Kesergés: Sled obrazů reflektujících klimatickou krizi
V rámci svého projektu Vera Jónás Experiment jsem vydala videoklip Kesergés z mého nového alba HOLD. Kesergés je pro mě o určitém cyklu. Vše plyne v uzavřených kruzích, pšenice dozrává, srdce se hojí poté, co bylo zraněno. Ne náhodou je úvodem hudby "uroboros", symbol hada, který se zakusuje do vlastního ocasu. Roztříštěné, ale cirkulující slabiky také symbolizují, že vše, co uděláme, se odrazí v našich vztazích, v našem životním prostředí a také v přírodě.
Film je zachycením dojmů z našeho šíleného léta 2022, které bylo velmi horké, takže jsme se často sprchovali, zatímco Velká pláň u nás v Maďarsku byla silně poškozena suchem. Když jsem tyto záběry viděla poprvé, myslela jsem si, že byly pořízeny na jiném kontinentu, nebo alespoň v jižní Evropě. Tohle se děje právě teď.
Jak vznikla naše spolupráce? S Gergőm jsme už několik let sousedé a on mi často ukazuje, na čem pracuje. Během pandemie mi ukázal své první záběry z dronu, které pořídil při přeletu nad celou délkou řek a potoků. Moc se mi líbily a už tehdy vznikl nápad, že bychom mohli pracovat na společném videu.
Co k videu říká jeho režisér Gergő Pápai
Jak došlo ke spolupráci s Vera Jónás Experiment?
Už dlouho jsme plánovali vyzkoušet tento slow motion formát s Veřinou hudbou. Během posledního roku jsme hodně mluvili o realizaci, o tom, jaký soundtrack a jaký obsah, obrazy a krajiny by mohly mít nejsilnější dopad. Nejprve jsme uvažovali o postindustriální měsíční krajině, ale pak přišlo sucho a nám bylo jasné, že skladba musí být Kesergés a že ukážeme sekvenci obrazů odrážejících klimatické změny.
Jak moc se liší natáčení filmu na hudbu od toho, když nejprve vznikne film a až poté k němu hledáte hudbu?
Pro mě jsou tyto slow motion filmy s vlastními improvizovanými zvukovými toky v reálném čase mými nejmilejšími projekty a zatím to byl absolutní ego trip. Takže představa, že bych do tohoto tvůrčího procesu pustil někoho dalšího, byla zvláštní. Vera je velmi pečlivá a její smysl pro detail zachytí spoustu věcí, kterých já si nevšimu. Možná i díky tomu a díky našim diskusím bylo obrovskou přidanou hodnotou, že jsme nakonec s Viktorem Markosem a Verou vyvíjeli tento film společně.
Jaký byl základní koncept klipu?
Chtěli jsme vytvořit postapokalyptický písečný western, ve kterém bychom se mohli zamyslet nad tím, že se známý svět kolem nás mění. Že naší vlastní vinou začala na naší planetě masová vlna vymírání, jejíž obětí jsme i my. Velmi důležitým posláním tohoto filmu je představit klimatické změny a jejich důsledky ne jako nějakou vzdálenou katastrofu, ale jako něco, co se děje teď, tady, s námi. Tomuto účelu slouží traktor orající neúrodnou, zasolenou půdu, vyschlé rybníky, spálené čapí hnízdo a vyhořelý dům.
Film je tak trochu bláznivý, je jakousi přímou dezinterpretací textu lidové písně. Není to takové Slunce, které chvílemi svítí a chvílemi ne, není to Slunce, které dává teplo. Vyprahlá a popraskaná země naznačuje neodvolatelnou krutost smrti a vybledlá paleta filmu nám umožňuje oplakávat zánik našeho životního prostředí a druhů, které s námi kdysi žily v harmonii, ale nyní byly vyhubeny. Orbánova důlní šachta, která se objevuje ve snad nejdramatičtějším okamžiku filmu, přesahuje sama sebe. Sociální struktura se čas od času mění, ale rány v krajině se nikdy nezahojí. Naše hříchy jsou neodčinitelné, špatný pocit s nimi spojený není úzkost, s níž se musíme vyrovnat, ale smutek coby reakce zdravé duše.
A jaký je příběh vašeho klipu? Podělte se o něj s námi a napište nám na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
