Klenoty pedalboardů #11: „Preampboard“

Samozřejmě můžete efekty klasicky zapojit do čistého kanálu vaší 100W lampové hlavy postavené na dvou 4 x 12 reproboxech osazených pár mikrofony... Jenomže to už příliš nesplňuje nekompromisní požadavky současnosti, kdy jsou velké rozměry, značné hmotnosti, ale hlavně nadměrné hlasitosti velice často na závadu.

Digitální simulace zkresleného kytarového zvuku, které jinak tyto požadavky naplňují, mě bohužel neuspokojují. Chybí mi živost reakce aparátu a prosazení takového zvuku v kapele. V průběhu dekády práce pro Salvation Audio jsem měl totiž možnost si vyzkoušet vlastně všechno, co svět kytarového vybavení nabízí. Díky tomu jsou mé nároky na zvuk nemalé a jen tak něco mě neuchlácholí.

V seriálu si postupně ukazujeme vynikající a malé krabičky, které však obvykle nehrají samy o sobě. Abychom se s nimi vyhnuli klasické těžké cestě (zesilovač + bedna) a získali kýženě malý a zvukově dostatečně kvalitní „preampboard“, potřebujeme ale ještě dvě doplňující věcičky.

Tak kopni do tý bedny… IR loader místo repráku

První z nich je speaker simulator nahrazující objemný reprobox. Technologie Impulse Response už dobývá všechny segmenty napříč trhem, jednoduše proto, že funguje. Byla to skutečná revoluce a nové paradigma, které nám částečně umožnilo zbavit se reproduktorů a nahrávat kytaru s pocitem řvoucího fullstacku klidně do sluchátek.

S kolegy, IR průkopníky, vždycky se slzou v oku vzpomínáme, jak jsme čekali, kdy už konečně někdo vyrobí dostatečně malý IR loader, abychom se kromě beden mohli zbavit i na podium ne úplně vhodného notebooku. Čekali jsme sice dlouhých deset let (protože on je to vlastně takový mikropočítač a chvíli trvalo, než ho výrobci dostali do krabic, po kterých se šlape), ale dnes už je nabídka ve všech cenových relacích nepřeberná.

Od nejlevnějších Mooer Radar, Hotone Binary CAB, Joyo CAB BOX nebo ENGL Cabloader přes střední třídu  AMT Pangea, Two Notes CAB M+ nebo novinkový Boss IR-200, až po zcela ultimativní UA Ox Amp Top Box, který vídáváme téměř u všech známých kytarových youtuberů.

Impulsy jsou celkově na delší povídání, takže si o nich řekneme více třeba někdy jindy. Jestli máte zájem, pište do komentářů. V tuhle chvíli se omezím pouze na (doslova) pár podstatných detailů:

1. vždy vybírejte IR loader s možností nahrání vlastních impulsů (takzvaný 3rd party IR)
2. vyhněte se hardwarovým speaker simulátorům (pro vyšší gainy jsou v porovnání s IR nepoužitelně bzučivě chemické)

Preampy od lidovky až po luxus

Super, takže bednu už jsme nechali na zkušebně, ale vyhráno pořád není. Když zkreslovací krabičku píchneme přímo do IR loaderu, je to sice výrazně lepší, ale často také nepoužitelně temné a celkově ploché. Potřebujeme totiž ještě tu druhou pomůcku – nějaký preamp. Zkreslovací krabičky jsou totiž nejčastěji navrhované pro použití s čistým kanálem zesilovače. Ten dodává požadovanou ostrost zvuku, kterou bez něj obvykle musíme nějak dohánět. Dnešní nabídka podlahových předzesilovačů už je dostatečně široká, ale ouha. Zdaleka ne každý stompbox preamp takzvaně „dobře bere krabičky“. Prošlo mi jich rukama určitě přes dvacet, ale jenom pár z nich můžu k tomuto účelu s klidným svědomím doporučit. Rozdělil jsem svoje ověřené tipy opět podle cenových hladin.

CALINE CP-55 "American Sound"

Preamp doslova za hubičku, v aktuální grafice dokonce s roztomilým čínským překlepem Volce místo Voice. Přestože se úplně nelze zbavit specificky kovového přízvuku na středech, zvuk krabiček vám už posune na snesitelnou úroveň. Pro nejpřirozenější barvu nastavujte ovladač Voice někam do pozice „8-10 hodin“ a nepřehánějte to s Drivem. Pak vás tahle hračka může překvapit podobně příjemně jako mě.

Je to levná verze už dávno nevyráběného Tech21 Blonde (à la Fender) bez vypínatelné speaker simulace. Existuje v mnoha dalších variacích od značek Joyo, Mosky, Ammoon, Harley Benton, Yuer atd.

Další možností jsou „ohlasy písní čínských“ na Tech21 California (à la Mesa Boogie), i když ten nejde úplně vyčistit do cleanu tak jako předchozí typ (což ale nemusí být nutně na závadu).

Dále se často doporučuje krabička typicky pojmenovávaná AC tone, tedy zapojení legendárního Vox AC30. Já to sice moc nechápu, podle mých zkušeností jsou totiž Voxy naopak efektově velmi vybíravé, takže osobně bych ho jako pedál platformu nedoporučil. Čistý zvuk ovšem tyhle analogové vox emulace zvládají na vysoké úrovni (potvrzeno například kytaristou profi Beatles revivalu).

