Klubařina, to je dřina #6: Auto da Fé (Kladno)

Kluby, sály a další koncertní prostory nejsou jen budovami s pódiem. Jsou to mnohdy regionální svatostánky koncertního umění, které krom cihel a malty pojí vášeň k hudbě klubařských srdcařů. V tomto seriálu vám přibližujeme příběhy vybraných českých hudebních klubů. Těch míst, kde krev, pot a slzy nejsou jen symbolikou, ale praxí. Těch míst, kde si po koncertě rádi dáte panáka se svými fanoušky na baru. Těch míst, kde lidé rádi stojí v předním řadách a nepustí se pódia, ani když jim záda valchuje circle pit. Klubů, na které se muzikantům vyplatí zacílit. 

Naše cesty tentokrát zavítají na Kladno, třináctého největšího města v republice. Třináctka se kolem něj nějak drží, protože i první historická zmínka o Kladně pochází ze třináctého století. Rodiště osobností jako jsou hokejová legenda Jaromír Jágr nebo světoznámý spisovatel Bohumil Hrabal někteří zlí jazykové nazývají předměstím Prahy a dalšími posměšky. Někteří si své zlé jazyky ale možná už stihli ukousnout, pokud byli na nějaké té vydařené párty v hudebním klubu Auto da Fé. 

„Na Kladně v Auto da Fé paráda. Příjemný prostředí, péče o zvuk nadstandardní, skvělý jídlo a příjemný diváci.” Petr Kuneš (Houpací koně)

Idea vytvoření hudebního klubu Auto da Fé sahá až do poloviny devadesátých let. Tehdy se potkali zakladatelé Dóča a Zigi na vojně. Dóča se po svléknutí vojenského stejnokroje vydal na pár let na britské ostrovy, Zigi do sousedního Německa. Tím, že Zigi pochází z Klatov, tak pánové chvíli uvažovali i nad variantou klub otevřít právě tam. Nakonec dvojice hbitě zareagovala na možnost převzít kladenskou legendární punkovou hospodu Krušovický sklípek, která byla posledních pár let v úpadku. Na jaře roku 2009 začínají první práce a již v prosinci toho roku klub otevírá koncertem Xaviera Baumaxy. „Je to celé šmrnclé britským stylem pubů, punkové akce jsme ponechali, přidali další žánry a tlačili to víc klubovou dramaturgií,” popisuje vývoj Dóča.

Na pódiu Auto da Fé za tu dobu stanulo nemálo zahraničních formací. Programem klubu prošli Born To Lose (USA), Street Dogs (USA), Peacocks (CH), La Fanfaria Del Capitan (ARG), Maid Of Ace (UK), Resplandor (Peru), Besides (PL),  Captain Jack's Army (SWE), Harrington Saints (USA) nebo Koffin Kats (USA). 
Z českých silnic a dál-nic do Auta dorazili třeba Midi Lidi, Zrní, Mucha, Toyen, Dirty Pictures, Priessnitz, Ventolin, Prago Union, Prouza, SPS, E!E, The Prostitutes, Kovadlina nebo Kapitán Demo.

Více než polovinu koncertů pořádají provozovatelé klubu sami, zbytek tvoří externí produkce. „Tuny e-mailů nám asi nechodí, ale měli bychom obsah tak na 5 koncertů týdně, kdybychom vyslyšeli všechny poptávky, co nám chodí do schránky,” odhaduje Dóča průběžný četnost poptávek. „Vybíráme si ale sami podle vkusu nebo alespoň podle nějaké kvality. Snažíme se držet v sezóně nějakou funkční dramaturgii a lajnu,” doplňuje.

„V Auto da fé jsme poprvé hráli ještě když se klub jmenoval Krušovický sklípek. Od té doby se na tohle legendární místo rádi vracíme kdykoliv je možnost. Daféčko si s sebou nese od počátku punc srdcařiny a radikálních večírků. Nezapomenu na jeden z koncertů, kdy v rámci afterparty můj tehdejší kontrabasista rozmáčkl půllitr holou rukou. Dovedeš si představit, co to bylo za ródeo. Naštěstí, nebo možná bohužel, jsem v danou chvíli trávil čas na dámských toaletách se slečnou, která si mě vzala s sebou, abych jí podržel kabelku, až bude čůrat. Byl jsem trochu zaskočenej, protože jsem si cíl naší záchodový výpravy představoval trochu jinak, o to víc když jsem přes větrací otvor ve zdi z vedlejšího záchodu slyšel brutální řev mého kolegy. Bar byl sice plnej krvavejch louží, ale ruka přežila, a v Dafé tak v následujících letech proběhla celá řada dalších legendárních mejdanů.“ Woody (The Rocket Dogz)

