Klubařina, to je dřina #7: Underdogs' (Praha)

Kluby, sály a další koncertní prostory nejsou jen budovami s pódiem. Jsou to mnohdy regionální svatostánky koncertního umění, které krom cihel a malty pojí vášeň k hudbě klubařských srdcařů. V tomto seriálu vám přibližujeme příběhy vybraných českých hudebních klubů. Těch míst, kde krev, pot a slzy nejsou jen symbolikou, ale praxí. Těch míst, kde si po koncertě rádi dáte panáka se svými fanoušky na baru. Těch míst, kde lidé rádi stojí v předním řadách a nepustí se pódia, ani když jim záda valchuje circle pit. Klubů, na které se muzikantům vyplatí zacílit. 

Dlouho jsme v seriálu o klubech kroužili kolem stověžaté matičky měst, pralesa hudební metropole, hlavního města Prahy. Z desítek koncertních sálů jsem si pro tento díl vybral jeden z těch atypických. Industriální sklepní prostor Underdogs’. Místo, kde se zjevují nejrůznější obskurity, zahraniční palby a kde návštěvníci dostanou vždy něco neobyčejného. 

Otěže psího spřežení Underdogs’ drží pevně v rukou Michal Kočan, jeden z organizátorů Fluff festu, festivalu mezinárodního přesahu s kořeny v hardcorové scéně. Myšlenka vlastního klubu, kde si komunita festivalu bude moct vyřádit na koncertech kapel dramaturgie oblíbeného Fluffu, vznikla dle Michalových slov ze zkušenosti a problémů s neustálým hledáním prostor a dodavatelů služeb. Chtěli si koncerty prostě dělat sami. Prostory smíchovského koncertního doupěte Michal objevil už někdy v průběhu roku 2006, když si v rozsáhlém komplexu budovy z 19. století pod Smíchovským mostem pronajímal několik skladů. Ve spletitém kolosu se mimo dekády zapečetěných skladů nacházelo také několik zkušeben. Skladové prostory domu sloužily v minulém století jako záložní sípky v případě napadení Prahy nepřáteli komunistického režimu. Objekt tak dlouhé roky spravovalo JZD. 

„Když Tomáš začal asi před 5ti lety vyjednávat o koupi domu, tak jsme spolu začali jednat o tom, že bych dole vybudoval hudební klub. Nějaký prostor jsem už delší dobu hledal, ale situace je taková, že prostor pro klub, který bych rád dělal, v praxi neexistuje. Na běžným komerčním trhu prostor nemáš nikdy šanci vybudovat a provozovat nezávislý samostatný hudební klub. A spojit se třeba se státem skrze nějaký městský úřad a získat od nich objekt k užívání se mi nezdálo jako možná cesta. Volební období 4 nebo 5 let je prostě hrozně málo a navíc tady není kultura jednání politiků taková, aby se na dohody s nimi dalo dlouhodobě spolehnout. A já se cítím docela starej na to, abych někde něco pár let budoval a pak dostal výpověď, protože se poměry na radnici změnily. Tomáše znám skoro 30 let, 20 let spolu děláme festival. Navíc on ten objekt kupoval s tím, že tam chce vybudovat komunitu kolem muziky, komunitu podobně nastavených lidí, v čemž jsme se shodovali,” vzpomíná Michal na začátky Underdogs’.

„V Underdogs jsme s něco něco hráli začátkem prázdnin 2020 jako support Palmě. Prostor známe a máme rádi jako návštěvníci, ale v roli vystupujících to bylo snad ještě lepší. Tenhle klub ví, co dělá. Fajn zvuk, supermilí produkční a barmani, zajímavej prostor a hned 2 backstage! Jednu přímo za pódiem na gear a druhou, naproti baru, plnou jídla! Prostě spokojenost." duo Něco něco

Klub nikdy nestavěl na slavných jménech. Naopak cílil spíše na aktuální vycházející projekty, jako byli třeba Black Midi, kteří hráli svůj první koncert v Česku. Ten rok byli nominovaní i na Mercury Prize. Tím, že je hudební komunita kolem klubu nejen společenstvím fanoušků, ale i promotérů, každý zúčastněný vnáší do skladby programu svůj rozhled. „Heartnoize vůbec čas od času dotáhnou zvučný jméno a o lístky do Underdogs' je pak boj. A vybavuju si třeba nejhlasitější koncert, co tam vůbec byl, od Lightning Bolt. Já osobně chci, aby se Underdogs' stalo standardní zastávkou kapel na evropských tour,” namátkou vzpomíná Michal. 

