Jak zorganizovat úspěšné DIY turné a příliš neprodělat

Co všechno obnáší koncertní turné ve vlastní režii? Musíte se sakra snažit, abyste neprodělali i vlastní (kožené, pruhované nebo uplé) kalhoty. A to se pořád setkávám s názorem, že když dělám muziku, měly by se mně aspoň vrátit vynaložené náklady nebo bych na tom měl dokonce vydělávat.

V paralelním vesmíru revivalů, tancovaček, útoků na nultou signální nebo alibistickém hraní pro střed Gaussovy křivky tento vysněný scénář opravdu fungovat může. Pokud se ale chcete vyjadřovat prostřednictvím svébytné originální hudby (paradoxně nezávisle na její kvalitě), jste obvykle nemilosrdně konfrontováni s ekonomickou realitou.

Tedy co takové turné, které si uděláte sami, ve vlastní režii, obnáší? Ohlédněme se za rokem 2014 společně s hlavními protagonisty Metalshop tour tří kapel, mnohokrát oceněných odbornou kritikou (Anděl nebo Břitva): Ador Dorath(AD), Forgotten Silence (FS) a Awrizis (AW), jehož jsem byl součástí.

Prcek (AD): Když to neuděláme sami, nikam nás nevezmou

První otázky přirozeně směřovaly k hlavnímu organizátorovi, investorovi, zvukaři, technikovi, řidiči, manažerovi a klávesákovi Prckovi (AD).

Jak tě vůbec napadlo uspořádat takovéhle turné?

Udělali jsme novou desku (Very Essence Of Fire), chtěli jsme ji dobře prezentovat a věděli jsme, že jestli něco neuděláme sami, tak nás nikdo nikam nevezme. Takže jsme si říkali, uděláme koncertní šňůru, něco snad prodáme a bude všechno v cajku.

Jak jsi vybíral kapely?

Tam to bylo jasné od začátku: Ador Dorath plus Awrizis, jejichž frontman Frodys je dobrý člověk, kámoš a muzikant. A navíc je i multimediálně ostřílený a dobře se orientuje v moderních virtuálních světech, takže jsem věděl, že nic nepodcení a turné bude mít kvalitní podporu. Když pak přišel Čepa (bicí FS, AD), že bude schopný odehrát oba fyzicky velice náročné koncerty za sebou, tak bylo rozhodnuto a principál Krusty (FS) udělal další obrovský kus práce, takže tým je úplně úžasný.

Jedna věc je myšlenka, co všechno ale muselo následovat potom?

V podstatě rok před startem tour začalo komplikované oslovování klubů, protože každý má svoje specifické podmínky, požadavky a stejně to často pak na místě dopadlo trochu jinak, než bylo domluveno.

Dobře. To jsou místa, kde se hraje, domluví se termín, cena, což znamená, že klub za určitou částku poskytne prostor a co dál?

S kluby jsme licitovali hlavně kvůli zvučení, protože jsme zvukaře a část vybavení měli vlastní. Někde sleva domluvit šla, jinde ne, takže klasická improvizace dle konkrétní situace, což ostatně platí vždycky. Pak jsme dali dohromady rozpočet s plánovanou návštěvností 800 lidí na tour. To by pak byly náklady na nule. S vědomím dnešní koncertní reality jsem ale domlouval i nějaký sponzoring.

K tomu se patří suše poznamenat, že v rámci „katování kostů“ všechny kapely jely zadarmo. Sponzoring pak z celkového rozpočtu dělal asi kolik?

Byla to přibližně čtvrtina, takový spíš bezpečnostní polštář aby všechny náklady nepadly na jedno místo. Sponzorský dar dal Metalshop, Sting, věrný fanoušek Marek Mašlanka a taky Moto Evri, kteří nám za výbornou cenu zapůjčili dvě dodávky.

