Klenoty pedalboardů #10: LPD Pedals Eighty 7

Zkratka LPD znamená Lawrence Petross Design, což je arizonská firma kytaristy Lawrence Petrosse. Mimochodem, jde o absolventa slovutného GIT v Hollywoodu, kde ho učily takové legendy jako Shawn Lane, Paul Gilbert, Yngwie Malmsteen, Steve Morse nebo Marty Friedman. Po pětatřiceti letech aktivního profi hraní hair, funk a dalších odnoží metalu přesedlal na jiný obor a začal upravovat své oblíbené kytarové aparáty Marshall. Celosvětová krize roku 2008 ovšem jeho plány s velkými zesilovači překazila, a tak se zkusil přeorientovat na menší a operativnější krabičky.

Začal jako většina výrobců úpravami stávajících efektů. Především měl v oblibě velmi univerzální obvod Boss SD-1, který lze jednoduše modifikovat mnoha různými způsoby. Na popud zákazníků neustále zápasících s nedostatkem místa v pedalboardech je dělal v mini verzích, což byla tehdy poměrně unikátní a přidaná hodnota. Po pár stovkách jeho krabiček však trh zaplavily levné čínské mini efekty a úplně změnily nákupní chování lidí, kterým se najednou nechtělo platit vyšší částky za mini boutique krabičky, když jich všude byla spousta za 40-50 dolarů. Takže se Mr Petross znovu musel přeorientovat, tentokrát na klasické rozměry pedálů.

Když Petross brázdil Kalifornii jako muzikant, všude na pódiích i ve studiích narážel na stejné zesilovače. Pokusil se je tedy dostat do pedálu Eighty 7. Jak název napovídá, měl Petross na mysli rok 1987, kdy byl hair metal v největším laufu a kromě strun a trsátek kytaristi nejvíc peněz utráceli za lak na vlasy. Osmdesátá léta jsou často považována za nejhorší pop kulturní období historie. Vzpomeňme na neuvěřitelné účesy, všudypřítomné syntezátory, kolotočářskou grafiku nebo naprosto děsivý zvuk šestiúhelníkových elektronických bubnů! Ovšem higainová kytara se v tomto období posunula technicky i zvukově do nových dimenzí a například legendární producent Bob Rock (např. Mötley Crüe, Metallica) víceméně definoval moderní tvrdý sound na dlouhá léta dopředu. 

Přímým zhmotněním osmdesátek je pak LPD Eighty 7 se zeleným kanálem ve stylu hotroddovaného osmikila JCM800 a červenou plexi super lead modifikovanou Jose Arredondem. Takzvaný Jose mod je taktéž úprava z této doby, kdy kytaristé jako Eddie Van Halen nebo Steve Vai u svých Marshallů začali vyžadovat větší saturaci, gain i celkovou konkrétnost. Na to reagovala celá řada výrobců v čele s legendárním Jose Arredondem, jehož modifikace se v mnoha variacích používají i u dnešních aparátů. Udivující šíři zvuků „seafoam green wonder 87“ předvádí Mike Hermans v následujícím videu.

Efekt jsem v Evropě nesehnal, takže jsem si ho pořídil v USA. Vlivem různých pandemických opatření a obstrukcí ke mně ale dorazil až po několika měsících. V kartonové krabici s logem byl úhledný plátěný pytlíček, který ovšem slouží pouze pro počáteční marketingový wow efekt, protože nevím o nikom, kdo by krabičky skladoval nebo přenášel v pytlíku. Uvnitř byl kromě samolepky, trsátek a nalepovacích nožiček také samotný pedál v nádherné zelenkavé barvě. I vzhled byl součástí mého rozhodovacího procesu, protože starší verze pedálu byla slušně řečeno... nepříliš oku lahodící. Později si Lawrence objednal šikovného grafika a na vizuálním vzhledu celé nové řady LPD hodně zamakali. 

Šest stříbrných ovladačů včetně celého ekvalizéru i presence je doplněno přepínačem červeného a zeleného kanálu. Komu by nestačil tento klasický formát, může si posloužit větší verzí Deluxe, která nabízí tyto dva kanály nezávisle. Uvnitř je i násobič nápětí z externích 9V na interních 24V, což zajišťuje dostatečný headroom a dynamiku. 

Přestože je pedál primárně určený pro higain, svým zvukovým rozsahem až šokuje. Na zeleném kanále se slabšími snímači se totiž přibližuje skoro až čistému boosteru. Přidáváním gainu poskytuje dynamický perkusivní zvuk, který se dobře prosazuje v mixu. Červený kanál je více komprimovaný pro pořádně nakrmený sólový sound anebo „dždždž“ palm muting.

Za povšimnutí stojí perfektně posazené korekce, kdy prakticky nejde nakroutit vyloženě špatný zvuk i min/max nastaveních. Dynamika trsátka je na krabičku také výjimečná, má perfektní basový projev a zkreslení příjemně „křupe“. Určitě bych ten sound nenazval vintage. Je komprimovaný, tight a perfektně se hodí na drsné a přitom artikulované riffy nebo na ječící sóla včetně různých doprovodných pazvuků a skřípanců – které máme ovšem tolik rádi, protože svou přirozenou nedokonalostí vdechnou melodiím osobitou živost. Nahrál jsem si následující krátkou ukázku.

Takže za mě určitě tohoto účastníka ligy mistrů maršálů alias LPD Eighty 7 doporučuji. Nicméně segment MIAB se nám utěšeně plní a rozdíly mezi jednotlivými výrobky jsou často jenom v drobných nuancích. Je tedy skvělé, že si každý může vybrat, co ladí jeho uchu a co také nejlépe reaguje na jeho ruce.

Protože jsem se poslední rok dost intenzivně věnoval takzvanému marshall soundu v krabičce, mám pro vás pár tipů. Když se podíváme do nejlevnější kategorie, nebojte se zkusit XVive Golden Brownie, Tone City Model M nebo EHX Glove. Ve střední třídě se podívejte například na Carl Martin Panama nebo PlexiTone (v mnoha variantách), MI Effects Crunch Box, Friedman (zase ve více variacích) nebo Zvex Box Of Rock. Exkluzivní boutique segment samozřejmě nabízí ještě více parádních stompboxů jako Ramble FX Marvel Drive, Wampler, Bogner, JHS, nebo klidně venezuelskou exotiku PedalPalFX PAL800.

Některé krabičky už jsou dnes na takové úrovni, že s vhodným preampem a IR loaderem je jimi možné smysluplně nahradit velké a těžké celolampové hlavy. Ostatně to tak čím dál víc lidí dělá. Příště se tedy podíváme, do čeho je zapojit a jak si tímto způsobem vytvořit lehce přenosný preampboard