Mimochodem, slůvko „analogové“ je důležité, protože v rámci výzkumu jsem samozřejmě testoval i digitální preampy jako multiefekty Zoom nebo micro preampy Mooer, ale nebyl jsem s předvedenými výkony spokojený. S oběma ušima přivřenýma bych přetrpěl Mooer 006 nebo 019, protože to s nimi sice hraje líp než samotný efekt, ale Caline je v této disciplíně s přehledem pošle do šuplíku nebo na bazar. Kvalitní digitální simulace (Line6 Helix apod), které se této kategorii zvukově bez problémů vyrovnají, jsou však v úplně jiné cenovce. Komu by nestačila tato low cost cesta, může se podívat o kousek výš.

TWO NOTES Le Clean

To už se přesouváme k lampám, které jsou u kytarového zvuku přes všechnu vědu a výzkum zatím nenahraditelné. Francouzský Le Preamp od průkopníků IR (vzpomeňme na původní Torpedo C.A.B., které bylo sice poměrně velké a drahé, ale dlouhou dobu šlo o jedinou smysluplnou možnost impulsů v pedalboardu) nabízí vyladěné funkce, jejichž popis by vydal na samostatný článek (paralelní i sériové propojení dvou kanálů).

Hlavně má ale opravdu výborný, dynamický, inspirativní, čistý zvuk na kanále A. Zkoušel jsem i další preampy z této série – Le Crunch a Le Lead, tam jsou ale A kanály víceméně do počtu a všechno důležité se u nich odehrává na kanále B. Hrál jsem si s Le Cleanem dobře hodinu a dostal jsem z něj barvy od nejčistšího skleněného nebo tučného cleanu až po doprovodný téměř hot crunch. A to úplně nejdůležitější – krabičky bere výborně.

Musím také zmínit své částečné zklamání s AMT Bricks F-clean, což byl můj jasný favorit, protože nabízel vše, co jsem od pedálového preampu požadoval. Výborný čistý zvuk, lampu, miniaturní rozměry, napájení použitelné z multizdroje a navíc ještě přepínání modu preamp/stompbox podle umístění v řetězci. Jenže s krabičkami bohužel nefungoval tak, jak jsem si představoval.

Z hlediska poměru cena/výkon tak považuji Le Clean momentálně za nejlepší možnost, jak vdechnout život vašemu pedalboardu, a rozhodně ho doporučuji vaší pozornosti.

Synergy SYN-1

Naprostá top kvalita je vyhrazena sofistikovaným, drahým a nesnadno dostupným lampovým výrobkům od firem jako Effectrode nebo Kingsley. Jak jsem už zmiňoval, jsem dlouholetým spokojeným uživatelem modulárních vyměnitelných lampových preampů. Z hlediska průniku operativnosti, univerzality a zvukové kvality je to úplná špička, ale neexistoval pro ně hardware dostatečně malý i do pedalboardu. Tedy až do nedávného příchodu kompatibilního jednokanálového chassis Synergy SYN-1.

Má sice rozměr poměrně velkého pedálu, ale nabízí zcela nekompromisní zvukovou kvalitu při současné transportovatelnosti. Ostatně ho takto ve svém koncertním pedalboardu používá právě Tony Salva (Salvation Audio) a firemním hráčem Synergy preampů se relativně nedávno stal například Steve Vai.

Není to sice řešení levné, ale pro mě je to další vítané rozšíření mého oblíbeného systému. Pro pedály používám preampy založené nepřekvapivě na Fenderu nebo Marshall Plexi – a jsem vrcholně spokojen. Protože však moduly nejsou pro každého, podělím se ještě o svůj nejpřekvapivější objev.

Joyo Bantamp Bluejay

Při svém pravidelném zklamávání z různých pro moje ucho nefungujících výrobků jsem narazil na tuhle 20W mini hlavičku. Internetový šum o ní referoval nadějně, tak jsem to risknul. A v tomto případě to byl i nečekaný zisk, protože krabičky to bere stejně dobře jako Le Clean, přestože samozřejmě nemá tolik možností nastavení.

Má sice i pár pih na kráse, například mu nedělají úplně dobře hodně silné signály (snímače), celá bluetooth myšlenka je marketingově totálně mimo (opravdu chcete poslouchat nahrávku z mobilu přes kytarovou bednu?) a rozměry, ač doslova miniaturní, jsou po odšroubování krytu ukázkou totálního plýtvání prostorem (kdyby lampa byla vodorovně, šlo by to naskládat do velikosti pedálu).

Ale zvukově mě to prostě baví a s apartním kufříkem je to elegantní možnost, jak ozvučit krabičky. Protože použitá lampa není žádná boutique hitparáda, zkoušel jsem ji měnit za nějaké lepší, ale rozdíl byl pouze v hlasitosti (zisku), zvukově jsem žádné slyšitelné rozdíly nezaznamenal. Jestli se tedy nebojíte netradičního východiska úvodního zadání, může být Joyo Bluejay nečekaně kvalitní a přitom levné a malé řešení.

Na závěr jsem připravil krátkou ilustrativně shrnující ukázku jednotlivých kroků, jaký zvuk pak můžete naprosto jednoduše posílat kabelem zvukaři nebo do svého monitoru či in-ear odposlechu.