Jiná hudba aneb tenhle underground se hlásí hlasitě o slovo

Tolik otázek a tak málo odpovědí. Kompilace Jiná hudba – Czech Experimental and Progressive Compilation se rozhodla spojit dohromady různorodé styly jako metal, freejazz, noise, rock/math/kraut rock, a to pod hlavičkou brněnského hudebního vydavatelství Dysphoricam Audio productions. Výsledkem je duchovní i materiální potěšení, jemuž se podřídil celý koncept desky.

Osma českých kapel se rozhodla napsat a natočit nový materiál pro kompilaci, která představuje to nejlepší ze světa undergroundu. Zároveň ale spojuje žánrové subkultury do pečlivě připraveného hudebního recitálu, který musím rozhodně ocenit. Nehledejte meditaci, ale chaos. Nastrčené atomové hřiby jazzových kytar, explozivních bicích, metalového groove tu mají nádechy fantasmagoroidních experimentů, neoklasických modulací, brutálních útoků, hledajících krásu v porobení písňové formy.

Dvojvinylová edice je i pečlivě ošetřena po grafické a konceptuální stránce. „Deska duchovní“ startuje „stranou lyriky“. Prostor dostává hned na začátku kapela Blachut, neuroticky tikající mezi vřeštícím krautrockovým akordeonem  a originálním zvukomalebným vokálem, který ale nakonec nalézá svůj kontrapunkt. Pokračující formace Masáž naservírovalo hned celé roční období (skladby Leden až Prosinec). Dvanáct krátkých zářezů podle motivu Nekonečného kalendáře básníka J.H. Krchovského je naplněné freejazzovou akustikou, ovšem poeticky zprzněnou grindcorovým feelingem i plastikovským rétorickým přednesem.

Mostečtí Ohne Stunde Minuten otevírají „stranu nespoutanosti“ osmiminutovou skladbou, v níž hraje prim brutální industrial říznutý dávkou noisu a jazzovou ztřeštěností. Metalové zklidnění nabídne poté trojlístek eá hrající progmath se štíhlými kytarami a dunivou rytmikou, gradující do explozivního finále jazzové cody.

„Deska materiální“ je rozdělená na „stránku kovu“ a „stranu kávy“. Ani tady není nouze o zlověstné stopy, které tu zanechalo uskupení Mankurt ve svém mathcorovém běsnění, nebo avantgardní duo Duobetic Homunkulus, za jejichž technicky zvládnutý death metal by se nestyděli ani samotní Meshuggah a po poslechu je jasné, že tenhle kov hoří jako ďas. Kompilaci uzavírají formace Massola a Nachttante. První zmiňovaná kapela ukazuje sílu ve virtuózním klání mezi saxofonem a bicími. Během minutových brutálních výkřiků a nářků lze se jen ptát sám sebe, jak daleko lze zajít v jazz/grindcorovém běsnění. V samotném závěru Nachtante temně a bolestně vzývají peklo na zemi ve sludge tempu, pod kůži se podmanivě zarývají svými smyčkami a vytvářejí úchvatnou instrumentální temnotu plnou zoufalé nicoty.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Vytvořit kompilaci, v níž by chaos dával dramaturgický i konceptuální smysl, není vůbec jednoduché. Sloučit osm kapel, které po hudební neharmonické stránce nakonec mají spolu pramálo společného, je výkon hodný mistra. Třešničkou na dortu je důmyslné grafické ztvárnění obalu desky, které dokonale vystihuje filozofii celého projektu. Zdá se, že od vydavatelství Dysphoricam se můžeme dočkat dalšího překvapení.

Jiná hudba – Czech Experimental and Progressive Compilation

Dysphoricam, 2020, cca 65 min

90 %