Jak to hraje? uBer – Motýl

V dnešní době je umění natrefit na artrockovou formaci, která kromě propracovaných hudebních postupů klade důraz i na textovou stránku. Pokud je celek posunut o notný kus výše díky výtvarné stránce klipů, jedná se o příslib nevšední hostiny všech vjemů.

Story

Divadelní výtvarník, scénograf a muzikant Petr Houšek inicioval v roce 2010 založení artrockového kvintetu uBer, který je svým zvukem a důrazem na kvalitní texty ojedinělým zjevem české rockové scény. Album Universum je hudebními kritiky vysoce hodnoceno nejen pro své nesporné hudební kvality. Obal alba je považován za jeden z nejvýraznějších počinů v této oblasti. Pro dnešní technickou ochutnávku jsem z CD vybral song Motýl.

Rozbor mixu – závěrečné refrény od 3:48

Od úvodního legátového motivu snového violoncella se písnička do poloviny nese na ostinátu elektrických bicích podkreslených plochami kláves, k nimž se od prvního refrénu přidává basová i doprovodná kytara. Zprvu sólový zpěv doplní od stejného místa další hlasy, zatím v unisonu. Celou paletu doplňuje lehké dobarvování elektrické kytary. Po zdůrazňování 4. dob živým bubínkem je elektrický sound bicích od času 3:26 nahrazen akustickou sadou. V tomto pozvolna gradujícím aranžmá vstupujeme do závěrečných refrénů, jimž se dnes budeme věnovat.

uBer – Motýl (animace Petr Hloušek)

Základy
Oproti předchozím elektrickým bicím mají akustické bohužel temnější barvu. Tak gradace, k níž jistě mělo dojít i zvukově, nevyzní tak, jak by mohla. Bicí jsou přirozeně sejmuty a poněkud jim vévodí jasná hihatka. Naopak bubínek, jehož barva vždy spoluvytváří celkovou náladu, je hlušší a v podkladech je zapasován více, než by mu zřejmě slušelo. Na konci songu jsou akustické bicí vystřídány opět elektrickými.
O nejnižší frekvenční pásma celého songu se stará pevná basová linka, která setrváváním na tónice jistí měnící se mollovou harmonii, aby se ke konci refrénu připojila k durové subdominantě a pomohla tak rozsvítit závěry šestnácti taktové formy.

Doprovody
O výplň a harmonii se starají zejména plochy kláves rozprostřené prakticky po celé stereobázi. Jistě jsou tvořeny více party; protože ve zvuku tvoří nejvzdálenější plány a jen těžko jde rozpoznat, kolik zvuků je vytváří, jsou v našem 3D mixu znázorněny jako jeden široký part.
Doprovodná kytara mírně vpravo podporuje harmonii rozebíranými akordy tu a tam přecházejícími ve vyhrávku. K ní se v předposlední obrátce přidává refrénový motiv violoncella ze začátku, aby připravil místo sólové kytaře na levoboku, která de facto vystřídá zpěv.

Zpěvy
Sólový zpěv uprostřed s přirozenou barvou je doplňován dalšími dvěma hlasy po stranách, z nichž je výraznější levé křídlo. Od sedmnáctého taktu pokračují krajní hlasy v melodii refrénu, do níž se zaplétá motiv sloky v sólovém zpěvu podpořený dalším přidaným hlasem mírně vlevo. Všechny zpěvy jsou nabrány kontaktně a vzdálenost od posluchače je vyrobena postprodukčně pomocí hlasitosti a hallů.

Efekty
Nejvíce se prosazuje krátká přirozená ambience, která spojuje zpěvy s podklady. Obdobným či stejným prostorem jsou obohaceny bicí a zřejmě i kytary. Violoncello se nese v delším hallu, který přirozeně podporuje jeho legátový motiv. U kláves se dají předpokládat jejich vlastní bohaté efekty, které je dostávají až do nejzazšího plánu.

Další song z produkce uBer Muž s flétnou s hostem Jiřím Stivínem.

Závěr

Zvukový materiál, který byl nabrán ve více studiích a různých prostorách, se podařilo dobře uchopit a spojit v jeden kompaktní celek. Efekty se tu samoúčelně neplýtvá, ale zvukový mistr jich využívá pro vytvoření několika plánů. Z nichž jsou logicky nejblíže zpěvy a přes bicí a kytary celek zezadu vyplňují plochy kláves. I přes drobnou výhradu k barvě a hlasitosti živého bubínku a možná přehuštěného středu stereobáze lze považovat zvukové pojetí, postprodukci a mix za citlivé zpracování v souladu s obsahem a charakterem songu.
Kapela uBer teď pokračuje v lehce obměněné formaci pod názvem Kabinet.

Klip Vojevůdce od nové formace Kabinet.

Vychytávka 1: V partech zpěvů jsou ponechány všechny přirozené artefakty lidského hlasu včetně nádechů a lehkých „mlasknutí“. Tak v posluchači vzniká pocit nezprostředkovaného přednesu, který je dnes čím dál větší vzácností.

Vychytávka 2: Střídání bicího automatu a živé sady bicích je vždy zvukařský oříšek. Pokud má být zvuk akustické sady zachován v rámci celého projektu, je vhodné zvuk automatu „okrášlit“ vintage patinou, uříznout výšky a basy, použít lehké zkreslení nebo simulaci reproduktoru, aby nástup živé sady byl zvukovým posunem o schod výš.

Vychytávka 3: Zpěvy po stranách jsou více pouštěny do prostorových efektů. Při pozorném poslechu se mi zdá více vokálového hallu na levé straně stereobáze. Možná je to záměr, možná důsledek stereofonního řízení vstupu efektu.

Vychytávka 4: Violoncello je skvěle sejmuto a svou barvou se přirozeně prosazuje i přes poměrně husté pletivo ostatních nástrojů a několik zpěvových linek. Na začátku skladby je jeho zvuk postaven zejména na kontaktním mikrofonu. Ke konci, kdy je už střed značně přehuštěn, se prosazuje díky zdůrazněné ambienci po stranách. V 3D mixu je znázorněno jako dva samostatné zdroje.

Vychytávka 5: Vyhrávková kytara, která na konci střídá violoncello, je snímána více mikrofony. Kontaktní (konkrétnější) mikrofon je vlevo a ambientní nebo zadní je na opačné straně stereobáze.

Příště

Další rozbor chci věnovat hudebnímu mágovi a producentovi popové scény. Mrkneme se na Kiss, který Prince složil a natočil pro svůj film Under the Cherry Moon. Těšme se na zajímavou chemii zvuků a překvapivé postproduční fígle.