Když to klapne, bude guláš. Klip jsme s Robin&son natočili na jeden záběr

Stačilo se na jedno odpoledne sejít u mě doma za Prahou. Atypický prostor stodoly a podkroví propojený lávkou k tomu přímo vybízí. Ovšem bez nápadu a songu, který vás chytí za srdce včetně textu, toho moc neuděláte. A mě Život za srdce rozhodně chytil – a víte proč? Protože ho žiju, ne přežívám.

Střih (ten jsme v klipu nepotřebovali)

Narodil jsem se ve Frýdku-Místku a ten den jsem si musel říct, že si budu plnit sny – jinak to nechápu. Chtěl jsem být profi brankář, vyšlo to, z Dobratic pod Prašivou mě vzali do frýdecké divize, měl jsem hrát dorosteneckou ligu. Jenže jsem si uvědomil, že chci být skejťák, proto jsem šel studovat střední požární školu. Pak mi došlo, že nevím, co chci a že budu herec, ten je všechno, a proto jsem přijel na skejtu do Prahy studovat záchranáře. Dali mi titul, byl jsem hrdý a hned jsem s ním běžel na Damu oznámit, že chci být herec. Stačilo přirozeně odehrát kapku dešťové vody, která se vsakuje do země (zadání ředitele divadla Ypsilon pana Schmida), abych po třech dnech umění skončil mezi jedenácti přeživšími, ovšem do ročníku vzali jen šest.

Vydal jsem se tedy do rádia a v něm jsem zůstal dodnes. Do divadla pak už jen stačilo zavolat a říct, co mám za sebou, odpověděli „vy máte talent, přijďte, ušijeme kostým“! Byl jsem šťastný, byl celý černý i s kuklou. Tak jsem z divadla odešel – nebylo mě vidět. Nemohl jsem na sebe pozvat ani mámu. Pak přišly epizodní role v seriálech, abych zjistil, že chci dělat kapelu! Nebylo těžké stát před školou hudební konzervatoře a ptát se, kdo na co hraje. Můj děda byl kapelník, asi je to v genech. Písně píšu a skládám z mých příběhů a pocitů. Díky, že to čteš a jsi TU.

Hudba versus seriál

Už v roce 2016 jsem v článku pro Frontman.cz napsal, že sám sebe poznávám v různých situacích a díky přetlaku z nich jsem vytvořil album Emoce, které je přirozené a ze života. O rok později pak natočil klip k songu Emoce, ve kterém si zahrál Míra Nosek a Jakub Kohák. Text se mimo jiné točí okolo českých seriálů a jednotvárných herců. Rozhodně tím (NE)kritizuji, na to (NE)mám právo, vždyť jsem si v nich sám zahrál. Jsem jen pozorovatel, (s)prostě se dívám kolem sebe, nasávám a pak ventiluji.

„Zase jsme obsadili někoho, kdo neumí hrát, točíme se dokola, ten záběr musíme dát.
Přístav, Sanitku, zahrada do růžova, vemte to přes Ulici, Na vodě TV Nova.
Cože? Bože, buď svůj navždy, Cestou domů řeší VIP vraždy.“

Střih (a jsme zpátky v roce 2020)

Text písničky je prostě důležitý a teď už asi chápete, že mě při tvorbě inspiruje život. Díky němu pod návalem emocí můžu složit song. A to se stalo i v případě nového singlu Život, který cca ve čtyřech minutách vystihuje to, co k němu patří:

Narození: „Přišel si na svět nepolíbený – nahý, malý, hezký, bez vrásek, emocí, citů, nepřipravený – do krás českých“

Ubíhající čas: „Ať už jaro, léto, podzim, zima, rok je pryč, ty starší, poznáváš jen to, co je príma“

Škola: „Občas ve škole a někdy za ní, najednou rozcestí, ty vole, čas do práce a často danit“

Prachy: „Dávají svobodu, někdy pocit štěstí, určitě pohodu, střechu nad hlavou, naneštěstí“

Láska: „Kapitola dlouhá, nejhezčí, když oheň v krbu praská, tvoje vůně, moje inspirace, štěstí v životě, radost do práce“

Rodina: „Základ všeho, vrchol lásky, někdy řešení a někdy vrásky“

Stáří: „Prostě času neporučíš, v tom život je fér a vždycky bude, jediný, kdo ví, co přijde si jen .. Ty živote .. jen Ty osude“

A osud byl rozhodně i to, že na mou nabídku si v klipu zahrát a zároveň v písničce zazpívat, kývla skvělá česká divadelní i filmová herečka Sabina Rojková.

Život byl ti dán, tak ho nežij sám

Refrén té písně dostal najednou úplně jiný rozměr a klip, jak by smet. Zpětně můžu říct, že naše potkání bylo osudové, kdyby tady neřádila nějaká epidemie, tak by na to pravděpodobně ani neměla čas. Pozoruhodné na ní je to, že je jedno jestli zpívá, hraje nebo dabuje, všechno jí věříte a je v tom opravdu úžasná. Má velký talent a ještě o ní hodně uslyšíme. Ta spolupráce mi doslova ovlivnila Život. Stal jsem se jejím fanouškem.

A stejně tak bylo skvělou volbou oslovit studio Dave Csenge v Jesenici u Prahy. Hudební producent David Csenge, mimo jiné baskytarista Olgy Lounové, pomohl vdechnout naší nové skladbě Život. Jsem rád, že jsem oslovil zrovna jeho, je šikovný a má pro hudbu cit. Nicméně poděkování patří celé kapele, která se na singlu podílela. Skvělou práci s kytarou předvedl náš nový člen Matěj Kramarovič, o baskytaru se postaral osvědčený Miloš Miškovský a za bicíma sedí Martin Menšík.

Pak se už jen stačilo spojit s mým dobrým kamarádem a ostříleným kameramanem Radomírem Ševců (CineANT production), který pro nás točí už čtvrtý klip a přesunout se ke mně na barák. Strašně mě baví s ním dělat, protože za ním vždycky přijdu jen s nápadem a představou, jak by to asi mohlo vypadat a on to rovnou přenese na obraz. Víc takových borců s představivostí a citem pro kameru. Nicméně tady bylo zapotřebí si celou akci nakrokovat tak, aby se dala natočit na jeden záběr a teplota pod nulou nám zrovna moc nepomáhala. Stačí malé zadrhnutí a musíte to jet znovu. Evidentně před poslední klapkou byl motivací navařený guláš. Když už nám byla totiž dost zima, vzpomněl jsem si na něj a zařval: „Když to klapne, bude guláš“. A klaplo to. A víte co ještě klaplo? – To, že i když nám korona vzala nějaké koncerty, dokázali jsme ten čas využít k restartu kapely a nové tvorbě.