Koncert zblízka: Bonobo ve Foru Karlín. Kouzlo stále existuje

Prostor, který jsem osobně vždy měl rád jak po stránce akustické, tak po té organizační, působil jako lůno, připravené přivítat publikum. Lidé přicházeli na koncert v houfech, protože Bonobo má ve městě spoustu příznivců. Při čekání před začátkem show také panovalo téměř nábožné ticho. Atmosféra byla dobrá – energická a zároveň příjemná a vřelá.

Předskokan Poté dokázal sám zaujmout dav

Obrovské ovace přivítaly na pódiu předskokana večera Poté, britského umělce usazeného ve Francii. Na pódiu si vystačil sám s elektrickými bicími a několika modulárními syntezátory, k nimž zároveň používal několik efektů pro modulaci hlasu. Byla to one man show, ale znělo to jako celý orchestr. Potého éterický hlas šel dobře dohromady s temnou a intenzivní atmosférou, kterou vytvářely jeho syntezátory.

Byl to však rytmus, co publikum dostalo do varu. Deep house trance se mísil s tribální elektronikou, což lidi nutilo k obsedantnímu tanci a pohybu, jako bychom se účastnili šamanského rituálu. Poté byl mimořádně komunikativní a zjevně ocenil i odezvu publika. Zdálo se, že se všichni přišli podívat vlastně na něj.

Magie visela ve vzduchu ještě i o přestávce a lidé po Potého vystoupení působili svěže a nadšeně. Všichni teď čekali na Bonoba. A pak světla zhasla. Na obrazovce se objevilo velké surrealistické panorama a na pódium přišel Bonobo – nejprve sám, pak dorazili všichni ostatní hudebníci. Nikdy předtím jsem žádný jeho koncert neviděl a upřímně jsem si myslel, že to bude v podstatě elektronická hudba hraná pomocí syntezátorů a krabiček.

Staré i nové melodie s nádechem čerstvého vzduchu

Bylo pro mě proto překvapivé, že Bonobo nejenže ovládá syntezátory (hlavně Minimoog), ale i baskytaru, klavír, Moog, bicí pady a další, ale vlastně ho doprovázela celá kapela: klávesy, kytara, klarinet, trubka, saxofon a bicí. Soubor společně vytvářel snové a prosvětlené prostředí, kde se prostor a čas staly pouhou konvencí.

Publikum vypadalo zcela pohlcené zvukem; poslouchalo a nerušilo. Úvodní skladba (která je zároveň první skladbou jeho posledního alba Fragments, jež vyšlo letos v lednu) nazvaná Polyghost nás přenesla do Bonobova vesmíru. Všichni jsme se ponořili do vizuálu, který se skládal z hor, oblohy a moří, nekonečně se převalujících na plátně za kapelou, zatímco publikum se pohupovalo za zvuku syntezátorů.

Atmosféra zůstávala skvělá díky groovy funky bicím, které vytvářely podkres k synth popovým klávesám a syntezátorovým prodlevám. V této první části koncertu Bonobo představil několik skladeb ze své nejnovější tvorby: Rosewood, Counterpart, Shadows a Tides. Nechyběla ani krásná Surface, která patří na desku Migrations z roku 2017.

Zpívané skladby doprovázel krásný hlas a přítomnost Nicole Miglis, která se objevovala a mizela z pódia, kdykoli to bylo potřeba, a přednášela nádherné a andělské melodie, čímž okouzlila publikum, které vypadalo, že její přítomnost náležitě oceňuje.

V další části show muzikanti představili několik písní z Bonobových předchozích desek: mimo jiné podmanivou Cirrus, sexy a uhrančivou ATK (asi moje nejoblíbenější z celého setlistu). Atmosféru udržovala živá a hřejivá vášeň a nasazení celé kapely, které zjevně působilo i na lidi stojící jen pár metrů od nich.

Sólový set na závěr koncertu nadchl publikum

V jednom okamžiku pak všichni hudebníci opustili pódium – kromě Bonoba, který pak potěšil publikum hlubokou elektronickou tribal houseovou session, podmanivou a vtahující. Zvrhla se v naprosté šílenství publika, které tančilo a skákalo a zapomnělo na všechno kromě žití v přítomném okamžiku. To je přesně ten moment, kdy jsem si uvědomil, že ano, kouzlo stále existuje a nachází se v dobrém zvuku, dobré atmosféře a dobrých lidech.

Bonobo byl fyzicky statický, ale jeho energie převálcovala všechno kolem. Poslední dvě písně setlistu, Age of Phase a Otomo, jsou součástí jeho posledního alba a zdají se být dostatečně férovým zakončením vystoupení. Publikum bylo ovšem unešené a vypadalo to, že si přeje, aby večer nikdy neskončil.

A skutečně, Bonobo se spolu se všemi svými hudebníky vrátil na pódium na přídavek. Zahráli Stay the Same, zpívanou krásným a jemným hlasem Nicole Miglis, a celý koncert zakončili strhující Kerala, takže publikum zůstalo dezorientované, zpocené, šokované – a spokojené. Zdálo se, že to byl nejlepší možný konec večera.

Není samozřejmé, že by koncert zanechal v něčí paměti tak výraznou stopu - ledaže jde o našeho oblíbeného interpreta nebo že jsme na koncertě s lidmi, na kterých nám záleží. V případě Bonoba je však zřejmé, že jeho koncert zapůsobil úplně na všechny diváky.

Bonobo
26. 11. 2022
Prague (Forum Karlín)

Setlist:

Polyghost
Rosewood
Counterpart
Surface
Tides
Shadows
Kiara
Bambro Koyo Ganda
Cirrus
Outlier
ATK
Break Apart
No Reason
Linked
Age of Phase
Otomo

Encore:

Stay The Same
Kerala