Jak si vybrat kytarový zesilovač

Máte jasno, co od kytarového zesilovače očekáváte? Na trhu je těchto hraček nepřeberné množství a zejména pro začínající muzikanty může být zpočátku problém se v nich vyznat a zorientovat. Právě za tímto účelem vznikl tento článek. Rád bych vám s výběrem zesilovače pomohl. Základní stavební kameny při výběru zesilovače jsou dva. Tím prvním je rozhodnutí, zda chci zesilovač lampový či tranzistorový, a tím druhým je účel, za jakým si zesilovač pořizuji. Obšírnou polemiku, jestli je lepší lampa nebo tranzistor, v tomto článku vynecháme, protože je to velmi "ožehavé" téma a budeme se mu v budoucnu věnovat v samostatném článku. Spokojme se protentokrát s tím, že nejlepší je vyzkoušet si oboje a rozhodnout se podle vlastního ucha. Vraťme se k druhému stavebnímu kameni, a tím je účel, proč si aparát pořizujeme. Tedy zda chci zesilovač "na doma", na cvičení nebo potřebuji zesilovač na zkoušky a koncerty. Od toho se totiž bude odvíjet výkon zesilovače. Pořídit si domů stowattový zesilovač sice může vypadat drsně, nicméně pokud nebydlíte na samotě nebo v domě s hluchými sousedy, budete mít problém. A to nejen se sousedy, ale brzy asi i s vlastním sluchem. Silné zesilovače prostě většinou moc potichu hrát neumí. Pojďme se ale nejprve zaměřit na zesilovače pro domácí cvičení. Zde si bohatě vystačíme s výkonem do 15W, maximálně 20W. I zde máme samozřejmě možnost výběru mezi tranzistorovým a lampovým zesilovačem. Dříve byly celolampové nebo pololampové (hybridní) zesilovače o takto malém výkonu spíše výjimkou, dnes jsou naopak velmi populární a je jich na trhu k mání celá řada. Poměrně velká část z nich navíc disponuje přepínačem výkonu (výkonovou brzdou), takže kupříkladu 15W celolampové kombo může rázem disponovat výkonem 5W nebo klidně jen 1W. A třeba 5W kombo umožňuje snížit výkon na 1W, ale často i pouhý 0,1W, což oceníte zejména tehdy, jste-li noční ptáci a máte největší potřebu tvořit, skládat či nahrávat v nočních hodinách. A to vše při zachování plnokrevného lampového zvuku.

Typickým příkladem takovýchto zesilovačů je například Engl Gigmaster 15 Combo E310, Vox AC15HW1X, Hughes & Kettner Tubemeister 18 Twelve nebo Marshall DSL5C. Velkou výhodou těchto zesilovačů je i fakt, že zrovna tak jako umí hrát potichu, dá se s nimi hrát i hezky nahlas a nějaký ten menší klubík v pohodě utáhnou. Máte tedy dnes tolik oblíbené "dva v jednom". Dalším zesilovačem vhodným pro domácí cvičení s malým výkonem a lampovým zvukem může být třeba kombo Blackstar HT-1 nebo Blackstar HT-5, které sice nedisponuje omezovačem výkonu, ale jejich výkon je sám o sobě pouhý 1W nebo 5W. Tranzistorové zesilovače o nízkých výkonech pochopitelně žádné výkonové brzdy nemají a na koncertech s nimi také moc "parády" nenaděláte. Jedinou jejich velkou výhodou oproti celolampovým je nízká pořizovací cena. Pro domácí cvičení nám ale samozřejmě bohatě poslouží i tyto zesilovače a lze mezi nimi najít i skutečně velmi povedené kousky jako např. Orange Crush 20 RT, Laney LX15 BK. Další možností, která nám navíc umožňuje brát si sebou svůj zesilovač opravdu všude, jsou "kapesní" zesilovače jako je Marshall MS-2 či Orange Micro Crush PiX o výkonech 1 až 3W, které jsou pochopitelně tranzistorové, ale zase skutečně mini rozměrů. Jejich nevýhodou ovšem bývá celkem pochopitelně nepříliš pěkný zvuk daný miniaturním reproduktorem a povětšinou plastovou šasí. Zvukově o poznání lépe jsou na tom sluchátkové zesilovače. Velmi oblíbené modely jsou Vox AmPlug2, které jsou vyráběné v několika odlišných verzích a tudíž si každý může vybrat zvuk svému srdci blízký, jako u skutečných zesilovačů. Levnější variantou jsou pak sluchátkové zesilovače Joyo JA-03, které také nabízí několik variant. Tak to bychom měli něco na doma, ale přeci jen hrát jen tak "do zdi" nás asi dlouho bavit nebude a budeme chtít předvést své umění někde v klubech, halách nebo rovnou stadiónech. A k tomu už budeme potřebovat patřičný výkon. Zde je ovšem také potřeba krotit své vášně a trochu se při výběru zesilovače zaměřit i na hudební styl, kterému se chceme věnovat. Neboť v jiných vodách bude asi lovit metalový hráč a v jiných zase bluesman či jazzman. Tak si to zase trochu rozebereme. Stejně jako u zesilovačů "na doma", i zde máme samozřejmě možnost volby mezi zesilovačem lampovým či tranzistorovým.

