Je nutné si koupit elektrickou kytaru?

Ano je! Protože mně nikdy nemůže zkazit dobrou náladu, nehádá se, a to, co do ní vložím (invenci), mně tisíckrát vrátí. Také se nepochybně jedná o největší vynález 20. století. Stále formuje a bude určovat celou řadu hudebních stylů – jazz, pop, blues, funky, rock, metal, punk... a v neposlední řadě je dost sexy.

Která to bude? Gibson (Epiphone), Fender (Squier), Ibanez, PRS, Godin, Washburn, ESP, Cort? Vyzkouším jich v prodejně alespoň deset, musí mě přitahovat už z dálky. První, na co se dívám (nemůžu za to), je souměrnost natažených strun na konci hmatníku; je šest strun uprostřed? Když získám pocit, že je to ta pravá, po deseti minutách ji zapojím do malýho celolampovýho komba s 12“ repro, které dost zesílím, stačí výkon 1-5 W.

Baví mě zvuky typu crunch a zkouším všechny varianty zapojení snímačů. Třeba mají víc kusů tohoto typu, vyzkouším všechny. Moc nepátrám, o jakou se jedná značku, musí mi sedět do ruky, zaujmout. Vypadá to na Strata, potom také Les Paula, ty jsou prověřený a úplně jasný. Třetí kytaru asi lubovku, nebo něco ostřejšího? Podvědomě zkouším kytary kolem 10 tisíc a porovnávám s luxusními originály za 40 tisíc a výš. Nemám na to celý den, do hodiny mě některá zaujme a koupím ji. Neváhám. Strata i Les Paula už mám, což mi vůbec nebrání v tom, abych (ať vás dál nenapínám) vzal dalšího... Strata.

Protože musím nakoupit ještě zesilovač, bednu, efekty, k tomu zvukovou kartu, mikrofony, monitory, počítač a software, basovou kytaru, bicí, PA systém, sekvencer... midi klávesnici a mooga, soustředil jsem se na nástroj ve střední cenové hladině, pokud možno s co nevýhodnějším poměrem cena/výkon. Na kytarách kolem 6-7 tisíc mi nakonec vždycky něco vadilo. Potřeboval jsem koupit nástroj, na který se lze vždy spolehnout...

Zajímalo mě několik hlavních věcí, když jsem dotyčnou bral do ruky:
- materiál těla (chtěl jsem olši, jasan, možná mahagon, materiál krku, ušlechtilost dřeva, bez suků apod.)
- kvalita zpracování – především pražce, laky, hardware
- rovnoměrnost prohnutí krku s důrazem na oblast nad spojem s tělem
- jestli nic nechrastí, nedrnčí a už při hře „na sucho“ zní silně, osobitě
- blbé je, že nemůžu natáhnout svoje struny (Ernie Ball 10-52“) den předem, pěkně je povytahovat, ať drží ladění
- mechanická hystereze, vibrapáka, seřízení (neměla by se příliš rozlaďovat)
- potřebuji silné a kvalitní snímače

Na kytaru budu hrát živě i ve studiu, denně cvičit, a první dny s ní budu pravděpodobně spát. Pryč jsou doby, kdy jsem si myslel, že má být otřískaná, budu na ni hodnej. Měla by být čistá – hmatník především (čistící prostředky). Za 2-3 týdny už nebudou struny znít tak dobře, koupím jedny náhradní, kdyby snad nějaká praskla. Struny měním jednou za měsíc. Fakt není možné, aby zrezivěly.

Ať to shrnu, ze svého nového Strata jsem nadšený. Kvalitu této kytary prostě pořád musí ocenit začátečníci i pokročilí hráči. Navíc, co se mých celkových investic týká, kytaru jsem si pořídil za slušných 8990, kufr za 990, snímače za 4478, struny mě přišly na 316, popruh na 190, stojan za 240, trsátka za 50 a kabel za 695. Naprostá spokojenost za 15949 (přičemž s původními snímači bych se dostal na 11471).

Squier Classic Vibe Stratocaster 50’s je podle mě jednoduše skvělý nástroj pro každého, kdo vyžaduje klasický zvuk a feeling, ale nechce investovat do dražších originálů. Není divu, že byl první kytarou, která se už před šedesáti lety začala vyrábět masově. Nabídla dvojitý výřez těla a další technické inovace – například vintage tremolo, použití tří snímačů s pětipolohovým přepínačem či uložení zdířky konektoru.

Tělo Strata je vyrobeno z osvědčené olše chráněné polyesterovým lakem, krk je vyroben z jednoho kusu javoru lakovaného lesklým urethanovým lakem. Rádius hmatníku z javoru je vyměřen na 9,5 palce, šířka nultého pražce 42 mm, menzura krku odpovídá 648 mm, jeho profil je typu Modern C a nalezneme na něm 21 Medium Jumbo pražců. Když jsem se pak zpětně podíval do inzerce, až na výjimky Strata nikdo neprodává. Proč asi?