Kontakt s mimozemšťany má u Blue States podobu loungeově zabarveného popu

První známky života projevil projekt Blue States v roce 1997, to znamená už před čtvrtstoletím. Brita Andyho Dragazise nadchnula tehdejší vzmáhající se vlna downtempa, jíž se po vydání svých prvních EP stal důležitou součástí. Není divu, že brzy našel společnou řeč s tehdy podobně se rodícím labelem Memphis Industries, s nímž spolupracuje do dnešních dnů.

Vydavatelsky aktivní byl projekt především v první dekádě, kdy odehrál koncert i v Praze. Ticho, které nastalo po vydání kompilace Sum of the Parts v roce 2009, přerušilo pouze nečekané vydání alba Restless Spheres před šesti lety. V těchto dnech se projekt probouzí k životu podruhé s tím, že aktivity Blue States mají být výraznější. První známkou vzkříšení je vydání nového alba World Contact Day.

Na datum 15. března je stanoven „Světový kontaktní den“. To znamená, že Mezinárodní úřad pro létající talíře (opravdu takové sdružení existuje!) se v tento den pokouší kontaktovat mimozemské formy života. Andy Dragazis se k celé této tajemné činnosti dostal skrze svou oblíbenou píseň Calling Occupants of Interplanetary Crafts, původně od Klaatu, kterou do širšího povědomí dostali v roce 1977 slavní sourozenci z The Carpenters. Sám autor se totiž během covidové doby, kdy komunikoval pouze distančním způsobem, začal cítit jako cizorodý prvek na neznámém území. Této metafoře pak věnoval celé album. Andy skrze pozvané zpěváky cestuje časem (Science or Fiction, Alarms), v Serial Recall se dokonce probírá vzpomínkami na minulé životy. Zasněný koncept mimo čas a prostor se skvěle hodí k podobně zasněné hudbě.   

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Raná tvorba Blue States měla podobu kolážovitých instrumentálek pracujících často s řadou samplů cizích nahrávek, které Andy doplňoval svými akustickými vyhrávkami. Na dalších deskách pak představil svou písničkovější tvář. Letošní novinka World Contact Day myslí na oba tábory fanoušků. Potěší jak milovníky plutí na popově psychedelickém obláčku, tak také ty, kteří Blue States cenili pro jejich nenucený písničkový rukopis.

Už v úvodní Plain Sight zaujme prvním vokálním přispěním Rachael Dadd, kolegyně z Memphis Industries, která zdobí bohatě aranžérsky budovaný barokní pop. Druhou položkou je instrumentálka Trust In Wires postavená na dialogu kytar a dechů. Na konci skladby se do diskuze přidají ještě smyčce. Downtempo, které mělo elektronický základ, má často na recenzovaném albu podobu bezeslovné „ruční jízdy“. Na elektroniku dojde ve Warning Signs, i tak ale skladby mají spíše lehké retro vyznění, podobně jako tvorba dnes polozapomenutých Air.   

Andy Dragazis se jako Blue States vrací po šesti letech ticha s výbornou sbírkou písní, která prokládá filmové vidění hudby s písňovými spády do vyváženého finálního tvaru. World Contact Day ukazuje, že downtempo generace muzikantů, která dala světu například Thievery Corporation, Kruder & Dorfmeister nebo Fila Brazillia, není pouze ceněným zdrojem inspirace pro dnešní generaci umělců chillwave nebo hypnagogického popu, ale stále je schopna do dnešní doby relevantně promlouvat.

Blue States – World Contact Day

Memphis Industries, 2022, 42:44

75 %