Jak vypadá ta moje Teorie velkého stesku, jsem mohl ukázat jenom já, nikdo další
Kdybych chtěl, mohl bych mít fakt epochální klip. Několik kamarádů tvoří fakt krásný vizuální věci. Hm, ale já nechtěl. Já si to radši udělal sám. Proč? No...
„Neser výš, než máš prdel,“ zní jeden z citátů Ludwiga Wittgensteina. Následující řádky jsou především pro ty, kteří se rozhodnou tohoto moudrého muže neposlechnout. Pojďme přeskočit proces nahrávání, kdy jste brečeli, vztekali se, říkali si, že to nemá cenu, pak zase brečeli... A pak brečeli ještě jednou, protože jste zjistili, že jedinou možnost, jak sehnat peníze na zaplacení nahrávání a nebýt rentiér, představuje darovat ledvinu. Tohle všechno přeskočíme a vy sice nemáte ledvinu, ale máte písničku. Hurá!
Hotová písnička je sama o sobě samozřejmě super, ale komplexní audiovizuální balíček dostanete až s klipem, že jo. Takový malý pokus o Gesamtkunstwerk, že jo! Hm, ale co teď s ním. Přiznávám se, že moje cesta k epochálnímu klipu by mohla být docela jednoduchá a asi bych ani nemusel darovat tu druhou ledvinu. Celá řada kamarádů se vizuálu věnuje a vytváří super věci.
Jenže já se nechal vést touhou zabalit si tenhle audiovizuální balíček sám a akcentovat tak svoje chápání skladby. Zdůraznit skrze primitivní animaci její osobní rovinu a svou intimní výpověď. Ano, v textu je jinak ukrytá za dvaceti rohy a pohled na klip to možná nezmění, ale té iracionální nutnosti rozpohybovat obrázky sám zkrátka nešlo poručit.
Pokud byste měli někdy v životě podobné touhy, doporučuji si krom odvahy a trpělivosti zabalit do ranečku ještě dramaturga. Fakt. Nikoho jinýho nepotřebujete při téhle eskapádě tolik jako dramaturga. Člověka, který vám řekne druhý pohled. Ten váš totiž během tohoto strastiplného kreativního porodu vážně není relevantní. Mně u Teorie velkého stesku moc pomohla Drahomíra Klofáčová. Sama čuprová výtvarnice, která ale neměla potřebu na mě i v kritických chvílích mistrovat.
Ano, máte pravdu. Jsem Bořek Ničitel, hrůza všeho druhu. Ano, možná vznikl Gesamtkunstwerk leda tak z Wishe. V čem spočívá výhoda toho být nezávislým alternativním tvůrcem – rozuměj tedy člověkem, o jehož tvorbu se zajímá asi tak jeden člověk (ahoj mami)? Můžete si dělat zcela naprosto, co chcete. Pokud by mi tenhle argument řekl interpret, když by mi odůvodňoval, že si nechce nechat napsat text, i když ví, že ten ode mě bude lepší? Ne, já vůbec nechci myslet na to, co bych udělal. Možná bych tomu interpretovi vzal ledvinu, ale to nechme raději v teorii velkých stesků.
Jakým způsobem ke tvorbě přistupujete vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
