Klez Brandar: Amazônia a krásný předmět

Když už byla řeč o potkávání a setkávání, vy, kteří jste o mně slyšeli (není vás mnoho), víte, že mám setkávání moc rád. Setkávání s kulturami, se zvuky a s lidmi. A takového setkávání je plná i má poslední nahrávka Amazônia, které obsahuje pět písní v sedmi jazycích.

Je mi velkým potěšením, že vám po dvou letech od vydání svého třetího alba Mangrove mohu představit můj nový a odlišný projekt. Po prozkoumání folkrocku s příchutí world music, čemuž jsem se už předtím věnoval rovněž na albu Solitania (2015), jsem se rozhodl, že nyní zkusím zavítat do disco světa a přilehlých krajin. Amazônia je tedy disco-funky-popové album.

Zkrachovalé lásky, disco inspirované Afrikou i píseň o chamtivých lidech

Skladba Walking On The Slackline je dobrou skladbou k poslechu v pondělí ráno před cestou do práce, protože vás nakopne. Dali jsme ji dohromady v Praze s mým bratrancem – napsal jsem ji ve své kuchyni po pár skleničkách vína. Nazpívali jsme ji spolu.

Salut, Je T’Aime je pro změnu francouzská disco popová píseň s melancholickým hlasem a roztančenou basovou linkou. Ženský hlas v refrénu je Ella CR a hudbu celkově napsal můj španělský přítel Ricard Tejada. Já se postaral o produkci, text a melodii. Je věnována dvěma zkrachovalým láskám za poslední tři roky. To je život. Klip k této skladbě jsme natáčeli jsme ho v Xàbia/Jávea ve Španělsku.

Pitná voda vyšla už 24. prosince 2023 jako debutový singl. Myslím, že vám, českým kamarádům, musí připadat trochu zvláštní… Nebo ne? Psal jsem ji, jako by mi byly asi čtyři roky, a vlastně odpovídá úrovni mojí češtiny (ta se po pár dobrých pivech vždy trochu zlepší). Každopádně má brazilský úvod a následuje disco inspirované africkou hudbou a já – Francouz zpívající v češtině. Bizár. S doprovodnými hlasy opět přišla pomoci Ella CR.

Ho Pugale / Kâtibim – Üsküdar'a Gider İken se zrodily ze setkání s Badrem Tachouchem, Alžířanem, bývalým imámem, který vyučuje na univerzitě a stejně jako já miluje mnoho druhů hudby. Řekl mi, že se mu moc líbí písňová mezihra alba Mangrove, nazvaná Ho Pugale (v bretonštině to znamená „Vaše děti“). A já si pohrával s myšlenkou udělat z této mezihry celou píseň, a tím propojit obě alba. No a vidíte… Já rozšířil text v bretonštině a on přišel se svou vlastní verzí slavné lidové písně Üsküdar'a Gider İken, se zpěvem v turečtině i arabštině. Vznikla tak píseň ve třech jazycích, které snad nikdy nebyly použity dohromady v jedné skladbě. Jak možná víte, bretonštinou mluví zhruba (a pouze!) 200 000 osob. Já jsem jednou z nich. Také k této skladbě vznikne videoklip, který by dál mohl propojit a rozvést myšlenku skladby Salut Je T’Aime. Můžete mě sledovat, abyste o něj nepřišli.

A v neposlední řadě – Querem Mais je portugalská píseň o chamtivých lidech. Nahrával jsem ji jako poslední a její text mi dal nejvíc zabrat. Ricard Tejada mi poslal instrumentálku (bez všech kytar a klavírů, které jsme nakonec přidali) a já jsem se ji pokusil nazpívat, nejprve portugalsky, ale s jiným textem, pak francouzsky, italsky, anglicky, až jsem se vrátil k portugalštině s novým textem!

Krásný předmět: restrospektivní dvanáctipalcový vinyl

S albem Amazônia svým způsobem souvisí i to, že pracuji na vydání svého prvního vinylu. Byl to několikaměsíční proces, nejprve to bylo jen ve stádiu úvahy, než jsem začal pracovat na výběru a konceptu. Místo toho, aby jako gramofonová deska vyšla Amazônia, rozhodl jsem se realizovat desetiletou retrospektivu od roku 2015 do roku 2025. Výroba vinylu totiž není levná a finanční rozdíl mezi desetipalcovým a dvanáctipalcovým vinylem není tak velký. Přece jen je lepší mít na tomto krásném předmětu 12 písní.

Strana A bude věnovaná folku, rocku a world music, se čtyřmi písněmi v angličtině, jednou v portugalštině a jednou ve francouzštině. Strana B bude experimentálnější, protože začne punkovou písní (Kerouac Is Dead; podívejte se na videoklip natočený na Žižkově za pár hodin a bez rozpočtu!), následovat budou dvě francouzské písně, jedna smutná a jedna veselá, a poslední tři skladby strany B budou z alba Amazônia. Takže i vinyl bude mít sedm jazyků a slušnou sbírku stylů, které jsem za poslední rok vyzkoušel. Možná jednoho dne najdu ten „svůj“? A možná naopak nedovedu zůstat navždy jen u jednoho.

Vytvořil jsem crowdfundingovou kampaň na skvělé platformě Hithit, který jsem právě úspěšně ukončil. Myslím, že tato platforma opravdu pomáhá rozmanitosti a místním umělcům. O výrobě vinylu by se mi před pár lety ani nesnilo… Je to nádherný proces, který s sebou přináší trochu napětí v podobě technických i finančních aspektů, a také výzvu – určit, které skladby si „zaslouží“ být zařazeny. Ale chybami se člověk učí, takže není co ztratit, že? Pojďme dál snít…

Poslední věc: momentálně mám výstavu fotografií v pražském baru Boudoir – U Sta rán, což je také dobré místo k setkání. Můžete si tu prohlédnout analogové snímky a poté si vychutnat dobré pivo nebo čaj na malé zahrádce.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji za váš čas. Přeji vám den plný hudby, ať už to bude živý koncert nebo poslech dobré muziky doma či při sportu.

Jaký je příběh vaší aktuální nahrávky? Podělte se s námi a napište na redakce@fronman.cz.