Jay Turser JT 220D Serpent 1: cenově dostupný Gold Top

Čínské kytary Jay Turser jsou oblíbené zejména v řadách začínajících muzikantů, nabízí slušný standard za nízké ceny. Výrobce ale myslí i na hráče, kteří přeci jen chtějí o trochu víc, než zmíněný standard. Jay Turser JT 220D Serpent 1 GT je i přes svou nízkou cenu již od pohledu nadstardardní kytara.

Jak to vypadá?

Jay Turser JT 220D Serpent 1 vychází ze standardního modelu JT 220 GT avšak oproti němu nabízí několik, především estetických vylepšení. Tvarově máme před sebou klasický Les Paul s mírně modifikovaným tvarem hlavy, který se mě osobně hodně líbí. Nechybí ani bombírovaná vrchní deska a lepený krk. Co se týče materiálů, tak tělo kytary je stejně jako krk zhotoveno z mahagonu. Hmatník nesoucí dvaadvacet Jumbo pražců je z materiálu Tech Wood a místo standardních orientačních značek ve formě kosodélníků zde nalezneme nádhernou intarzii, vinoucí se téměř přes celý hmatník.

Dvojice firemních snímačů typu humbucker je opatřena chromovanými krytkami a k jejich ovládání slouží klasická čtveřice potenciometrů a třípolohový páčkový přepínač. Ladící mechaniky jsou taktéž firemní, fungují hladce a spolehlivě drží ladění. Struny z nich přecházejí přes kobylku typu Tune-O-Matic do Stopbar struníku. Vše doplňuje krémový pickguard, který vašeho „zlatouška“ ochrání před údery trsátkem.

Kytara potřebovala po vybalení z krabice trochu toho štelování, ale nešlo o nic zásadního a vše šlo navíc velmi snadno. Po chvilce jsem kytaru zapojil do zesilovače a mohl se věnovat zvukové stránce testu.

Jak to hraje?

Ještě než se vrhneme na samotný zvuk, dovolím si pár obecných postřehů. Kytara je příjemně těžká, jak se na „gibsonku“ patří, což ji činí důvěryhodnou i když do originálu ji přeci jen pár deka chybí. I samotný zvuk „nasucho“ prohrábnutých strun je veskrze příjemný, silný a s odpovídajícím, dlouhým sustainem. Lakovaný krk o profilu C dobře sedí v ruce a ač mám raději krky nelakované, rychle jsem si přivykl a ve hře mi to nijak nevadilo.

A teď již přímo ke zvuku. Snímače jsou samozřejmě z čínské produkce, ale nezní úplně špatně. Mimochodem výrobce nabízí tento model osazený i snímači vycházejícími z legendárních P-90. Co se čistého zvuku týče, měl jsem trochu rozpačité pocity, jakoby to tuhle kytaru prostě nebavilo. Tón je sice kulatý a příjemně teplý, ale zvuk vás příliš neinspiruje. Ale co, je to prostě „gibsonka“ a ta bude vždycky víc doma ve zkreslených rejstřících.

A nemýlil jsem se. I malé zkreslení dodá kytaře mnohem větší jiskru, zvuk je čitelný, konkrétní, jaksepatří tlustý, jen v případě kobylkového snímače bych uvítal klidně i ještě větší agresi. Snímač u krku má pěkný, zpěvný tón s dlouhým sustainem. K zahození není ani kombinace obou snímačů, která při mírném zkreslení poskytuje zajímavé zvukové barvy pro doprovodnou hru. Snímače si dobře rozumí i s celkem velkým zkreslením, byť s přibývajícím zkreslením již kytara trochu bojuje se slabšími středy, což přičítám jednak použitým snímačům a také dřevu, které určitě nebude stejné kvalitativní třídy jako je tomu např. u originálních Gibsonů.

Oproti některým dalším levným kopiím Les Paulů, které jsem měl v ruce, zní tahle kytara ale o poznání lépe. A v žánrech, kde dominuje zkreslený zvuk, udělá velmi dobrou službu.

Závěr

Patříte-li mezi méně movité kytaristy a přesto toužíte mít nějakého toho „goldtopa“ doma nebo sháníte slušnou záložní „gibsonku“, tak Jay Turser vám obojí vcelku snadno splní. Necelých 8 tisíc korun je pak za velmi slušně zpracovaný, esteticky přímo nadstandardně vymazlený a dobře znějící nástroj, cena rozhodně přijatelná.