Doprava je někdy opomíjená a přitom často zásadní položka, která např. na předchozím turné FS udělala dramatickou díru do rozpočtu, stejně tak jako případné ubytování, protože ne vždy je v lidských silách se nad ránem vracet stovky kilometrů přespat domů. Do sponzoringu by se pak taky daly samozřejmě započítat služby tvojí zvukařské firmy GM live...

No jasně, od začátku jsme věděli, že chceme jet se svým zvukem, bez něho by náklady byly ještě tak o 20 % vyšší. Auta nám taky velice bodly, protože taháme strašné množství věcí. Noclehy jsme se snažili řešit u kámošů, spřátelených kapel, někde šlo přespat přímo v klubu a došlo i na nějaký hotel. S tím vším se musí při přípravě počítat.

Nezapomněli jsme na propagaci tour?

Udělali jsme maximum, co bylo v našich silách, tři tisíce plakátů, reklama v časopisech, rádiích, zinech, kampaň na Facebooku, ale to bych předal slovo dalším, kteří se o to konkrétně starali víc, než já.

Frodys: Toho, co je zadarmo, si dnes málokdo váží

Mé další otázky mířily na hlavního grafika, kameramana, webmanažera, zpěváka a kytaristu Frodyse (AW).

Začnu „vtipně“ nejtrapnější otázkou ever. Jak ses na turné cítil?

Ty jo, pro mě bylo tohle turné splněný sen, jel jsem s kapelama, které jsem vždycky poslouchal. Když jsme při natáčení desky v GM studiu vtipkovali s Prckem, že jednou pojedeme na společné tour, vůbec jsem netušil, že se to fakt splní. Přibližně rok před startem jsme se sešli, domluvili nějaký rámcový časový plán, počet koncertů a k mému příjemnému překvapení (protože v mých kapelách všechno dělám sám), měl už Prcek spoustu věcí předjednaných, dohodnutých a když se zapojil ještě Krusty (FS), tak to všechno šlapalo perfektně.

Co tedy obnášela tvoje role v týmu?

Měl jsem tu čest spolu se zpěvačkou Lenkou zpracovat vizuální podobu alba AD a z toho pak vyplynuly další grafické práce i pro Metalshop tour, promo materiály, bannery, plakáty, merchandise, trička, suvenýry, speciální tour hrnky atd. Potom kontakty na časopisy, rádia a hlavně internet.

Kolik se toho všeho nakonec dělalo?

Byly to desítky různých věcí. Na nejzásadnějším žánrovém festivalu Brutal Assault (4 měsíce před tour) jsme s Čepou vylepovali na každý roh plakáty, aby se na scéně vědělo, že AD chystají comebackové turné. Na každé akci všech svých kapel a projektů, kde jsem poslední rok hrál, jsem rozhazoval připravené letáčky. Velká část aktivit se odehrávala na Facebooku, kde ovšem když chceš něco propagovat opravdu seriózně, tak to už není zadara, takže jsme měli zaplacenou reklamní kampaň na podporu tour. Ostatně toho, co je zadarmo, toho si málokdo dnes váží, jak potvrdí uživatelé Facebooku hromadně mazající všemožné pozvánky bez přečtení, taky kdo by se tou záplavou pořád probíral, že. Ale bez počítačů si vůbec nedovedu takovou akci už představit, jenom ty stovky mailů, to kdybychom si měli psát nebo volat... Nemluvě o veškeré grafice, aby ta propagace trošku vypadala a nebylo to jenom nějaký černý cár papíru s nápisem, protože lidi dávají na to, jak co vypadá.

O tomhle jsem měl zajímavou debatu – jak za poslední roky šla úroveň vizuální techniky neuvěřitelně nahoru, když např. mobilem točíme lepší videa než z dřívějších profesionálních kamer. Naproti tomu v záznamu zvuku se neudálo v podstatě nic! To sice není pro muzikanta příliš povzbudivé, ale kdo se nepřizpůsobí realitě, končí v propadlišti dějin.

