KáVa: Kovářova kobyla aneb pasti i slasti DIY tvorby

Jak to začalo?

Jsme plzeňské duo KáVa neboli Kája a Eva (autorka tohoto textu) a hrajeme melancholickou autorskou muziku s kytarou, cellem a často looperem. Protože jsme měly venku jen jednu live session a pár záznamů ze živáků, shledaly jsme, že by bylo záhodno vydat svůj první oficiální singl s klipem.

Psal se zrovna podzim 2023 (ano, čtete správně, 2023), tak jsme pro naše účely vybraly písničku Darkest Paradise, která se k podzimní náladě náramně hodila. Oslavuje krásu i kontrast světla a temnoty a zaobírá se duší, která se ztrácí v temnotě a hledá naději v nejtěžších okamžicích. Byl hezký, slunný listopad; šlo tedy natočit jak temné, tak sluncem zalité záběry.

(Ne)výhody DIY

Máme s mužem domácí studio a videoprodukci, tak jsem si myslela, že to půjde jako po másle. Je to ale dvojsečná zbraň. Je skvělé, že si můžete upravovat výsledek donekonečna, ale na druhou stranu si bohužel můžete upravovat výsledek donekonečna. Vydávání i nahrávání vlastních věcí různě odkládáte, protože si je přece můžete udělat kdykoli u sebe ve studiu. Výhodou je, že si můžete něco, co se vám nelíbí, přehrát nebo přezpívat, ale naneštěstí to taky můžete dělat pořád a vydání tak neustále odkládat. Moje duše se tedy ztrácela nejen v temnotě, ale i v desítkách nahraných stop a variant.

V pronajatém studiu máte vyměřený a zaplacený čas a po nahrání je píseň prostě hotová. Mix jsem kvůli jiné práci odkládala tak dlouho, že jsem se rozhodla jen upravit stopy a předat ho do povolaných rukou Martina Schustera (Mindwork, Face the Day). Mimochodem, mezitím jsme s mužem udělali náběry, mix a master živého country alba o osmnácti písních; neptejte se, proč jsem tam nevmáčkla čas na tu naši.

Neváhej a toč!

Pro účely natáčení klipu nám ale stačila raw nahrávka. V duchu DIY nadšení jsme vyklidili půdu u tchánů s krásným oknem, na které jsem si do klipu brousila zuby už nějakou dobu, zvenku k parapetu o patro níž přidělali podivnou (ale pevnou!) konstrukcí světlo. Drželo jako přikované, ale sousedi ze vsi se chodili dívat, co se to u nás zas děje. Tam jsme natočili první část klipu. Druhý den jsme se (vymrzlí z ledové půdy) jali točit příběhovou část v neméně mrazivých okolních lesích.

S jeho zpracováním se to ale mělo podobně – jako příslovečná kovářova kobyla jsem za ten rok sestřihala několik klipů pro jiné lidi, ale náš jsem kvůli tomu odkládala. Do toho pokračoval běžný život – zatímco projekt s klipem datovaný k listopadu 2023 trpělivě čekal u mě v počítači, vdala jsem se, přestěhovala, založili jsme firmu a pořídili si kočky.

„Už to vydejte!“

Končil podzim 2024 a dolaďovali jsme poslední detaily mixu. Jako správný klient-postrach jsem na vlastní nahrávce hledala chyby a mix jsem vracela kvůli detailům (promiň, Martine!). Martin jakožto správný producent tohle moje šílenství zastavil jedinou zprávou nohama na zemi: „Už to vydejte.“

Tak jsme to vydaly. Dva dny před Vánocemi, kdy všichni dopékali cukroví, jsem tedy dopekla poslední části klipu a vypustily jsme ho tak akorát před chystáním bramborového salátu. Snad potěšil ty, kteří měli větší chuť na Darkest Paradise než na Winter Wonderland. Kdybychom si klip nechaly udělat jinde, byl by (asi tak o rok) dřív, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že nejsem ráda, že máme vlastnoručně natočený klip podle svých představ.

Obujme se do vlastních věcí!

Od ostatních muzikantů a umělců vím, že to tak děláme často. Na své věci si nevybookujeme čas v kalendáři a práce pro ostatní je nám často přednější. Pojďme si ale všichni slavnostně slíbit, že příště si dovolíme malinko víc kompromisů, méně perfekcionismu a dáme větší prioritu svým vlastním věcem.

Na našem YouTube kanále najdete i DIY (jak jinak) live session a pár vlastnoručně nahraných živáků.