Jirka „Dymo“ Urban: Český hudební trh není na angličtinu ještě připravenej

Do Garráže za Honzou Křížkem a jeho doprovodnou kapelou zamířil tentokrát kapelník Dymytry Jirka „Dymo“ Urban, který po svém zpracoval akustickou verzi Dead Memories od Slipknot. Rozhovor se točil nejen okolo samotného natáčení coververze, ale i o nové desce, kterou hmyzí smečka Dymytry nedávno vydala. Jirka také prozradil svůj recept na to, které prvky využívá během vystupování, aby dosáhl zvukového nebo audiovizuálního maxima.

Jaký máš pocit z tvého akustického podání Dead Memories od Slipknot, které jsi natočil pro Garráž?

Naprosto skvělý! Aranž, kterou kluci v čele s Honzou připravili, byla opravdu podle mého gusta a navíc Honza skvěle zpívá. Takže pecka!

Co by na to podle tebe řekli Slipknot, kdyby ji slyšeli?

Věřím tomu, že by z toho měli upřímnou radost, protože tam zůstala podstata písničky a myslím si, že naše pojetí jí nijak neubralo na síle.

Slyšel jsi jejich novou desku, co na ni říkáš?

Deska je velmi vyspělá a jasně na ní dávají najevo, že ví, co dělají a pro koho svojí muziku skládají. První singl má epickou melodii a hlavní motiv až mrazí svou atmosférou. Metalový hit jako prase! Klobouk dolů!

Není žádným tajemstvím, že Dymytry se v rámci image do jisté míry inspirovali Slipknot. Měli jste pocit, že jste na začátku objevili díru na tuzemském hudebním trhu?

Základním stavebním kamenem myšlenky hrát v maskách bylo odlišit se a zaujmout. Slipknot, Mushroomhead nebo Kiss nám jen dodali odvahu to uskutečnit a nebát se toho.

Do akustiky se na pódiu pouštíte i s Dymytry. Jak moc je pro vás těžké přetavit metalové skladby do zcela jiného aranžmá?

Pro mě osobně je to celkem přirozené. Začal jsem hrát na kytaru Bacha a Vivaldiho už jako malej a posléze, kdy jsem začal studovat balet na Taneční konzervatoři v Praze, je můj hudební záběr celkem široký.

Bubeníku Miloši Meierovi trochu vadí maska během vystupování. Jak jste se ostatní sžili se svým „alter ego“? Neomezuje vás v hraní?

Já už si nedovedu představit, že bych vlezl na jeviště bez masky. Mám pocit, že to ke mně už tak nějak patří. Měl bych asi podobnej pocit, jako kdybych přišel na plavečák bez plavek. (smích)

Loni jste vyprodali Incheba arénu. Považuješ to zatím za váš největší úspěch? Co chystáte dál?

Do té doby určitě ano, ale potom, co jsme vyprodali po půl roce i Forum Karlín, se mi to tak nějak spojilo v jeden velkej a významnej patnáctiletej rok pro Dymytry. Poté jsme odjeli další stovku koncertů, kde bylo v součtu desítky tisíc lidí. Takže spíš beru za největší úspěch to, že dělám to, co miluju a že se můžu v Čechách živit metalovou muzikou a ještě navíc v predátorské masce. (smích) Nyní jedeme velké tour k nové desce Revolter, které zakončíme v pražském O2 Universum. Společně s námi jedou Trautenberk a mladá rocková naděje kapela Černá.

Vaše spolupráce s německými Hämatom byla přijata velice kladně stran fanoušků. Jaké z toho máš s odstupem času pocity?

S Hämatom to byla krásná zkušenost, na kterou budeme dlouho vzpomínat! Projet po jejich boku celé Německo a oslovit naší muzikou další tisíce fans i v cizí zemi bylo něco úžasnýho a objevnýho!

Jak se liší náš trh oproti německému? Nebo jede náš metal na stejné lodi?

V podstatě jsme zjistili, že se až zase tak moc neliší. Rockeři jsou podle mě všude stejní. Milujou energii, co jim rocková a metalová muzika dává a pokud má kapela ještě navíc melodii, názor a muzikantskou zručnost, dokážou to náležitě ocenit.

Zařazujete v Česku anglicky zpívané písničky? Nebo jste věrni pouze češtině?

U nás zpíváme zásadně česky! Český hudební trh není na angličtinu ještě připravenej. Rodný jazyk vítězí na plné čáře a ještě dlouho bude a je to dobře.

Čím dál víc sázíte na audiovizuální show. Odkud berete inspiraci?

Jsme z těch, co mají otevřené oči a sledujou aktuální trendy. Milujeme dělat věci jinak. Baví nás svojí show programovat vlastníma silama. Já se starám o video-náplň našich doprovodných ledkových animací a Gorgy, náš dvorní technický inženýr s sólový kytarista, staví celé zapojení dmx systému a timecódu videa, světel a samplových smyček. Myslím, že Gorgyho systém je celkem na vysoké úrovni a mnoho slavnějších a větších kapel by se od něj mohlo učit.

Frontman je určený pro aktivní muzikanty. Prozradíš, co je základem vašeho pódiového vybavení?

To není úplně otázka na mě (smích), protože jsem technický antitalent. Nicméně, co se týká aparátu, tam jsme šli cestou digitálního modelingového procesoru a multiefektu Fractal Axe FX-III bez boxů. Takže jen kytara, Axe a in ear systém. Zatím jsem asi nehrál na lepší aparát než je Axe. Sofistikovaný systém do detailu promyšlený. Věrnost zvuku a odezva aparátu je tak úžasná, že i v porovnání s opravdovým Peaveyem, který jsme doposud měli, anebo Mesa Triaxisem, pro mě Axe vyhrává. Možná tím někoho popudím, ale opravdu se na něj hraje skvěle a nabízí neskutečné, nevyčerpatelné možnosti. Až do té míry, že nám ještě zvuky přepíná počítač, takže se člověk může opravdu věnovat jen hraní a užívat si koncert a sound bez omezení.

Metal je hodně o samplech, triggerech, ale zároveň jak jsi již řekl, i o autentické energii a dynamice. Jak pracujete s touto rovnováhou, abyste náhodou nesklouzli ke sterilnímu zvuku a nesázeli jen na digitální technologie?

My jsme se dostali do fáze, kdy nás technologie a veškeré novátorské pohledy doslova pohltily. Baví nás ta svoboda, že si děláme, co chceme. Propojujeme všechny možné zvukové žánry spolu a bavíme se výsledkem. Ale je nutno podotknout, že v případě, že máte za zády někoho, jako je Miloš Meier, žádné triggery nepotřebujete a Miloš je navíc doslova nenávidí. Chce hrát právě dynamicky, což ale většinou dopadá tak, že hraje na 100 až 150 procent, takže prostě furt na plný pecky. Čili nic vyrovnávat nepotřebuje. (smích)

Pocházíš z muzikantské rodiny, tvůj táta v létě oslavil kulaté životní jubileum a bývalý frontman Arakainu Aleš Brichta, s nímž jsi hrál v jeho bandu, také. Proběhly nějaké bujaré oslavy?

S tátou proběhly celkem tři oslavy, takže přibližně deset dní jsem byl mimo provoz. Parádní léto! (smích)