Karol Komenda: Keep rockin'!

Karol Komenda, nadějný 24letý zpěvák a kytarista ze sousedního Slovenska. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako jeden ze semifinalistů Superstar v roce 2013. Co se od té doby změnilo, kam ho zavedla hudba a kterým značkám kytarového světa holduje? To vše mně klidným hlasem a vždy s úsměvem sdělil, ač ho interview zastihlo naprosto nečekaně před jedním z koncertů Karol Komenda Tria. Vy si ho můžete vychutnat na následujících řádcích, které jsem pro větší srozumitelnost přepsal do češtiny.

Jak ses vůbec dostal ke kytaře?

Za tohle musím poděkovat hlavně mému otci, protože jsem se narodil a ještě asi když jsem byl v břiše, tak on už hrál. Takže jsem ho slyšel, už když jsem byl u mamky v bříšku. Tímpádem asi od něho. Jemu za to děkuju.

Takže hraješ již od dětství?

No to se zase říct nedá, ale asi v 6 nebo 7 letech jsem začal s nějakými akordy. Jakože G dur, C dur. Pak nastal zlom asi v 15 letech, kdy mě to chytilo ještě víc. Narazil jsem na hráče jako Steve Ray Vaughan a podobné. A jak jsem byl starší a chodil na koncerty, i na ty tátovo, tak mě to chytlo víc než dítě, co chodí na „zušku“ na kytaru. Ale já jsem nikdy do žádné „zušky“ ani nechodil, neuměl noty, nic. Takže jsem v podstatě samouk a děkuji i otci.

Cítíš se teď po Superstar víc jako zpěvák nebo jako kytarista?

To byl takový hop nebo trop, ta soutěž. To byla taková zkouška, jestli to dokážu. A strašně mě to tam posunulo. Stále nejsem spokojený a účím se, jako se všichni učíme věci celý život, ale asi kytarista. Přesto, že ten zpěv je... já to beru asi jako jednu věc, kytara a zpěv. To už ani jinak nejde.

Studuješ ještě dál hudbu?

Na stará kolena jsem se rozhodl, že začnu. V 21 letech jsem šel na „Ježkovu konzervu“ do Prahy a tam jsem si vybral jazz, protože je náročnější harmonicky a dokážeš se to na tom naučit. A tam jsem právě také poznal svoje nynější spoluhráče, se kterými studuji.

Po příchodu na konzervatoř jsi tedy založil Karol Komenda Trio?

To už bylo založené ještě na Slovensku. Před Superstar byla kapela Slowdown a z toho se to pak vyhouplo na trio. Do Superstar jsem šel s tím, že už jsem měl toto trio a nějaké asi dvě vlastní věci. A potom se to nějak více rozmnožilo. Pak jsem ale odešel na konzervatoř a vyměnil jsem basu a bicí, protože jsem nemohl být s těmi, které mám na Slovensku.

Rozjíždíš teď ještě nějaké jiné projekty nebo se jinak věnuješ hudbě?

Mám to ještě celkem vtipně se svojí přítelkyní Natkou Kubištovou. Tohle léto jsme byli dva a půl měsíce na zaoceánské lodi a tam hráli takové duo. Dva zpěvy a akustická kytara. Něco takového. Potom samozřejmě příležitostné kšefty, kde si člověk může něco vydělat. Ale toto je to, kde se vidím já. Nechtěl bych být zas až tak nějaký moc prodejný, že hraju všude něco. Naopak hraju jen to, co mě fakt baví.

A učíš taky na kytaru?

Učím jako všichni, od Mozarta až po Pavola Haberu. Učím a je to super přivýdělek. A pořád si říkám, že když člověk drží tu kytaru v ruce a má za to něco, že to je prostě to nejvíc, co člověk může, když ho to baví. Takže ano, učím, učím.

Jak to vidíš do budoucna s hudbou?

Pokračovat. Hrát, hrát, hrát a hlavně víc tvořit tu vlastní hudbu, protože to se mi daří až tak v poslední době a je toho stále málo, podle mého názoru. Jako je pěkné zahrát něco převzatého a lidi se i někdy více chytí, ale byl bych rád, kdybych si vybudoval nějakou takovou svojí základnu lidí, které se nemusím až tak vtírat, ale líbí se jim opravdu ta muzika a nejde o to, že se na ně hezky usměju. Takže dělat víc vlastních věcí a pokračovat nějak v triu, možná v nějaké jiné kapele, co by mě chytila a zaujala. Tak nějak.

Jaké kytarové vybavení máš v oblibě a na co momentálně hraješ?

Hraji už asi 5 let naFender TelecasterHighway One. Je to skvělý americký kousek, na který jsem si našetřil na brigádě, kde jsem lakoval plot. (smích) A aparát je také Fender, konkrétně Blues Deville 4x10. Struny používam D'Addaria 10. Jsem větší fanoušek hrubších strun, ale šetřím si pracky a začalo mě to bavit na těch desinách. Akustiku mám Dowinu, na kterou nedám dopustit. A mám i nový přírůstek do rodiny. To je klasická kytaraLa Patriaod Godinu. Nedávno jsem tuto značku objevil. Byla to láska na první pohled.

Kde na vás teď můžou lidi narazit s Karol Komenda Trio?

Teď budeme určitě nějaký čas zavření na Ježkárně ve zkušebně, protože zase chceme dodělat něco vlastního. A kde nás pozvou, tam odehrajeme. Dnes to bylo tady. (Husinec, pozn. red.)

Co bys chtěl vzkázat čtenářům Frontman.cz?

Tyjo, hrajte, užívejte si muziku, vzdělávejte se a keep rockin'! (smích)