Jendův deskazník #4: Michal Strnad – Další

Odpovídal Michal Strnad – zpěvák, kytarista, autor, frontman

Michala jsem si všiml nejdříve skrze singly (hezký je i ten nejčerstvější) a rychle jsem se dostal k desce Další. Je samozřejmě velmi pěkně provedená a vokální produkce je velmi inspirativní. Přál bych si, aby toto byl (ješte za mého života) mainstreamový pop v ČR.

1. Kdo přišel s nápadem na desku?

S nápadem jsem přišel já. Už delší dobu jsem měl nutkání udělat svou sólovou desku s autorským materiálem, ale až během pandemie covidu jsem se do toho opravdu mohl pustit, protože jsem na to měl jednoduše čas a prostor.

2. Jak dlouho cesta k desce trvala a co byly největší milníky?

Řekl bych tak dva až tři roky. Největším milníkem asi bylo, když jsem materiál nabídl Davidu Landštofovi z labelu Tranzistor, který úplně změnil její směřování. Původně byl materiál přímočařejší, popový a vyjma jedné písně celý anglicky. A tu právě David vyzdvihl a řekl mi, jestli bych nechtěl udělat víc takových písní, že ta je pro něj nejsilnější a nejautentičtější. Byla to píseň Požáry, což je mnou zhudebněná báseň Jiřího Žáčka.

A na základě toho jsem začal shánět českého textaře, protože sám jsem se na dobré české texty necítil. Zde přišel další velký milník, kdy jsem objevil českého básníka a textaře Tomáše Tajchnera. Strašně moc mi jeho poetika sedla a začal jsem psát úplně jiné písně. Nakonec má na albu sedm textů z deseti a neuvěřitelně jsme si spolu sedli.

3. Jak to šlo ve studiu? Podle čeho jste studio vybírali, co vám ta zkušenost dala?

Studio jsem si vybral jednoduše: podle producenta, se kterým jsem chtěl na desce pracovat. A to byl Petr Zatloukal, kytarista a tehdejší kolega z kapely Báry Polákové. Zvuk a produkce, kterou dokáže vykouzlit, mě neskutečně baví. Takže jsme většinu materiálu dělali ve studiu SAN recording studio, ve kterém působil.

Ve studiu to šlo skvěle, Petr je kamarád, velký profík a má obrovský cit pro píseň. Celkový zvuk alba a velká část aranží je jeho práce. Pro mě to byla premiéra, pracovat takhle dlouho a intenzivně ve studiu, takže mně to dalo naprosto všechno. Hlavně ale pocit, že to dokážu.

4. Kdo a proč by si měl desku poslechnout?

Určitě lidé, kteří ocení kvalitní a hlubší české texty, než jsou ty v českém mainstreamu běžné. Řekl bych náročnější a hloubavější posluchač. Hloubku a básnického ducha do textů na naši popovou scénu silně navrátil David Stypka, kterého si (nejen) za tohle moc vážím. Takže třeba i lidé, které baví jeho tvorba. Ale samozřejmě je ta deska úplně pro každého, kdo má rád hudbu.

5. Byly na cestě k desce nějaké nečekané překážky? Jak jste si s nimi poradili?

Překážky už si snad ani nevybavuji, anebo už jsem je vytěsnil. Snad jen ty finanční, které jsem ale nakonec s pomocí crowdfundingu a OSA zdárně překonal.

6. Udělali byste na desce dneska něco jinak?

Určitě, spoustu věcí. Deska už vyšla před více než dvěma lety a určitě bych ji dnes udělal jinak a lépe... Ale album beru jako aktuální výpověď umělce a autora, v tomto případě mě. A byť jsem velmi sebekritický, mohu i s odstupem těch dvou let říct, že si za debutem stále stojím, a myslím, že se v zásadě povedl.

7. Čím by vám deska udělala největší radost?

Udělala mi největší radost tím, že vůbec vznikla a je na světě. Ale samozřejmě, aby měla co nejvíc posluchačů a aby přilákala lidi na koncert. Udělalo by mi před dvěma lety radost třeba i nějaké to ocenění, ale došlo mi postupně, že na tom vlastně vůbec nesejde.

8. Frontman.cz je hlavně pro muzikanty, takže ano, gear. Jaké vybavení považuješ za nenahraditelné pro zvuk desky?

Já nejsem úplně „gear geek“, takže to by byla otázka spíš na producenta desky Petra Zatloukala. Já bych se neobešel bez něj a bez všeho jeho gearu. Takže za mě asi jen moje dvě nejmilejší kytary: akustická Seagull Entourage Mini Jumbo a old schoolová Jolana Diamant II.

9. Kdybys měl/a představit jeden song z desky, který by to byl a co bys nám o něm řekl/a?

Asi bych vyzdvihl duet Černá voda, ve kterém k mojí velké radosti zahostovala Lenka Dusilová. Lenky si moc vážím a je mou velkou inspirací už od dob Eternal Seekers. Text je báseň Tomáše Tajchnera, která mi v době covidu silně rezonovala s raketovým nárůstem duševních onemocnění.

10. Jaké máte s deskou plány?

Hrát dál písně z ní na koncertech, prodat všechny kusy, které mám ještě doma v krabicích a taky už snad začít postupně dělat desku novou.

Jak jsem psal, dobře odvedená práce a za mne i pěkné písničky. A víte co? Než abych to marně popisoval, pojďte se sejít na představení Michalových songů 26. 9. v Prazelenině. Já tam budu.