Vyzpovídali jsme Kirka Hammetta: gain teď otáčí doleva

Představovat hudebníkům Kirka Hammetta – kytaristu skupiny Metallica – asi nemá smysl. Co ale rozhodně stojí za představení, jsou jeho signature pedály KHDK, které Kirk Hammett navrhl a vytvořil společně s Davidem Karonem a na jejichž výrobě se podílel i český vývojář Antonín Salva.
Přinášíme vám náš exkluzivní rozhovor s kytaristou té nejzásadnější a nejvlivnější metalové kapely. Protože Metallica takovou kapelou je. Jednoznačně. To je postulát, takže o tom nelze pochybovat.

KHDK pedály mají slogan „For gearheads by gearheads“. Myslíš si o sobě, že jsi „gearhead“?(Gearhead je ten, kdo je totálně zapálený do technologií, vychytávek, pořád by něco zkoušel, šteloval a upravoval svůj zvuk.)

Absolutně. Dokonce si musím pronajímat kus skladu jenom pro to, abych měl kam dát všechny své zesilovače. No… Takže kde mám začít. Mám to vzít od kytar? Zesilovačů? Krabiček? Věcí, co mám v racku? S Jamesem (Hetfieldem) jsme vždycky měli tuny gearu. Mám tendenci schovávat si všechno, co jsem za ty roky nasbíral. Mám vztah ke všem věcem, které jsem v minulosti používal. Takže jo, jsem totální gearhead. Poslední dobou se snažím nevyžadovat tolik věcí. Spíš se zaměřuju na to, co opravdu potřebuju. Což mě přivádí ke KHDK. Rozjet značku kytarových efektů mi totiž dávalo obrovský smysl. Vyrábíme krabičky, které jsem vždycky chtěl a potřeboval. Krom toho je to taky skvělá možnost jak si užít spoustu zábavy a je to pro mě i super příležitost pro realizaci své kreativity. Dokonce mě překvapuje, kolik uspokojení mi to dává. Posíláme do světa výborné produkty a dostáváme pozitivní zpětnou vazbu od ostatních kytaristů. Chceme krabičky KHDK dostat do rukou všech kytaristů.

Ty ses přímo podílel na vývoji pedálů KHDK, že?

Ano, všechny krabičky KHDK mají můj vklad. Vymýšleli jsme je společně s mým kolegou Davidem Karonem. Pak jsme s našimi nápady šli za vývojářem Antonínem (český výrobce butikových efektů a zesilovačů Antonín Salva) se kterým vše konzultujeme.

Jsi kytarista té největší metalové kapely na světě, takže se dá očekávat, že tvůj efekt KHDK Ghould Screamer je určený pro tvrdou muziku. Jak tenhle pedál funguje v ne tak tvrdé hudbě?

I původní Tube Screamer se dá dobře používat třeba v bluesu nebo country – ta komprese a zkreslení se umí dobře prosadit i tam. Co se týče Ghoul Screameru, tak ten je do těchto žánrů absolutně použitelný. Jediné, co potřebuješ, je pohrát si s nastavením komprese. Ghoul Screamer lze použít jako úplně čistý boost nebo třeba jako boost s lehkou kompresí. Ta krabička nemá pouze jeden zvuk. Můžeš ji použít v rocku, metalu, bluesu, country nebo třeba i jazzu. Je to dost univerzální efekt.

Když porovnáš KHDK pedály s běžnými overdrive a distortion krabičkami, které kytaristi běžně používají, co je podle tebe na KHDK unikátní?

Unikátní je rozhodně naše technologie. Používáme výhradně top komponenty a nejmodernější technologie. Oproti tomu třeba klasický Tube Screamer navazuje stále na tu samou technologii už posledních dvacet let, takže hlavní rozdíl je prostě v komponentech a technologii. Mimochodem také díky těmto nejnovějším technologiím dokážeme nacpat tolik komponentů do jedné krabičky. To dříve nebylo vůbec možné.

Používáš Ghoul Screamer během koncertů Metallicy?