My jsme si dohledali několik subžánrově zvučných jmén, která zdobila minimalistické stránky programu této „sklepní díry”. Například ukrajinští stoneři Stoned Jesus, kanadští hardcore punkoví Cancer Bats nebo čeští Mutanti hledaj východisko či nové české minimalistické duo něco něco. 

Jak již bylo řečeno, o dramaturgii se nestará pouze Michal, ale symbiotická společnost promotérů, což dohromady vytváří různorodost nabitého rozpisu koncertů. Tým Underdogs’ ovšem nevylučuje ani spolupráci s kýmkoliv mimo tento okruh. Vše je o domluvě.

„V Praze jsme zažili skvělou noc, byl to poslední koncert našeho tour se Stoned Jesus a pořádně jsme si to užili. Klub byl nacpaný, lidi byli nadšení a my taky! Underdogs' zřízený ve sklepě má hodně podzemní vibe, což máme rádi! Promotér k nám byl velmi milý a celkově to byla úspěšná noc pro obě kapely." Samavayo (Německo)

Průmyslově vyhlížející sklep disponuje kapacitou 300 návštěvníků. „Z těch tří set má každý šanci vidět a slyšet kapelu na pódiu,” stojí si za svým Michal. Po technické stránce klade tým nejvyšší prioritu právě ozvučení. 
„Celý ten prostor je proces, každopádně zvuk je od začátku prioritou. Zvuk a monitoring máme od EAW, doplněný o fill, tam kde je třeba. Trochu se pereme s tím, na čem se mixuje, ale to je už prostě daný tím, kolik ty věci stojí. Světla jsou jen základní. Nic se nám tam nehýbe. Měníme barvu a máme projekci pokrývající back-drop. Každopádně od tý doby, co mám standard nastavenej naším zvukem, jsem jinde většinou docela zklamanej. I když musím říct, že se zvuk obecně v klubech kam chodím o dost posunul.”

Na můj oblíbený dotaz na nějakou tu veselou historku dostávám od pořadatele živelného Fluff festu zatím neoriginálnější odpověď: „Super veselou historku ať si každej zažije sám na nějakým koncertu. Když budou lidi sedět doma a stahovat gigabajty muziky, protrčí celý večery u videa, žádná nevznikne.”

Jako festivalového organizátora jsem se Michala nemohl nezeptat, zda-li by mi neřekl nějakou radu pro muzikanty: „Kapely rostou den za dnem stráveným ve zkušebně a odehranýma koncertama. Čím víc si toho kapela na začátcích zařídí sama, tím méně se pak nechá oblbnout. Tu vlastní zkušenost nic nenahradí. Na ostatní se dívám jen jako na nějakou snahu o nalezení zkratky. Asi to někomu může vyjít, je to vlastně aktuálně dost populární. Ale prostě to neni cesta, ke který bych nějak vzhlížel. Zmiňoval si jako tip nějaký neočekávaný události během koncertu. To je pro mě právě ten zajímavý faktor živýho vystoupení. To jak si s tim kapela poradí. Když třeba vypadne proud apod. Někdy z toho jsou unikátní zážitky. Vždycky se snažím najít záznam živáku a nebo i klidně na telefon nahranej koncert na youtube. Ze studiový nahrávky toho víš hodně málo o tom, jak kapela zvládne živý hraní."

Prostor: podium 6 x 4 x 0.8 m, 2x backstage, kapacita 300
Ozvučení: 2 ks EAW KF394NT, 3 ks EAW NTS250, 4 ks EAW MW12, Allen&Heath SQ5, Allen&Heath GL2200-24ch
Osvětlení: 10 ks Led PAR, strobo, hazer, HDMI HD projektor

A nakonec apel na vás: Máte s nějakým klubem sami jako muzikanti tak dobré zkušenosti, že byste ho do této naší „síně slávy“ chtěli doporučit? Nebo naopak zkušenosti tak špatné, že by se mu každý hudebník měl obloukem vyhnout? I na ty si posvítíme. Pište na redakce@frontman.cz.