Kapely, které nakonec prostor pro koncert získají, čeká zázemí možnosti ubytování v bytě nad klubem. Klub disponuje i teplou kuchyní, díky níž vám kluci zpestří jinak standardní koncertní benzínkový jídelníček. V rámci mé milované drbárny se dostáváme k historce s jednou z cedulí, které zdobí interiér prostoru. „Nejmenovaný frontman jedné kapely chtěl sundat plechovou cedulku nad vstupem na sál, protože ho s jeho přítelkyní prý urážela. Na ceduli je vtipná recese „We do not serve women, you must bring your own.” Tak jsem ji na ten večer přelepil line-upem. Visela tu od začátku a visí dál a společně s dalšími retro cedulemi jako například „Free Beer Tomorrow” dotváří klub. Taky nám tu visela nad barem cedulka „Američanům a nezletilým nenaléváme” (narážka na Pražskou pětku) a kapelám z USA to překládáme jako „We do not serve Americans”. Vždycky to skončí smíchem. Holt někdo se bere vážně, jiný vážněji."

Najednou si Dóča vzpomene na jednu lapálii z nedávné karantenní doby: „Přes rok tu modernizovali hlavní silnici, která prochází kolem klubu. Včetně chodníků. Nějak to tempo nedrtili, kolikrát tam člověk neviděl dělníka i měsíc. Jelikož máme výdejní okénko do ulice, spoléhali jsme na něj, když najela krize s koronavirem. Držel nás jen prodej pivka a jídla s sebou. No, druhý den, po vyhlášení nouzového stavu, co nás drželo jen to okénko, se po roce rozhodli, že budou dělat ten chodník před hospodou. Takže nám najednou upálili schody k okýnku. Zigi měl málem infarkt. Nakonec jsme se s nima nějak dohodli a pomocí improvizací z palet jsme první dva týdny nějak přežili. A pak se to nějak konečně vrátilo do normálu.”

„V Autodafé jsme dvakrát hráli hned jeden z prvních koncertů k nový desce. S Hedvikou a s Klubem Bublinka. Vždy skvělý koncert. I když se tam nevejdem na podium. Stavěl jsem si bubny bokem ke zdi proti vchodu do sálu, což dělá dobrý kontakt s lidma, dobrou atmosféru, ale souhra s ostatníma už probíhá spíš telepaticky než akusticky. Ještě nejde nezmínit profi a přátelskýho majitele, výborný veganský burgry a slušnou šanci, že na koncert dorazí Zrní.“ Cyril Kaplan (Vložte kočku)

Prostory klubu mají kapacitu zhruba 130-150 návštěvníků. Ale samozřejmě taky záleží na tom, jaká divočina se zrovna v klubu děje.

Dóčova závěrečná rada zní: „Kapelám bych doporučil, aby nehráli ‘70s a ‘80s rock s českými texty. Aby se snažili o moderní přístup a měli pokoru při jednání s pořadateli. Spoustu kapel má dnes image, loga, videoklipy, nahrávají desky, ale nemají kvalitu a ta je většinou v obsahu né v rozlišení videa na YouTube. Čeština je fajn, ale musí se s ní umět pracovat. V poslední době se objevilo pár kapel a umělců, kteří to uchopili za správný konec. Například Dukla nebo Role.” 

A nakonec apel na vás: Máte s nějakým klubem sami jako muzikanti tak dobré zkušenosti, že byste ho do této naší „síně slávy“ chtěli doporučit? Nebo naopak zkušenosti tak špatné, že by se mu každý hudebník měl obloukem vyhnout? I na ty si posvítíme. Pište na redakce@frontman.cz.

Technické zázemí Auto da Fé

Prostor: podium 5x2 m, backstage + bandflat + kuchyně, kapacita 130-150 návštěvníků
Ozvučení: PA System 2 x QSC K12 – AMP, subwoofer (výkon 3 kW), mix Mackie 1602
Osvětlení: 4 x PAR Led, mlhovač, strobo