Jendův deskazník #5: Screaming – Don't Be Weak Again

Odpovídal Jerry Ondráček z kapely Screaming, který obsluhuje sólovou kytaru a řve do mikrofonu.

1. Kdo přišel s nápadem na desku?

Původně jsem chtěl sobecky napsat, že EP Don't Be Weak Again bylo pouze mým nápadem, ale spíše to vyplynulo ze situace, kdy jsme měli dostatek materiálu k nahrání a k vydání „krátkohrajícího“ kotouče, který je předzvěstí klasické „dlouhohrající“ fošny.

2. Jak dlouho cesta k desce trvala a co byly největší milníky?

Cesta začala přesně 8. 8. 2021, kdy jsem ukecal bubeníka Vexxe k jamu, při kterém jsme „vyjamovali“ základy ke dvěma songům. A jelikož jsem měl již do party připraveného basáka Samuraje, měli jsme vše potřebné k tomu, abychom mohli postupně skládat materiál.

Celkově jsme složili celkem devět nových songů, přepracovali jednu starší skladbu a po svém způsobu nahráli dva covery songů od kapel Fear Factory a Death. Proto jsme se rozhodli, že dáme na právě vyšlé EP tři nové autorské songy, jeden předělaný song a jeden cover. Ten má sloužit jako představení nové sestavy, k získání nových fanoušků, k novým koncertům a také jako promo materiál, který by nás mohl posunout ke kvalitní vydavatelské firmě.

Pro kapelu bylo zásadní i mé rozhodnutí, že se ujmu i vokálů, takže jsem dostal doporučení od našeho producenta Zdenyho na lektorku Alču, která mě od konce roku 2022 koučovala v čistém zpěvu, growlech a řevu. Dalším důležitým milníkem je návrat našeho bývalého kytaristy Buchťáka, který se k nám přidal od začátku roku 2024. Kromě toho, že to je můj kámoš ze začátků Screamingu, tak jako kytarista skvěle doplňuje a obohacuje zvuk a hodně nám pomůže při skládání dalšího materiálu. Všichni jsme rádi, že ho v kapele máme.

Společně jsme se rozhodli pro natočení klipu na zmíněný cover Replica od Fear Factory, který jsme pověsili na sítě v letošním červnu. A 2. září nám vyšlo v kyberprostoru probírané EP.

3. Jak to šlo ve studiu? Podle čeho jste studio vybírali, co vám ta zkušenost dala?

Pro Vexxe a Samuraje to byl velký křest ohněm, protože to byla jejich vůbec první zkušenost s nahráváním ve studiu. Oba jsou výborní muzikanti a vše ve studiu zvládli tak, jak měli. Já osobně jsem si prošel velkou výzvou, kdy jsem kromě nahrání kytarových partů dal hlavu na pomyslný špalek, který se jmenuje zpěv. Věděl jsem, že nahrávání vokálů bude náročné, a i díky koučinku od Alči Šusterové a od producenta, jsem to zvládnul a o hlavu nepřišel.

Celkově nahrávání bylo extrémně dlouhé hlavně kvůli tomu, že jsem nahrával zpěvy prvně v životě. Nahrávání jsme začali v srpnu 2022 a skončili před Vánoci 2023. Celý proces proběhl brněnském studiu Sonidos u mého bráchy Zdenyho, který je naším dlouholetým producentem a zvukovým inženýrem. Upřímně jsme výběr neřešili. Věděli jsme, že dosáhneme skvělého zvuku a produkce. A to všechno jsme dostali. Věřím, že nahrávka bude konkurenceschopná i v zahraničí.

4. Kdo a proč by si měl desku poslechnout?

Všichni, kteří mají rádi metalovou muziku, melodie a také i příběh, který spojuje naše autorské skladby. Když jsme s novou sestavou začali, ještě více jsme se zaměřovali na refrén v každé skladbě. Pro nás je to nejdůležitější část písně a vše jsme maximálně z jedné strany dost zaranžovali a ze strany druhé jsme vše podřídili jednomu riffu či tématu. Původní riff různě ve skladbách modulujeme, takže vše drží lépe při sobě.

Zároveň dáváme v nových skladbách velký důraz na baskytaru, takže i díky tomu věřím, že tvoříme náš vlastní signifikantní styl, kde posluchači kromě dobrých písní uslyší i různé inovace a skvělé hráčské výkony od Vexxe a Samuraje. Oba, byť nováčci, se zapojili do skladatelského procesu a i díky tomu jsou skladby pestřejší a jejich výkony jsou ozdobou desky. Jejich souhru si užívám a přeji si, aby si lidi všimli, jak máme propracovanou rytmiku.

Sám jsem se chtěl posunout jako kytarista a hodně času jsem strávil nad sóly. Cítím, že se povedly a že posluchač si naši hudbu užije po všech stránkách.

5. Byly na cestě k desce nějaké nečekané překážky? Jak jste si s nimi poradili?

Už jsem zmínil svůj zpěv. Potřeboval jsem se od píky naučit, jak správně dýchat, fyzicky a mentálně se připravit před každým používáním hlasivek a taky jak ubrat na svojí náročnosti na sebe na svůj výkon a zklidnit se. Když veškeré nahrané songy poslouchám, cítím dobrý pocit i ze svých vokálů. Brácha mi dával instrukce, jak pracovat s hlasem, a aby můj projev nebyl monotónní a zároveň jsme šli na hranu mých možností. Takže věřím, že jsem dostal ze sebe i v tomhle ohledu maximum.

