Klubařina, to je dřina #10: Rock Café (Praha)

Kluby, sály a další koncertní prostory nejsou jen budovami s pódiem. Jsou to mnohdy regionální svatostánky koncertního umění, které krom cihel a malty pojí vášeň k hudbě klubařských srdcařů. V tomto seriálu vám přibližujeme příběhy vybraných českých hudebních klubů. Těch míst, kde krev, pot a slzy nejsou jen symbolikou, ale praxí. Těch míst, kde si po koncertě rádi dáte panáka se svými fanoušky na baru. Těch míst, kde lidé rádi stojí v předním řadách a nepustí se pódia, ani když jim záda valchuje circle pit. Klubů, na které se muzikantům vyplatí zacílit. 

Původně Ferdinandova třída, pojmenovaná po císaři Ferdinandovi V. Dobrotivém, vznikla zasypáním hradebního příkopu, který rozděloval Staré a Nové Město našeho hlavního města Prahy. Roku 1919 dostává název Národní třída. Od mostu Legií až po křižovatku Perlové a Jungmannovi se rozbíhá ulice nabitá restauracemi, kavárnami, obchodními domy a hotely. Ale hlavně tu byl položen základní stavební kámen Národního divadla. Na adrese Národní 20 se odehrávaly dějiny moderní svobodné umělecké scény i přes tuhý odpor StB. Roku 1958 na této adrese založila skupina podnikavých hudebníků a divadelníků novou scénu a vznikl tak i legendární Jazz Club Reduta. V této pro historii kultury důležité budově sídlí tak několik kulturních scén. Tu klubovou, alternativní doplnil vznik Rock Café. 

Rock Café založila umělecká skupina Nový horizont, jako spontánní reakci na sametovou revoluci a nově nabytou svobodu. Dne 5. ledna 1990 tak vzniká jeden z pražských chrámů klubové a kytarové scény. Nový horizont, v čele s předsedou sdružení Jaroslavem Zajptem a členy jako Romanem Skokanem či Petrem Zvolenským, si vyhlédl prostor pro klub už za bývalého režimu, když v budově jeho budoucí členové myli okna. V dnešních prostorách RC tehdy sídlilo K O M E N I U M. Začátkem milénia se spoluvlastníky klubu stávají Pavel Svoboda a Michael Pánek. Ve znaku klubu je dnes již ikonická grafika “rockového anděla” od uznávaného výtvarníka Martina Pálky.

„V Rock Café jsme poprvé hráli v našich úplných začátcích v roce 2007 (to už je 13 let panebože!) a ačkoliv se z těch mnoha tam odehraných koncertů vydařily všeho všudy asi dva (ať už kvůli zvuku, smradu nebo tomu, že jsme sotva lezli) a vlastně se nám tam málokdy hrálo fakt dobře, máme to místo hrozně rádi, proběhlo tam nesčetně mimořádných a po všech stránkách obohacujících večírků a svýho času jsme tam byli asi častěji než doma (čti na Újezdě). Těžko si představit Národku bez RC. Hit the Road Jack, pyčo!" Daniel Šubrt (The Drain)

V prostorách sálu RC zahrály své koncerty kapely jako Sepultura, IAMX, UK SUBS, Onyx, Glen Hansard a Markéta Irglová, The Rumjacks, The 1975, Therapy?, Stereo MC’s, Vypsaná Fixa nebo Divokej Bill. V 90. letech tu měl zahrát i Nick Cave, ale kvůli nahlášené bombě byl koncert zrušen.

Prostory klubu pojmou cca 530 návštěvníků

Většinu koncertů domácích i zahraničních umělců si dělá produkční tým klubu ve vlastní režii. Část akcí programu pořádají agentury jako Fource.cz, Obscure Promotion, Rock for People a další. „Určitě to ale v tomto případě není tak, že jen zarezervujeme termín a nehneme prstem, naopak se snažíme daným promotérům s akcemi maximálně pomáhat,” doplňuje šéf produkce Šimon Blaschko. 

„Pro nás je vždycky radost zase si zahrát v Rock Café. Naprosto ideální stage, spojená s parádnim zvukem a celkovym servisem klubu. Jsou to profesionálové a srdcaři v jednom.“ Petr Jirsák (Cigarette Syndrome)

V prostorách podzemního sálu se několik let konala i soutěž pražských a mimopražských kapel Rock Café Contest. „Vítěz získal například možnost nahrávání ve studiu finanční odměnu i technické vybavení. Před několika lety jsme ho ale z finančních důvodů museli zrušit. Vedle toho ale stále funguje projekt FreeZone, což jsou úterní koncerty bez vstupného, kde dáváme prostor mladým a zajímavým projektům,” říká Šimon.

