Přejít k hlavnímu obsahu
Kapela MAD DOG | Foto: archiv kapely
Kapela MAD DOG | Foto: archiv kapely
Jan Sládek -

Jendův deskazník #6: MAD DOG

Deskazník je trochu jiné představení desky, než znáte z recenzí. Nemá ambice vám říkat, jaká je deska, kterou jste třeba ještě neslyšeli. Uši a názor máte vlastní. Smysl je tu jiný – deskazník je prostorem pro to, abyste objevili nějakou desku z oblasti „pod radarem“. Název naznačuje, že text je spojením pohledu na desku a dotazníku, který zašlu kapele či autorovi. Časem z toho bude třeba zajímavý materiál.

Odpovídal Lukáš Vondra, kytarista, zpěvák a songwriter z kapely Mad Dog.

1. Kdo přišel s nápadem na desku?

Vlastně bubeník Jirka. Měli jsme materiál na deset písniček a on byl impulsem to nahrát.

2. Jak dlouho cesta k desce trvala a co byly největší milníky?

Začátkem roku 2024 nás opustil basák a rozmýšleli jsme se, jak dál. Bylo ale potřeba mít pro nového hráče nahraný materiál, aby věděl, jak to myslíme s písničkami. Naše oblíbené studio Wariete přišlo v té době o prostor, a tak jsme začali nabírat postaru sami s tím, že mix a master nakonec svěříme Honzovi Bláhovi z Wariete.

Samonáběr znamenal větší svobodu experimentovat a hlavně se poslouchat a škrtat. Líp jsme se pochopili a řekl bych, že i písničkám to pomohlo. Basu jsem nakonec nahrál sám vlastně hodně jednoduchou, ale myslím že funkční. Nahrávky vznikaly mezi dubnem až červnem a první master byl na konci srpna, protože jsme chtěli odstup, a taky jsme už hráli s novým basákem koncerty.

3. Jak to šlo ve studiu? Podle čeho jste studio vybírali, co vám ta zkušenost dala?

Samonáběr nám sebral hodně času a iluzí o vlastní výjimečnosti, ale zajistil nám taky celkem slušnou sebereflexi. Nevykrváceli jsme na tom finančně a mohli jsme zamítat verze a hledat se bez toho, že by nám utíkaly peníze. Věděli jsme předem, kdo bude dělat mix/master, tak jsme pracovní verze i konzultovali předem, abychom se vyhnuli zbytečné práci soundmastera.

4. Kdo a proč by si měl desku poslechnout?

Každý, kdo má rád živou muziku s energií a rád chodí na koncerty. Cítíme se nejlíp na podiu, kde je nějaká výměna energie, a ta deska má být hodně energická a syrová. Jak moc se to povedlo, to už bych nechal na poslechu každému, kdo dostane chuť zajít na koncert a porovnat s deskou.

5. Byly na cestě k desce nějaké nečekané překážky? Jak jste si s nimi poradili?

Tisíc a jedna... (smích) Třeba jsme řešili, na kolik mikrofonů nabírat bubny... Pomohla hláška zvukaře: „Víš, na kolik mikrofonů nahrával Ringo? A kdo zná Beatles? A kdo zná vás? Soustřeďte se na to, co chcete říct, a nahrávejte na to, co máte nejlíp jak umíte.“ A bylo hotovo. Na zpěv jsem si udělal doma kukaň z dek, který jsem pověsil na strop a vlezl si do toho. Jsem poměrně hlasitej, a tak jsme nabírali na Shure SM7B. Bylo v tom v létě příšerný vedro, ale konečně zase nebylo slyšet, když kolem mě prošel můj pes, a mohl jsem nahrávat každou volnou chvíli.

6. Udělali byste na desce dneska něco jinak?

Správná otázka. Moc věcí, ale beru to jako tvůrčí proces. Jak je člověk spokojenej s tím, co vytvořil, tak už nemá motor dělat další věci.

7. Čím by vám deska udělala největší radost?

Když si ji poslechnou lidi a přitáhne je to na koncert. To je asi ta největší odměna.

8. Frontman.cz je hlavně pro muzikanty, takže ano, gear. Jaké vybavení považuješ za nenahraditelné pro zvuk desky?

Všechno dobře posloužilo, ale nenahraditelnej pro tenhle zvuk byl asi Fender Blues Junior lehce nakopnutej Fulltone Plimsoul... Tyhle dvě věcičky dělají ten drzý zvuk, o který nám hlavně šlo. Basa je jen přes Mark Bass a s ní to zapadá do sebe. A bicí zní, jako bys dostal úderem na snare facku. Tak jsme to chtěli, drzý a energický.

9. Kdybys měl/a představit jeden song z desky, který by to byl a co bys nám o něm řekl/a?

Příběh by se asi dal povídat o každé písničce zvlášť, ale my radši písničky hrajeme a jejich význam a emoci z nich necháváme na lidech. Občas se totiž stane, že jim zapadnou naše texty nebo melodie do jejich vlastních životních souvislostí a oni se tam najdou. Nechme jim to.

10. Jaké máte s deskou plány?

Budeme ji vozit sebou na naše koncerty elektrické i akustické. Deska má obě polohy a budeme mít radost, když si ji někdo bude chtít odnést sebou domů a poslechnout. Chceme hlavně hrát lidem a deska je jenom naše vizitka, která říká: „Těšíme se, že se příště zase uvidíme naživo.“

Komentář autora článku:

Mad Dog je přímočará muzika – jak hudebně, tak textově. Síla kapely je podle mého hlavně v žívém vystupování, kde dostanete vedle textů také pořádnou dávku energie. Texty jsou zcela adekvátní žánru a myslím, že svět fronmtana Lukáše Vondry je srozumitelný každému se základní životní zkušeností relativně dospělého člověka. Mad Dog vystupuje také sólově a tady se jasně ukazuje, že písně obastojí i v testu Zahraj to na kytaru.

 

Mimochodem, chtěl jsem odkaz na Spotify. Frontman Lukáš mi napsal, že to nechce podporat, že by radši, kdyby si muziku koupili lidé na koncertě. Myslím, že od chlapíka, který si říká Mad Dog je to upřímná rebelština, ale není to jednoduchý rozhodnutí. Nakonec dal muziku na bandcamp. Mrkněte tam.

Tagy Jendův deskazník MAD DOG

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

JdG
Kytarista Tomáš Průša Bandu, Pohřební kapely a Potrubí, záskokář, učitel na kytaru, nahrávač, producent. Pracuji ve svém Létajícím studiu (…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY