanezkou připomínkoval Ben Woods, firemní machr přes žhavé fúze flamenca a metalu.

Nástroj sedne začátečníkům i expertům, které už po letech nudí dynamika trsátka a rozhýbávají i pravačku. Je zbytečné nechávat na ni přerůstat nehty. Na úrovni nultého pražce je krk oproti běžné klasické kytaře o čtyři milimetry užší. Už tak sympatickou hratelnost umocňují dva odnímatelné kryty, které předcházejí škodám způsobeným, řekněme, temperamentnějším perkusním hraním, spodní výřez a částečně skosená horní hrana. Vyťukávání se vyhýbejte jen kolem zámků na popruh a v projmutí boků. Tam jsou rozmístěné snímače a pod proudem by na vás seslaly Sv. Hněv, nevzhledná echa jako z bicí soupravy Larse Ulricha.

Trochu zavádějící je klasifikace mezi čtyřčtvrťové nástroje. Kytara je výrazně plošší, a tudíž i lehčí, což cedrový top a luby z ořechové překližky pouze zvýrazňují. Vyvážení nástroje je však příkladné. Bez produktového popisu stěží poznáte, že v pravačce svíráte mahagon.

Jedinou slabinu nástroje, méně průbojný zvuk, bohatě kompenzuje elektronika. Fishman Nylon Clasica Blend signál zesiluje, podle potřeby vytahuje výšky, středy, basy, filtruje zpětnou vazbu a přes obracečku fáze gumuje ze zvuku šum. Samozřejmostí je ladička, taktéž vtipně zakomponovaná do firemního loga v horním lubu.

Na stejném místě najdete kapesní počítač také u další novinky, Eclipsesuite CE. Standardizovaný MagusPro-NL Ortega využívá hojně, objevil se například na RCE158SN-TSB. Právě jeho zásluhou můžeme slyšet, o kolik je Eclipsesuite CE napřed oproti staršímu kousku z vyšší střední třídy, jehož luby mohou obsahovat stopy ořechů.

Pod napětím horní struny znějí skoro jako z bezpražcové baskytary, poněvadž nástroj krásně basuje i bez IT podpory. Top je z masivního mahagonu. Výrobce odlehčoval pouze luby, na které použil klížený mahagon. Mimochodem v hudebninách se tento kousek bude skvěle vyjímat. Způsob, jakým si designéři vyhráli s motivem zatmění Měsíce v rozetě a intarzii, je až geniální.

Kytara se povedla i z funkčního hlediska. Krk z australské blackwoodu je plnohodnotnou alternativou ebenu, opět můžete pravici opřít o skosenou horní hranu a i okolí nultého pražce se soustružilo víc, než bývá u španělek zvykem. Že je tento prémiový nástroj za necelých dvacet tisíce, se pozná jedině z detailů jako jsou nultý pražec a kolíky z plastu a nenápadného kolku Made in China.

Do „naleštěné bídy“ mají však tyto novinky daleko. Ortega se dlouhodobě profiluje jako výrobce kytar do začátku, úplně ale neřeší, kde leží čí startovní čára. Proto firma vedle nízkých cen drží také vysoké výrobní standardy, aby Neználkové i Přeučilové její nástroje hravě rozezněly od hlavy až ke kobylce.