Kanadští Billy Talent si slušně zaexperimentovali

I s novou posilou v osobě bicmana Jordana Hastingse (Alexisonfire) jsou Billy Talent stále stejnou kapelou jako na počátku. Explozivní kytarové riffy, frenetický ječák Bena Kowalewicze i zuřivé rytmické přechody jsou stále vizitkou kvalitního punk rocku, jímž Billy Talent před dekádou dobyli rádiové vlny. Přesto pánové neusnuli na vavřínech vlastní slávy. Šestá studiovka Crisis Of Faith nabízí slibnou porci punkrockové nálože, kořeněné překvapivými odbočkami do různých žánrů, které bychom jen tak nečekali.

Šestiminutový progrockový otvírák Forgiveness I + II je uhrančivou ukázkou, jak Billy Talent přemýšlí kompozičně. Skladba rozdělená na dvě části je pozoruhodným mixem Muse a Anti-Flag; na jednu stranu rytmicky neukotvenou epopejí, na druhou stranu nabízí lyrickou ostrost v podkresu saxofonových smyček v duchu floydovské Dark Side Of The Moon. Punkrocková zuřivost rozvíří vody v Reckless Paradise, oslovit rádia svým popovým optimismem chce I Beg To Differ (This Will Get Better), naopak The Wolf je epická balada plná orchestrací, kterou by si mohli klidně vypůjčit Alter Bridge. V End Of Me si zahostuje altrocková legenda Rivers Cuomo z Weezer, který barevnými riffy zavede kapelu do svého hájemství staccatových glissand a ležérní pohody. Na Crisis Of Faith je zkrátka o prog/punkovou zábavu postaráno.

Co ne desce oceníte jako muzikanti?

Jak již bylo řečeno, míst, kam nás bezmála čtyřicetiminutová kolekce hymnických a ikonických skladeb zavede, je nemálo. Nemalý podíl na tom má kytarista Ian D'Sa. Svoji čistou hru kontroluje malými riffy akordických tónů, které nechá jemně se plazit ve vlastní posloupnosti. Krátké figurace kroutí do zábavných riffů a meziher, které nakopne groove rytmika ostatních spoluhráčů. Pilování vlastního stylu se Billy Talent daří velice elegantně.

Billy Talent – Crisis Of Faith

Spinefarm Records – 36:45

Punk rock

80 %