Šimon Blaschko mi neupřel můj rozmar a podělil se o veselou historku ze zákulisí: „To můžu hodnotit až za posledních 5 let, co pracuju v produkci, rád ale vzpomínám na mé první setkání s legendární rapovou formací Onyx. Obě tehdejší kolegyně skolila viróza, proto jsem odbavil v klubu páteční Pogo Tour, než jsem ale vše vyřídil a odpapíroval, bylo kolem 3:00 ráno a já měl být v 6:00 na letišti a vyzvednout je. Dal jsem si rychlou sprchu a vyrazil na letiště, kde po hodině čekání s cedulkou nikdo odpovídající z letadla z Rostova na Donu nevylezl. Zkoušel jsem volat manažerovi, aerolinkám, ale nikdo nic nevěděl. Nezbývalo tedy než čekat, proto jsem vyrazil domů a aspoň na chvíli si lehnul, po hodině mě ale vzbudil telefon a americké číslo na displeji, ozval se gangsterský hlas, kde jsem, že oni na letišti. Vystřelil jsem z postele, zamířil za nima a naštěstí vše dobře dopadlo, korunu tomu ale nasadil jejich manažer z Kanady, který mi jen tak mimochodem kolem 15:00 napsal na FB, že Onyx přiletí o chvíli později jiným letem. Akorát do toho jaksi nezapočítal časový posun a nenapadlo ho, že už jsou dávno v Praze.“

Prostory Rock Café ztichly nejen při pandemii koronaviru, ale také v roce 2009. Pozornost médií přitáhla reportáž TV Nova o hygienickém měření hluku, které ve večerních hodinách přesáhlo povolenou mez. Z rozhodnutí městské části Praha 1 byly v sále přerušen veškerá „hlasitá“ produkce a hrozilo dokonce vypovězení pronájemní smlouvy. I s touto situací si ale vedení klubu za podpory magistrátu poradilo a opětovně o několik měsíců později znovu otevřelo.

Letos se klub stejně jako spousta dalších zavřel. Tým „rockového anděla“ se k celostátní karanténě postavil tvůrčím způsobem a najel na vlnu trendu online live streamů koncertů pod hlavičkou Kultura do domu. O nich a dalších platformách jsme psali v anketě.

A co by doporučil Šimon Blaschko začínajícím kapelám při jednání s kluby? „Já to možná otočím a začnu tím, co bych jim určitě nedoporučil. Chápu, že obesílání klubů je zdlouhavá řehole, navíc často bez odpovědi, ale když mi přijde hromadný mail, kde navíc vidím mezi příjemci dalších x pražských klubů, tak ani neodpovídám. Stejně tak neni úplně dobrý, když někdo napíše, že by chtěl zahrát v klubu, kterým ale není Rock Café. Chápu, že překlepy se můžou stát, je určitě ale dobrý si po sobě ten mail, nebo minimálně jeho úvod, přečíst. Naopak mě vždy potěší, když kapela pojme mail trochu originálně a osobitě, případně přijde s konkrétní představou třeba s návrhem s kým by zahrála, v jakém období.“

Prostor: podium 8,6 m šířka x 3,7 + 0,6 m hloubka x 2,15 – 2,2 m clearance x 0,7 m výška 
Projector screen: 2,35 x 1,75 m
Ozvučení: System Adamson SpekTrix plus subwoofers EAW SB1000z, Amplifiers Lab.gruppen, Processors XTA
Mix: Behringer X32 – 32 XLR mic / line Inputs, 8 Stereo FX returns, 16 Mix busses, 6 Matrix busses
with insert, 6 Mute groups, 8 DCA groups, 16 XLR outputs, 6 AUX inputs: 6.3 mm jack (optional 2
via RCA), 6 AUX Out: 6.3 mm Jack (optional 2 via RCA), AES / EBU stereo digital output
all processors and effects are internal
Odposlechy: 6ks QUBE QM 115 full range, 2-way bass reflex floor monitor system

A nakonec apel na vás: Máte s nějakým klubem sami jako muzikanti tak dobré zkušenosti, že byste ho do této naší „síně slávy“ chtěli doporučit? Nebo naopak zkušenosti tak špatné, že by se mu každý hudebník měl obloukem vyhnout? I na ty si posvítíme. Pište na redakce@frontman.cz.