Přejít k hlavnímu obsahu
 Každá písnička nese svůj vlastní moment překvapení. Taneční groove je všudepřítomný | Foto: Salim Issa
Každá písnička nese svůj vlastní moment překvapení. Taneční groove je všudepřítomný | Foto: Salim Issa
Martin Hošna -

Jedna nula pro Tata Bojs

Desátý zářez Tata Bojs nenechá nikoho na pochybách, že hanspaulská formace se nachází na svém tvůrčím vrcholu. Jedna nula (1-0) pro nás, pro vás, hlavně pro samotnou kapelu, která stále hledá nové hudební vize.

Když už kapela natočí po veleúspěšných počinech svoji desátou řadovku a navíc se tím chlubí v samotném názvu, očekávání tu jsou velká, ba ještě větší. Tata Bojs jsou stálicí naší scény. Definovali konec devadesátek, katapultovali rock´n´roll na vyšší level novátorskými aranžemi, surreálními výlety do elektroniky, zároveň navazovali na školu toho nejlepšího, co předchozí generace po hudební a lyrické stránce v nás zanechala. Ostudu si neudělala ani tentokrát.

Jedna nula je vypilované album, které šlape jako hodinky. Každá písnička nese svůj vlastní moment překvapení. Taneční groove je všudepřítomný. Synťáky a naprogramované smyčky skvěle zapadají do zábavných textových taškařic, které ale mají i svou temnou stránku. V Minoritní se totiž „Většina z nás ocitne v menšině“, ne v nijak veselé vizi o odcizení. Naopak když při poslechu refrénu v písničce Spolek holek zazní „Spolek holek neřeší gender. Spolek holek hrají na fender”, každému se vybaví legrácky z období Futuretra, kdy Mardoša a spol. zvládali textovou travestii na výbornou.

Po hudební stránce se jedná opět o poutavou jízdu. Retro bicí šlapou po podivuhodných zvukových rošádách, nástrojová barevnost je víc než hmatatelná, rádoby dadaistické rýmy, kolážové obrazce a refrény, které s notnou dávkou humoru ani nepotřebují svůj překlad, mají stále navrch. Přesto některé fígle si Tatáči mohli odpustit. Pocta synthpopové legendě v podobě Kraftwerk In Saint Tropez má sice kouzlo germánské strojové mašiny, přesto francouzštinu si skupina vyzkoušela v minulosti ve vtipnějším provedení.

Co oceníte na desce jako muzikanti?

Tata Bojs jsou mimo jiné mistři bookletu. A ten na Jedna nula stojí opravdu zato. Barevné 3D struktury si hrají na tisícero barevných modifikací, stejně jako má Vlasní brácha vlasů na hlavě. Samplery střídají rozvolněná i temně rychlá tempa, osmdesátkové syntetizátory jsou v bigbítových kleštích barevné rytmiky a melodických kytar. Jedna nula se vlní na zábavných retro vlnách, a to ve špičkovém provedení.

Jedna nula

Tata BojsJedna nula

Supraphon, 2020, 43:34

70 %

Tagy Recenze alb Tata Bojs Milan Cais Mardoša Jura Hradil

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY