Přejít k hlavnímu obsahu
Cat - Jana Jun Šránková
Cat - Jana Jun Šránková
Roman Jež - St, 26.04.2017 - 14:00

Jak to hraje? Cat – Kruh

K čemu velká studia? V dnešní době může vzniknout profesionálně znějící zvukový produkt i doma. Stačí k tomu dobrý nápad a zkušenosti se zvukem i aranží. Důkazem toho je objekt dnešního rozboru.

O Cat

Sólové projekty brněnské kočky Jany Jun Šrámkové, kterou můžete znát už z její někdejší formace Cat and Dogs, mají konzistentní dramaturgii, působí kompaktním dojmem a svou kvalitou výrazně překračují šeď současné hudební nadprodukce. Dnešní rozbor věnujeme songu Kruh, jenž pochází z jejího posledního experimentálního alba Ve vlasech.

Rozbor mixu – 2. sloka od 2:15 po 3:08

Na první pohled je zřejmé, že zvukový mistr Jakub Šimáně, v jehož domácím studiu projekt vznikl, vyznává symetrii a vyváženost stereobáze. Podle obrázku mírně přeplněný prostor vlevo od středu šlo vyřešit umístěním mužského zpěvu na pravou stranu. Protože ale tabla a zpěv si nijak zvukově ani kompozičně do zelí nelezou, ani se sluchátky nelze nabýt dojmu, že by stávající řešení působilo nějak nepřirozeným nebo nevyváženým dojmem. Grafické znázornění 3D-mixu může někdy klamat tělem.

Základy: Rytmický základ čisté a průzračné sloky, která má kontrastovat s našlapaným refrénem, tvoří kontaktně snímaná tabla s konkrétním a velice přítomným zvukem. Ta jsou umístěna v užší bázi mírně vlevo od středu. Některé slapové akcenty na vyšší z obou bubnů (dajan) jsou ve vhodných místech zopakována analogovým echem se širší bází. Spodek celé nahrávky jistí uprostřed hutná basa s plným neostrým zvukem, aby nechala prostor v barevném spektru i ostatním nástrojům.

Doprovody: Harmonii určuje kulaté piáno se širší stereobází hrající ve druhém plánu, které svým úsporným partem uvolňuje místo dalším zdobícím a zasněnost podporujícím trackům. V nich dominuje kulatý zvuk syntetizéru vznášející se za všemi nástroji. Ten se neustále barevně proměňuje a s nemalou porcí prostorových efektů cestuje ve stereobázi.

Zpěvy: Středobodem celé nahrávky je přítomný Janin zpěv umístěný uprostřed. Jako nejméně efektovaný part je posluchači velmi blízko, což je v souladu se srozumitelností textového sdělení. Některé strofy jsou zmnoženy dozpívanými druhými hlasy umístěnými po stranách stereobáze. Tyto už jsou více efektovány, aby mohly tvořit druhý plán. V něm se barevně pohybuje i o oktávu níž znějící mužský zpěv dodávající takto pojatým vokálům barevnou hloubku. Je umístěn mírně vlevo od středu. Protože ve stejném místě hrají tabla, možná by mohl být na volnějším pravém křídle bojiště. Abych to ale s přísně symetrickým pohledem nepřehnal; dokud jsem nevyrobil 3D-mix, ani mě to při poslechu nenapadlo. :) Od pátého taktu se nad vším v dálce vznáší Janin nadýchaný vokál beze slov, který prosvětluje celkově mlžnou náladu sloky.

Efekty: Znějí přirozeně, nijak nerozmazávají důležité party a jsou spíše zastřenější; příliš sykavek a ostrých transientů neprodávají. Nejsušším nástrojem se jeví tabla, což jim dodává pocit přítomnosti. Sólový zpěv je lehkým hallem okrášlen jen střídmě, aby byl posluchači co nejblíže. I basa na spodku zvukového spektra se zdá být prostory prakticky nepoznamenána. Druhé hlasy, mužský vokál a piáno ve druhém plánu jsou už do prostorových efektů pouštěny více. Nejvíce hallované se v nejzazší vrstvě pohybují tóny syntetizéru a éterický vysoký vokál. Analogové echo (zpětná vazba je ořezána o výšky) je použito střídmě na některé údery tabla, dodává vzdušnosti syntetizérovým tónům a zřejmě prodlužuje i éterický zpěv ve výšinách.

Závěr

Nahrávka je zvukově standardně uchopena a zní velice přirozeně, zbytečně se neexperimentuje, vše je podřízeno výsledku. Vkusně a citlivě jsou použity akustické nástroje v kombinaci se samply nebo syntetickými a zkreslenými zvuky. Za velice zdařilé považuji vyskládaní plánů/vrstev. Co je blízko posluchače, co ve druhém plánu a co jen zezadu dobarvuje. Posluchač se v nahrávce lehce orientuje a nemusí vyvíjet úsilí, které by jej odvádělo od ponoření se do obsahu nebo jen pouhého snění. Jak lépe zdůraznit kontrast mezi slokou a refrénem?

Mastering Broňka Šmída zachovává čistý charakter slok včetně dynamických mikronuancí. V refrénech podporuje naléhavost a plnost muziky, aniž by sklouznul k laciné komprimaci a zkreslení.

Vychytávka 1: Vokální part 2. hlas není postprodukčně zdvojený, ale je nazpívaný dvakrát. Zní tak přirozeněji a dává prostor okamžité invenci interpreta; v čase 2:41 se hlasy od sebe příjemně odpojují. Tyto zdánlivé drobnosti vždy polidšťují každou nahrávku.

Vychytávka 2: Za drobný zvukový nedostatek lze považovat příliš dunivé nižší tablo bajan (v basech dominuje kolem frekvence 80Hz), které může na některých posleších působit poněkud rušivě. K tomuto jevu dochází při přílišném kontaktním snímání nástrojů (tzv. proximity efekt). Myslím, že drobná frekvenční korekce partu tabel by nahrávce určitě prospěla.

Vychytávka 3: Zvukové uchopení je důkazem, že dnes nezáleží na tom, jestli použijete dobře sejmutý akustický nástroj, nebo nějaký přirozeně znějící sampl či virtuální instrument. Pokud máte neustále na paměti cíl, jehož chcete dosáhnout, je z hlediska posluchače jedno, kterou cestou k němu dospějete.

Příště

Na další rozbor se už moc těším. Mám v plánu vás i sebe oblažit songem High Hopes z alba The Division Bell. Kdo že bude interpretem? Přece nebudu nosit dříví do Athén či sovy do lesa.

3D-mix Cat - Kruh Z natáčení klipu
Tagy Jak to hraje aneb Tři hluché rady Ježe Vševěda
Zvukový a hudební režisér, hudebník a aranžér, programování syntetizérů romanjez64@gmail.com
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY