Jak získat autorský souhlas

V listopadu vychází naše třetí deska Nána. Spoustu věcí na ní jsme si vypůjčili od jiných. Takže kromě pár prvků slovenského popu či vokálů Davida Kollera a Roberta Kodyma bude všem občas i něco připomínat. Díky mé skvělé přesvědčovací taktice se na desku dostala i oblíbená "Je mi to brácha". Jen mi z ní bohužel zbylo pouze 10 procent autorského podílu. Čí je zbytek...?

Na začátku všeho byl jeden dopis:

Dobrý den,

laskavě se na Vás obracím se skromnou žádostí o posouzení mé písně „Je mi to brácha“ (dále jen píseň), kterou bych ráda zařadila na desku, jež na podzim vydávám se svou kapelou Mucha. Z písně je více než zřejmá inspirace právě Vaší písní „Podvod“, které si jak hudebně, tak textově velmi vážím. A právě z důvodu téměř jasného vlivu této Vaší krásné písně považuji minimálně za slušnost Vás o mém úmyslu informovat a rovněž Vás požádat o milé svolení tuto píseň na desku dát.

Píseň v mém podání je spíše takovou humornou nadsázkou reflektující můj komplikovaný vztah s dvěma staršími bratry. Je to spíše taková legrace – touto formou řeším svá citová strádání nejčastěji. Udělat si ze svých trablů, pokud možno, srandu, nenechat se tím pohltit, zasmát se tomu.

O tomto svéhlavém řešení různých životních situací se lze přesvědčit i z mé předchozí tvorby. Například písnička „Chlapi sú kokoti“ vznikla v době, kdy mě jako velmi mladou, dvacetiletou holku s dvouletou dcerou, opouštěl její otec, zanechávaje mě napospas strastem života svobodné matky – dodnes je píseň, troufám si říct, až hymnou žen nespokojených v soužití se svými drahými polovičkami. O něco více by se Vám mohla líbit poetičtější „Nepojedeš nikam“ z desky „Josefene“, která pojednává o náhlé změně veškerých plánů při nálezu pozitivního výsledku těhotenského testu.

Píseň zazněla na několika mých komorních sólových vystoupeních, setkala se s velmi milým přijetím, místy až výbušným smíchem. Jak jsem psala výše, vliv je zřejmý, až lichotivým zdá se být fakt, že každý Vaši písničku zná. Dnes je mi šestadvacet let a Vaše tvorba se mě dotýká, právě touto písní bych chtěla jaksi zachovat a oslavit Váš odkaz, podělit se s ostatními o vděčnost, kterou ke svým velkým vzorům chovám. Poděkování na obalu desky je samozřejmostí. Nic Vám v tomto případě nemůže uškodit, právě naopak.

Závěrem bych Vás chtěla poprosit o trochu shovívavosti k nedokonalostem přiložené nahrávky, jde o nahrávku prvotní, hrubou a nesmíchanou, a o něco více nadhledu při posuzování písně. Život nelze brát pořád vážně, to by se člověk zbláznil.

Mnohokrát děkuji a netrpělivě očekávám Vaši odpověď.

Vaše oddaná fanynka
Nikola Mucha

A výsledek? Ten procentuální podíl autorských práv nás trochu překvapil. Souhlas jsme ale dostali a písnička na desce bude.