Od té doby, co jsme s KHDK vyšli ven, se snažím Ghoul Screamer integrovat do mé výbavy. U tak obrovského aparátu, který používám, nejde jen odpojit jednu krabičku, zapojit místo ní jinou a očekávat, že to bude hrát stejně. Už jsem KHDK pedály hodně používal ve studiu. Ale jakmile vyrazíme na další velkou tour, určitě je budu používat. Teď, když hrajeme tu a tam, tak jsem zatím svou výbavu neupravoval, ale plánuju překopat svůj aparát, jakmile vyrazíme na velkou šňůru.

Co na KHDK říká James Hetfield? Zkoušel některé z efektů?

Víš co, James není tolik zaujatý krabičkami jako já. Akorát ve studiu občas používá Wah pedál nebo Chorus. Ale jinak efekty tolik neřeší. I já sám jsem oproti některým kytaristům troškař. Občas vidím ostatní s těmi obrovskými pedalboardy se spoustou efektů. Nejvíce efektů jsem používal asi v 90. letech a i tehdy jsem jich měl zapojených najednou maximálně osm nebo deset. Používám pouze to, o čem jsem 100% přesvědčen, že potřebuju. Když objevím nějaký nový zvuk, tak se ho rozhodně nesnažím za každou cenu zakomponovat do svých sól. Vyhledávám nové věci, až když vím, že je skutečně potřebuju. Není to tak, že bych si něco pořídil a pak pro to teprve hledal využití.
Taky se mi stává, že jsem po skončení turné nějaký efekt vyhodil z pedalboardu, protože jsme přestali hrát skladbu, ve které jsem ho používal. V devadesátých letech jsem třeba hodně používal kytarový syntezátor během turné k deskám Load a Reload, ale po turné byl pryč. Zrovna asi před měsícem jsem si ho jen tak ze srandy zapojil, abych zjistil, jestli ho můžu ještě používat. No a výsledek byl ten, že to znělo jako dinosaur…

Jak se tvůj zvuk odlišuje od Jamesova a jak rozdílné jsou vaše vize v tom, jaký zvuk vyhledáváte?

Jamesův se dost vyvíjel od hodně ostrého soundu k vyváženějšímu zvuku s více středy. Oproti tomu můj zvuk se v posledních zhruba pěti letech stává postupně čistším. Poťák Gain na zesilovači teď otáčím spíše doleva než doprava. Je to také tím, že poslední dobou hraju dost jazzových akordů, a když mám hodně zkreslený zvuk, tak nelze slyšet jednotlivé tóny a jejich charakter. Když jsme vloni začali nahrávat novou desku, tak byl náš zvukař ve studiu překvapený, jak čistě moje kytara zní. Nakonec jsme více zkreslení dosáhli právě použitím efektu KHDK Ghoul Screamer.

Hlavní rozdíl mezi mým a Jamesovým zvukem je ten, že jeho byl vždy ostřejší, přímočařejší a více „in your face“, zatímco můj spíš podporoval a doplňoval jeho zvuk. Co se týče mého lead zvuku, tak s tím si neustále hraju a měním ho. Občas mám v hlavě nějakou představu, kterou se snažím realizovat – od extrémně zkresleného zvuku po jindy čistší a kulatější zvuk. Všechno je to o tom, kde se zrovna nacházejí moje osobní i hudební nálady, jakou skladbu hrajeme a podobně. Rozhodně ale změny v mém zvuku nedělám rychle a skokově, je to spíše takový pomalý vývoj.

Pamatuješ si svůj první efekt, který jsi kdy v životě měl?

První efekt, jaký jsem kdy v životě měl, byl Wah pedál a mohli za to Jimi Hendrix a Brian Robertson. Tihle dva mě dostali k tomu charakteristickému kvákavému zvuku. Když jsem Wah pedál poprvé zapnul, něčím mě to dostalo a do dnešní doby, do tohohle momentu se mě to drží. Pokaždé, když ho sešlápnu, tak mě prostě dostane. Takže proč bych nepoužíval něco, co pro mě má takovou sílu. A když funguje tak dobře pro mě, tak je vždycky velká pravděpodobnost, že to bude znít dobře i pro lidi, kteří mě poslouchají.