Pokud máme tedy jasno v tom, zda chceme lampu či tranzistor, a máme jasno, jaký styl chceme asi tak hrát, zbývá nám jen popřemýšlet nad tím, v jakých prostorách budeme nejčastěji hrát, od čehož se bude odvíjet výkon zesilovače. Navíc zde ještě máme na výběr, jestli se spokojíme s kombem, případně chceme-li hlavu s reprobednou. Kombo skýtá určitou výhodu, protože je snadno přenosné a zabere méně prostoru v kapelní dodávce, v případě stacku (tedy kombinace hlava – bedna) se už asi bez další pomocné ruky ve většině případů neobejdeme. Ovšem jste-li šťastlivci disponující armádou bedňáků, tak na předchozí větu můžete klidně zapomenout. A teď k výkonu zesilovače. Výše jsem uvedl, že i pro koncertní činnost je potřeba se při volbě výkonu aparátu přeci jen trochu krotit – nyní vysvětlím. Bluesový nebo jazzový hráč asi netouží po hradbě Marshallů za zády, tudíž výkonová předimenzovanost bývá spíše problémem rockových či metalových hráčů. Ono je sice hezké přitáhnout si do malého klubu našlapaný aparát o výkonu malé jaderné elektrárny, ale je potřeba myslet nejen na své spoluhráče, kteří se také chtějí slyšet, ale i na lidi v sále, kteří chtějí určitě slyšet i něco jiného než vaší (byť jistě dokonalou) kytaru. Pokud ale potřebujete uhrát jak malý klub i nějaký ten větší kulturák či halu a nechcete či nemůžete si dovolit vlastnit několik zesilovačů o různých výkonech, i zde nám může pomoci "stará známá" výkonová brzda. Některé zesilovače ji mají integrovanou (např. hlavy Blackstar Blackfire 200 Gus G. Signature, Orange Dual Dark 100H nebo kombo Peavey Valveking II 50 112) a těm které ji nemají lze snadno ke snížení výkonu dopomoci přídavnou výkonovou brzdou (např. Widara Power Brake či Electro Harmonix Signal Pad). Váš oblíbený zvuk zůstane zachován, hlasitostní úroveň bude vždy adekvátní aktuálnímu prostoru a nebude trhat lidem hlavy (pokud to tedy není vaším záměrem). A teď si to pro jistotu ještě celé shrneme. Tak tedy – doma do pokojíčku nám bohatě stačí kombo o výkonu maximálně 20W a to ještě v případě tranzistoru, u lampy je i 5 či 10W až až. Nejjednodušší (i když o malinko dražší) řešení je lampový zesilovač s omezovačem výkonu – a máme vystaráno. V případě zkušebny nebo koncertu v klubech či menších sálech si ve většině případů vystačíme se zesilovačem o výkonu okolo 50 až 75W. A budeme-li mít to štěstí a hrát i ve větších prostorech nebo na festivalech, můžeme sáhnout i po něčem silnějším, co eventuálně v případě potřeby zkrotíte výkonovou brzdou.