Komerční hard rock Ghost rozhodně nenudí

Frontman Tobias Forge je geniální stratég. Jeho mistrovský plán, kdy po každém vydání desky mění svoji identitu a písně konceptuálně šije na míru určité historické události, jež má přesah i do současnosti, má hlavu a patu. Jestliže se předchozí album Prequel (2018) zabývalo morem v evropském středověku, nyní Ghost vypráví příběhy o rozpadajících se impériích, pochodu válečných mašinérií a vzestupu průmyslu, který mění pekelné špinavé ulice do lesku chamtivého kapitalismu. Po každém albu povstane skupina z popela s jinou vizáží, a tajemství v podobě děsivé luciferovské masky (nyní Papa Emeritus IV) láká a rozšiřuje fanouškovskou základnu.

Ďábelský metal i nyní nezapomíná na ty nejlepší fígle, které psaly hudební dějiny kovaného stylu. Epická kytarová harmonie v otvíráku Imperium okamžitě vzpomene na kouzelná intra Iron Maiden nebo Judas Priest, která dávala tušit, že záhy nastane ta pravá rocková taškařice. A taky že jo. Skladba Kaisiron protne atmosféru rychlou kytarovou figurací, vokálním ječákem, aby záhy ukotvila tempo i riffy do typické hráčské školy Ghost. Ta je čím dál čitelnější a řemeslně propracovanější, a to po vzoru moderního heavy metalu – musí znít pěkně nahlas a ohromit mohutnými sbory, harmonickými sóly a andělskými klávesami.

Balada Darkness at the Heart of My Love má jednoduchý a zapamatovatelný refrén, který spolu s jemnou akustikou zní jako vzdálené a zapomenuté demo Queen. Hity Watcher in the Sky nebo Hunter's Moon okatě vzdávají hold Van Halen, Kingu Diamondovi (i vizáží), Foreigner, Ozzymu Osbournovi či Def Leppard. To ale nevadí. Všemu totiž velí vypravěčský tón Papa Emerita IV, který neustále nechává fanoušky přemýšlet o další kapitole, v níž Lucifer zkoumá a zpochybňuje naše současné místo v civilizaci. A to je myšlenka, která je nyní více než aktuální.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Samotná existence Ghost je založená na propracovaném konceptu, v němž příběh, vizuály či choreografie hrají primární roli. Propletené náboženské obrazy se satanismem dělají kulisy během živé show, kde Papa řídí bohoslužbu se svými bezejmennými ghouly. Ghost koketují snad se všemi možnými žánry: doom metalem, hard rockem, arena rockem, psychedelickým rockem či black metalem. Kytarová souhra ctí oldschoolovou metalovou tradici, na pódiu jsou hráči věrni značce Hagstrom Fantomen, která jim pomáhá vytvořit rezonančně stabilní a přitom zvukově citlivý základ. Není žádným tajemstvím, že Forge je sám zručným multiinstrumentalistou a kytarové party mu také nejsou cizí. Přesto je na desce Impera cítit virtuózní a charizmatický vliv Fredrika Åkessona (Opeth), který miluje melodické mollové stupnice či lydickou dominantu. Emoce, vztek a energie tu jsou z každé písně cítit na sto honů.

Ghost – Impera

Loma Vista Recordings, 46:25

Heavy metal/hard rock

80 %