Nic by z toho ale nebylo, kdybych dobrovolně nešel do učení k Alče Vox (občanským jménem Alena Šusterová). Byl jsem dost náročný v požadavku, aby mě naučila řvát, growlit a zpívat co nejdříve, a díky usilovnému tréninku pod jejím vedení jsem po třech měsících nazpíval první skladby – mise splněna. Jak Zdeny ve studiu, tak i moje lektorka udělali skvělou práci a i díky tomu přispěli k celkovému výsledku. Proto je můžu oba v jejich oborech doporučit. Zdeny je skvělým studiovým mágem a Alča skvělá zpěvačka a koučka.

V kapele se snažíme dělat vše naplno a já osobně jdu do všeho po hlavě. Dám příklad: myslel jsem si, že v jeden den dokážu nazpívat tři až čtyři skladby, abychom se pohnuli a zrychlili nahrávací proces. Nicméně Zdeny mi jasně sdělil, že pokud budu takhle bláznit, dobrého výkonu nedosáhnu. Tak jsem ho poslechnul a byl jsem za to rád. Byl jsem nakonec rád, že jsem dával jednu skladbu za den. Někdy jsem ovšem zvládnul nazpívat i dvě skladby za den.

Díky tomu, že jsem byl nováček a zároveň, že jsem chtěl od sebe dostat co nejlepší výkon, tak největší překážka byl ten investovaný čas. Ale nelituji toho. To, co jsme chtěli dosáhnout, jsme ve studiu dosáhli. Bylo to neustále vystupování do diskomfortní zóny a to nás neustále posunovalo. Bolelo to, ale bez bolesti růstu nedosáhneme.

6. Udělali byste na desce dneska něco jinak?

Ne, dali jsme do ní spoustu energie, času, potu a hromadu slz, ale určitě to za to stálo.

7. Čím by vám deska udělala největší radost?

Když se i díky ní budou hrnout koncerty, kde budeme moci na oplátku rozdávat radost lidem, kteří se na nás přijdou podívat.

8. Frontman hlavně pro muzikanty, takže ano, gear. Jaké vybavení považuješ za nenahraditelné pro zvuk desky?

Bude toho hodně. (smích) Když začnu u kytar, na spodky a některá sóla jsem použil svoji LTD sedmistrunku H1007 Deluxe. Jelikož jsem zároveň experimentoval s laděním, pořídil jsem si další sedmistrunku LTD – tentokrát EC 407. Tu jsem používal na aranže a sóla, protože se mi na ni skvěle hraje. A ještě jsem na několik sól použil další kytary Jackson a Focus (obě šestistrunné).

I když se nakonec zvuk z mého aparátu Engl a kabinetu Kittyhawk (uvnitř repráky Celestion a Hesu) na naší nahrávce neobjevil, musím zmínit, že díky této kombinaci jsem složil hromady riffů, a nakonec nám to nepřímo pomohlo udělat zajímavý sound ve studiovém Kempru, který vlastní Zdeny. Hodně jsem do sól a aranží cpal kvákadlo CryBaby od Dunlopu a taky jsem parkrát použil skvělý Phaser od Moeru.

Bubeník má soupravu americké firmy DC drums a po několika náročných letech hraní musel obměnit taky rozmlácené činely za nové – primárně od firmy Paiste, což bylo asi nejlepší volbou. Za hromadou hardwaru se skrývá i svatý grál každého metalového bubeníka a to dvojšlapka, konkrétně Pearl P-2052C Eliminator Redline.

9. Kdybys měl/a představit jeden song z desky, který by to byl a co bys nám o něm řekl?

Nejradši bych řekl všechny, ale jelikož nechci být alibistou, tak volím Crown of the Dark Prince. Všechny skladby, které jsme v této nové sestavě složili, jsou součástí jednoho koncepčního příběhu souboje Démona Davida proti Lvu Damiánovi. Konkrétně zde popisujeme původ a postoj Démona, který má místo srdce černou korunu.

Je to první skladba, kterou jsme složili a dala nám mustr pro několik věcí do budoucna. Zaprvé, hodně skvělých věcí může kapela vytvořit společným jamem. Zadruhé, když se skladba odvíjí od jednoho riffu, který můžeš dále v songu modulovat, drží lépe pohromadě, než když song přepálíš nesourodými riffy a nápady. A zatřetí, nosný riff v refrénu, který je doplněn zajímavou melodií, dokáže podpořit skladbu nejvíc a nejlíp.

10. Jaké máte s deskou plány?

Jak jsem již zmínil, je to předkrm k hlavnímu chodu, tedy k velkému albu A Demon Within. To znamená, že bychom desku rádi vydali u kvalitní firmy, která dokáže investovat svůj čas a energii do naší kapely. Největší sen a cíl jsou koncerty. Čím více koncertů, tím budeme více happy.

Komentář autora článku:

Na desce i rozhovoru se mi líbí pokora k práci. Nechat si poradit, a zároveň neztratit směr. To je i pro mnohem zkušenější bandy docela těžké. Všechny songy spojuje jedna věc, která v mém světě je základ pro metal, a to je energie. Přiznám se, že nic jiného od metalu vlastně nepotřebuji. Tady to i díky vokálu je. Bylo tedy zajímavé se dočíst, co za tím stojí.