I proto jsme se domluvili, že budu celé turné natáčet a sestříhám z toho takový malý dokument. A taky jsme domluvili, že předposlední koncert v Třinci se bude kompletně nahrávat po stopách audio a zároveň na několik kamer video, takže bude možno z toho udělat i nějaký live záznam. Je tam velké pódium, super světla, takže toho bylo škoda nevyužít.

Napadá tě ještě něco?

Hlavně bych vypíchl perfektní spolupráci, všechno odsýpalo, každý si řešil svoje věci úplně automaticky a bez pobízení nebo kontroly. Přijeli jsme na místo, Krusty s Ivošem (AD) rozvěšovali bannery, chystali merch, Prcek s Robinem (GM live) připravovali zvuk, staví se bicí... prostě úplná bomba. Můžu už docela srovnávat, a často to bohužel bývá přesně naopak. Dokonce se páchají všemožné naschvály, ale tady je to úplný nervový balzám. I přes značné, z hlediska hudby vlastně generační rozdíly, jsme si všichni parádně sedli i po lidské stránce, takže já si to hrozně užíval.

Krusty: Hlavně nezapomeňte kolíčky na prádlo!

Třetím zpovídaným byl hlavní marketér, redaktor, 20. osobnost scény, basista a vokalista Krusty (FS).

Je pravda že se tour začalo domlouvat už před rokem?

Je to možné, je to tak dávno, že už si to snad ani nepamatuji. Jaká vlastně byla moje úloha? Já mám pocit, že všechno zařídil Prcek. Jsem zvyklý si všechno zařizovat sám a s tímhle málem, co jsem pomáhal, to byla pro mě víceméně taková rutina :)

Samozřejmě jak máš ve zvyku, tak si nepřikládáš žádné zásluhy...

Ne ne, všechno, co probíhalo, bylo v zájmu naší i ostatních kapel, takže všechno jsem dělal s láskou :) Když to srovnám se starším turné, při kterém jsme všechno podstatné s důvěrou nechali na pořádající agentuře... a celé to skončilo velkým prodělkem, mnoha problémy a nespokojeností, tak tohle byla úplně jiná káva. Díky nepodceněné pečlivé přípravě to šlape jako hodinky a dělal jsem jenom od každého trochu, protože většinu věcí vážně odmakali Prcek s Frodysem.

Ty pořád uhýbáš. Tak co to bylo to „od každého trochu“?

Tak třeba trošku propagace (inzerce tour přes weby a tisk), trošku grafiky (tvorba a dolaďování vzhledu plakátů), trošku organizace, trošku tisku plakátů, Trošku.. (no toho radši ne). Bylo také třeba vybrat solidní místní předkapely, které nebudou jenom do počtu, ale takovou lehce přidanou hodnotou ke koncertu na konkrétním místě. Tady bylo skvělé, že každá třetina makala na sto procent a všechno krásně zacvaklo jak kostičky lega. A hlavně nezapomeňte kolíčky na prádlo! (ať můžete u prodeje merche upevnit trička ;)

Jsem rád, že ses konečně přiznal, že jako ta jedna třetina týmu jsi „trošku“ na 100% makal ;) Takže co znamená dobrá propagace?

Musíš kontaktovat vhodné časopisy (Pařát, Spark), vhodné žánrové webziny (Abyss, Echoes, Fobia, Marast, HMB, Mortem...) a jejich profily na netu, vhodná rádia, kterých zas tolik není (Beat, Čas) a vhodné lidi, kteří se o tom někde zmíní. Na kvalitní reklamu jsou potřeba peníze, takže kdyby byl větší budget, tak by šla udělat ještě lépe. Ovšem je otázka, jestli při turné undergroundových kapel by takovýhle zvýšený marketingový tlak byl vůbec na místě a nepůsobil by spíš nepatřičně. Takže v rámci našich možností jsme spokojeni. Ještě bych vyzdvihl nemluvného lesního muže v pozadí – bubeníka Čepu, bez jehož famózního, extrémně náročného fyzického výkonu, bychom mohli organizovat do haleluja a stejně by nic neklaplo. Přestože FS rozhodně nejsou koncertní kapela (dnes je 44. koncert ve více než dvacetileté existenci). Jsme neskrývaně nadšeni a skoro až litujeme, že republika není větší, abychom mohli další víkend zase vyjet se všemi, co s námi takto putují po vlastech československých.

