Klavírní pedály: víte, k čemu jsou?

Klavíristi a klávesáci to asi vědí, i když možná ne všichni. Běžně se totiž při klavírní hře používá zejména sustain pedál, který prodlužuje délku tónů. Další dva pedály nejsou tak hojně využívané, přesto mají svou důležitou funkci.

Při hře na klávesové nástroje najde největší uplatnění tzv. sustain pedál, někdy se mu rovněž říká damper pedál. Díky němu můžeme prodloužit dozvuk hraných tónů a nechat je znít, i když již fyzicky nedržíme prst na klávese. Pomocí sustain pedálu tak na sebe mohou jednotlivé tóny plynule navazovat, "slévat se" dohromady a vytvořit klavírní "plochu", ve které již nelze rozeznat jednotlivé noty. Při tomto způsobu hry si ale dejte pozor na polyfonii vašeho nástroje – tedy na počet tónů, které je zvukový generátor schopen zahrát současně. Obvykle mají dnešní nástroje polyfonii 64 či 128 hlasů, ve výjimečných případech je to ale třeba jen 32, což může způsobit problémy, zejména při používání vrstvených zvuků, kdy každý stisk klávesy ubírá na polyfonii ne jeden ale rovnou 2 či více hlasů.

Pozor rovněž na polaritu sustain pedálů – při opačné polaritě totiž bude mít stisknutí pedálu přesně opačný efekt, než byste čekali. Při sešlápnutí se tón neprodlouží ale naopak ukončí. Tento problém lze u většiny digitálních nástrojů vyřešit přepnutím polarity v MENU nástroje. Rovněž dražší pedály mají tlačítko na přepínání polarity, což je činí univerzálními pro nástroje všech značek.

Sustain pedály se běžně prodávají ve dvou základních variantách – levnější (obvykle plastovou) "kostičku" seženete zhruba za 4 stovky. Jejich výhodou je nízká pořizovací cena i fakt, že pro méně náročné uživatele splní v podstatě stejnou funkci jako dražší pedály. Počítejte však s tím, že je vzhledem k jejich nízké hmotnosti budete honit po podlaze a nohou často přittahovat zpět k tělu. Občas to vypadá jako by tyto pedály měly nožičky. To se Vám rozhodně nestane u dražších kovových pedálů, které svou konstrukcí připomínají tradiční pedály na akustickém pianu. Tyto pedály jsou těžší, takže "necestují" po podlaze tak snadno, navíc vzhledem k většímu rozptylu mezi polohou "sešlápnuto" a "nesešlápnuto" máte větší kontrolu nad ovládáním. Tyto pedály mají rovněž funkci "half pedal", někdy označovanou i jako "continuous" čili průběžný pedál. To znamená, že na pedálu nejsou pouze 2 polohy (sešlápnuto a nesešlápnuto), ale i pedál vysílá průběžný signál s ohledem na to, do jaké polohy jste ho sešlápli. Obdobně fungují pedály např. u automobilů. Když sešlápnete brzdu lehce, brzdíte lehce. Když sešlápnete víc, brzdíte rychleji.

Méně využívanými jsou soft a sostenuto. Tyto pedály slouží zejména při klasické klavírní hře, a proto jej nikdy nenajdeme u syntezátorů nebo workstations. Pedál Soft – jak už naznačuje samotný název – slouží ke změkčení zvuku. U klasických akustických pian se při stisku tohoto pedálu vsune mezi struny a kladívka tenký kobereček, který utlumí náraz a zajistí tak tišší a měkčí zvuk. U modeních digitálních pian kobereček nenajdete, výsledek je ovšem obdobný.

Sostenuto pedál bývá často zaměňován za sustain pedál, jelikož funkce obou pedálů jsou podobné, nikoliv však stejné. Zatímco sustain pedál v sešlápnutém stavu prodlužuje všechny tóny, které byly zahrány před sešlápnutím i po něm, pedál sostenuto prodlouží pouze ty tóny, které byly zahrány před sešlápnutím pedálu. V praxi to znamená, že si můžete prodloužit například zahraný akord, který při sešlápnutém sostenuto pedálu zůstane znít, a následně zahrát sólo, na které se již funkce pedálu nevztahuje, a tak můžete hrát libovolné staccato. Chronologický postup je v tomto případě následující: Zahrajte akord, sešlápněte sostenuto pedál – akord zůstane znít – dál hrajte libovolně bez vlivu pedálu. Využití sostenuto pedálu samozřejmě nevylučuje současné využití sustain pedálu. Na klavír se tedy nehraje pouze rukama...

Largo Smart v podání Jakuba Urbana...