Jerry Cantrell chce krev a má ji mít
Lídr Alice In Chains Jerry Cantrell se rozhodl po třech letech vydat opět sólovou cestou. Album I Want Blood je prošpikované temnými metalovými riffy a zlověstnou rétorikou od začátku do konce.
Otázku, kterou si klade asi nejeden fanoušek Alice In Chains: proč Jerry nevydal tento materiál s domovskou kapelou? Sólová tvorba bývá u zavedených matadorů hard & heavy odlišná, což Cantrell, dnes již legendární kytarista a zpěvák, dokázal na „country" albu Brighten (2021). Album I Want Blood ale plynule nenavazuje na svého předchůdce. Je intenzivním metalovým počinem od prvního riffu. Nahrávka je to temná a melodická zároveň, že by v diskografii Alice In Chains ostudu skutečně neudělala.
Poctivé hardrockové řemeslo odvádí Jerry Cantrell hned v otvíráku Vilified. Těžké riffy ve středním tempu, strašidelný vokál nebo hloubavé kytarové sólo vtahují do děje pokroucenými harmoniemi či zpomalujícími pasážemi, které umocňují celkový metalový dojem alba. V podobném duchu křičí hlasitě Off the Rails, během níž doslova naskakuje husí kůže, nebo doomovská Let It Lie, za níž by ruku do ohně dal samotný ďábel Tony Iommi.
Naléhavé a tísnivé melodie v kombinaci s kritikou umělé inteligence mají leckdy klaustrofobickou atmosféru, hymnicky se plazí éterickými refrény a hlasitě se hlásí o slovo v každé skladbě. K Black Sabbath se Jerry přihlásí znovu ve svižné Throw Me A Line, zatímco skladba Echoes Of Laughter s hostujícím basákem Duffem McKaganem (Guns N' Roses) patří k těm uvolněnějším kouskům. Na slide kytaře je postavená hypnotická Afterglow, na níž Cantrell dokonale ukazuje svůj cit pro sebevědomou zádumčivost. Démonickou kytarovou hrou zakončuje finální It Comes, brutální epitaf, na němž zabublá i basa Roberta Trujilla (Metallica) a uzavře celé dílko pompézním kytarovým sólem.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Album nabízí skvělý mix tvrdých kytarových riffů, melancholických melodií a silného vokálního projevu, který je Cantrellovým poznávacím znamením. Produkce je velmi čistá a promyšlená, každý tón má svůj prostor, což dává skladbám hloubku a diagnostiku. Podíl na výsledném dojmu má řada hostů, s nimiž kytarista v minulosti pracoval, jako bubeníci Gil Sharone (Marilyn Manson) a Mike Bordin (Faith No More), nebo zpěvák Greg Puciato (Better Lovers/ex-Dillinger Escape Plan).
Jerry Cantrell sice experimentuje s rozličnými žánrovými prvky, hlavní slovo tu má ale jeho minulost, která promlouvá z většiny skladeb, založených na těžkých kytarových riffech a na rezonující vokální harmonii. Album I Want Blood má svoji uhrančivou vizi, v níž se mísí boj s vnitřními démony, otázkami identity, bolesti a osobních ztrát. Cantrellův emocionální svět je syrový a autentický.
Jerry Cantrell – I Want Blood
Jerry Cantrell, 00:46:09
metal/grunge
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.