Robin: Tahat digitální mix se vyplatí

Jako čtvrtý svůj komentář připojil ještě hlavní zvukař turné Robin (GM live).

Co trochu technických údajů?

Kromě podiových monitorů a PA, které používáme vždycky místní, vezeme hlavně digitální mixážní pult Allen Heath T112 v kombinaci se stageboxem IDR48. Máme tu i v podstatě spíš studiové než live mikrofony Shure, Sennheiser a AKG a plno dalších serepetiček.

Ten digitální mixpult je taková výhoda, že stálo za to tuhle „krávu“ sebou tahat?

Určitě. Mám tu v paměti načtené všechny údaje z předchozího koncertu, takže to nemusím nakrucovat všechno od začátku jako na analogu, nic si nemusím psát nebo pamatovat, každá kapela, její odposlechy, přibližné poměry atd. jsou uložené a můžu je vyvolat stiskem jednoho tlačítka. Pak to jenom na místě doladím podle konkrétního prostoru a je s tím tak mnohem míň práce, což zkracuje prostoje mezi kapelama. Ostatně sám to víš, protože vy (FS) už ani neděláte zvukovku a jedete rovnou. Navíc pomáhá, že Čepa bubnuje ve dvou kapelách, protože jako levákovi se mu jindy musí bubny kompletně chystat a sklízet.

No jasně, proč zdržovat publikum zvukovkou, když je všechno nachystané, vyzkoušené a zvukař má naši plnou důvěru? Na více místech tour bylo slyšet ohlasy z publika, že v tomto klubu tak dobrý zvuk už dlouho neslyšeli, takže vložená energie se rozhodně vyplatila.

Prcek: Nic nenechávejte na ústní domluvě

Na závěr jsem ještě jednou dal slovo Prckovi k záverečnému zhodnocení celého tour.

Já jsem nadšený, nakonec jsme neskončili v červených číslech, odehráli jsme skvělé koncerty, a zvlášť Třinec v domovském Barrocku byl totální megamasakr. Pomalu jsem začínal věřit vám pesimistům, ale tohle byl vrchol, který všechno zahojil. Pokřtili jsme tam naše album a skvělá atmosféra se určitě podepsala i na záznamu koncertu FS, který vyšel jako živá nahrávka.

Přestože jsme se snažili nic nepodcenit, tak občas něco zahaprovalo. Určitě doporučuju například nenechávat výlep plakátů na klubech, ale třeba se domluvit s místní kapelou a pohlídat si to, zaplatit a zkontrolovat. Přes všechna ujištění se na to některé kluby vyloženě vykašlaly, takže tam neviselo nic. Nějaké plakáty vylepované načerno nemají smysl, protože ty jsou obvykle do druhého dne přelepené, takže jsou to jenom vyhozené peníze, čas a energie. Propagovat všemi možnými kanály (což stojí hlavně čas i peníze). Rozhodně nic nenechávat na ústní domluvě, bohužel. Na každé jednotlivé zastávce tour vznikl nějaký nečekaný problém (ať už nechtěně nebo záměrně) a musel jsem např. dokazovat dohodu o penězích v historii mailů, takže snažit se všechny podmínky mít někde písemně nebo elektronicky. Ideálně podnikat takové větší akce se správnými lidmi, výběr těchto tří kapel se nakonec ukázal jako úžasný: byla to výjimečná konstelace spolehlivých lidí.

Ale největším úspěchem bylo, že jsem přesvědčil staré s(k)eptiky Forgotten Silence, že ty koncerty můžou být dobré a že to pořád ještě jde!