Julianna Barwick přišla s další, snivě vokální léčbou

Osobnost Julianny Barwick si získala svou introvertní hudbou pozornost až překvapivě snadno. Její koláže postavené primárně na vlastním vokálu přinesly na scénu hudbu spojující vokální techniky od gregoriánského chorálu až po pohádkové čarování Enyi. Posunuté ovšem do savojského novotvaru. Navíc znovu i s řadou exkluzivních hostů.

Těch životopisů muzikantů, kteří se chlubí zkušeností se zpěvem v kostelních sborech, je stále velké množství, především ve Spojených státech. Příklad rodačky z Louisiany je ale přeci jen jiný. Zkušenost hlasu/ů plujících rozlehlým chrámem mladé hudebnici tak učaroval, že na této klíčové zkušenosti postavila svůj rukopis. Ke zpěvu přidala kouzlení s elektronikou, vrstvení vlastního vokálu do podoby variabilních sborů a další, spíše avantgardní techniky. Není divu, že jako jeden z formativních okamžiků cituje debutové album Björk. Dalšími zásadními momenty pak byly vlastní experimenty s kytarovými pedály a loopery. V roce 2005 už mladá zpěvačka a producentka hrála v New Yorku, do kterého se přestěhovala, první koncerty, kdy právě smičkování vlastního hlasu hrálo v jejím případě klíčovou roli.

Po patnácti letech na scéně je Julianna respektovanou hudebnicí se čtyřmi řadovými alby na svém kontě, řadou kolaborací, od Rafaela Antona Irisarriho, přes The Flaming Lips, až po zpívání s Yoko Ono v New Yorském Central Parku, které považuje za jeden z nejsilnějších momentů své dosavadní kariéry. Po šestnácti letech se Julianna přestěhovala do Los Angeles, a to byl moment, kdy začala ve svém novém domácím studiu cíleně pracovat na svém letošním albu. To je znovu oslavou života. Zdaleka ještě dokonale neprobádané síly, která má sílu i uzdravovat sebe sama. „Kolikrát jsem se pořádně řízla do ruky a po dvou týdnech mé tělo ránu zahojilo tak, že téměř nebylo poznat, že jsem si nějakou újmu způsobila. Není to skvělé?,“ diví se Barwick. Podobným, i když výrazně sofistikovanějším nadšením je napojena i osmička skladeb, které novinku Healing Is A Miracle tvoří.  

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Pro nové album Julianny Barwick byl zásadní narozeninový dar dlouholetých přátel, Jonsiho (ze Sigur Rós) a jeho partnera, Alexe Somerse. Ti věnovali Američance do nového studia dvojici studiových monitorů. Julianna tak poprvé poslouchala svou hudbu při tvorbě před reproduktory a ne pouze na sluchátkách, tak jak byla doposavad zvyklá. „Když jsem poprvé na monitorech uslyšela basovou linku otvíráku  Inspirit, ta doslova zacloumala s mým tělem. Tento moment měl zásadní vliv na celé album,“ přiznává hudebnice. A nutno podotknout, že barevnost nahrávky, od ambientních, čistě vokálních abstrakcí Safe nebo Wishing Well, před hymnické položky In Light (s hostujícím Jónsim) nebo Nod (s dalším hostem, Nosaj Thing) až po dramaticky vygradovanou Flowers s temnou, jakoby synthwave atmosférou, pátou řadovku Healing Is A Miracle zdobí.

Bezeslovné vokály plus elektronika a studiové kouzlení autorky znovu slaví úspěchy. Jakoby Julianna vzala základní vzorec Enyiných skladeb, vytrhla ho do částečně barvotiskových, vysněných bájí, a protáhla ho nejen několika katedrálami, ale také klubovými prostorami a opuštěným průmyslovými halami. Vždy ovšem plující nad povrchem, hrající si s odleskem světla pronikajícího do prostor skrz různorodá okna, a čerpající energii čistě z ducha místa a momentálního autorčina rozpoložení. Z tří hostů vedle Jónsiho a Nosaj Thing nesmíme zapomenout na empatickou příhru elektrifikované pedálové harfy kolegyně Mary Lattimore ve skladbě Oh, Memory. Julianna Barwick přichystala po čtyřech letech pro své posluchače věru krátké album. Neumístila na něj ale průměrnou skladbu. Její jednoduchá mozaika tak dává smysl nejen ve svých jednotlivých dílech, ale především v celku, který z Healing Is A Miracle dělá prozatím jednu z nejlepších avantgardních desek letošního roku.

Julianna Barwick – Healing Is A Miracle

Ninja Tune, 2020, 33:35

Vokálně ambientní pop

90 %