Jak to hraje aneb Tři hluché rady Ježe Vševěda

Na Frontmanovi rozjíždíme nový seriál, který bude rozebírat zvuk konkrétních světových i domácích skladeb. Budeme se snažit odhalit, jak co mistři zvuku snímali, natočili a jak zakvedlali vařečkou při míchání, aby výsledkem byl světový megahit. Někdy možná zjistíme, kde soudruzi udělali chybu, nebo jak by to šlo udělat jinak.

O co půjde?

Každý díl bude kromě rozboru obsahovat odkaz na nahrávku, abyste si mohli rozebírané detailně poslechnout a pod mikroskopem podrobit nekompromisní pitvě. Můžete si tak udělat svůj názor, a pokud v něčem se mnou nebudete souhlasit, nebo budete mít nutkavou potřebu přispět svou Troškou do mlýna, neváhejte a napište.

Hoďte nám svůj song

Když se svou kapelou natočíte nějakou bombu, zaručený hit, není nic jednoduššího, než song pověsit na net a poslat nám odkaz. Mrkneme se mixu na zoubek, zjistíme, co se podařilo a proč vám to hraje tak úžasně.

V dalším díle se pořádně podíváme na epos Blackstar z bohužel už posledního studiového projektu Davida Bowieho. Už teď si ho můžete připomenout.

3D-mix

Psát o muzice je jako tančit o mluveném slovu. Proto bude každý díl kromě odkazu na nahrávku obsahovat i krásný obrázek vlastní výroby, který jsem si dovolil pojmenovat 3D-mix. Jak ale vyfotit muziku?

Kde co je?

Představte si, že sedíte před kapelou nebo orchestrem a máte nastražené své dvě uši. Někteří muzikanti jsou vlevo, další na vás útočí z pravého křídla, sólista je blízko vás uprostřed a za ním vzadu ho doprovázejí další kolegové. Pokud by se ještě hluboké nástroje (jako je basa, velký buben) válely u podlahy a vysoké (třeba činely) se vznášely u stropu, byl by celý obraz hotový. Vidíte, nic složitého. Vodorovně je zobrazena panorama (umístění ve stereu), svisle frekvence (poloha a barva nástroje) a prostorově je naznačena vzdálenost od posluchače. Mrkněte dole na obrázek 3D-mix.

Rocková kapela

U ní je nejdůležitější sólový zpěv a zvuk malého bubínku. Proto jsou oba uprostřed a co nejblíž posluchači. Spodní frekvenční pásma opanuje většinou basa a velký buben – obojí uprostřed. Aby bylo stereo vyvážené, je dobré umístit středové nástroje po stranách. Třeba kytaru a klávesy. Výškám obvykle vládnou činely rozmístěné ve stereu tak, jak je má bubeník rozestaveny. Nejvíc vzadu bývají hally, echa a další nezdanitelné přidané hodnoty. Jednoduchý příklad najdete na obrázku Rocková kapela.

Symfoňák

U vážné hudby by měl zvukař při natáčení a mixu co nejvěrněji podat zvuk nástrojů a celého tělesa. Netvořit! Jinak sec mazec! Jedná se o jakési zvukové foto symfonického orchestru. Tím je dáno prakticky vše. Mnohdy nejsou všechny party ve stereu vyváženy. To když mají třeba 1. housle vlevo sólo a ostatní si odskočí na svačinu. Neradno 1. housle tlačit doprostřed pod heslem: "Ať žije symetrie!" Všechno je podřízeno skutečnému rozmístění sekcí a aranži. Práce zvukaře nesmí být slyšet. Obvyklé rozložení nástrojů symfoňáku najdete na obrázku Symfonický orchestr.

Tři hluché rady Ježe Vševěda

Na závěr každého dílu uděláme shrnutí poznatků ve třech bodech. Dnes jsme sice nic konkrétního nerozebírali, přesto si dovolím zahájit seriálovou tradici.

RADA 1: Posílejte své nahrávky. Mrkneme a zjistíme, proč jsou super.
RADA 2: Dobrý zvukař nic nedělá. Dobré muzice neubližuje a špatné stejně nepomůže.
RADA 3: U bigbítu se nebojte se zvukem experimentovat, u vážné hudby ani náhodou.