Květy s noblesou dumají o všedním dni

Zatímco předešlý počin Květy Květy rockově burácel, následovník 41 minut sází na intimní melancholii a humorný pohled na všední život. Formace, tvořená frontmanem, kytaristou a zpěvákem Martinem E. Kyšperským, bubeníkem Alešem Pilgrem, multiinstrumentalistou Ondřejem Kyasem a klávesistou Jiřím Habartou, se zde vrhla do většího zvukového dobrodružství a experimentování. Velký podíl na tom má Jiří Habarta, který album produkoval a zároveň je známý jako člen kapely Ghost Of You.

Samotné písně nesou typický rukopis Kyšperského – surrealistické vnímání dospělého muže, který žije v Brně, vede kapelu, a přesto polemizuje nad tím, zda je toto vše, co od života chtěl. Hudebně skladby oscilují mezi alternativním popem a folkrockovým písničkářstvím, avšak jsou obalené zvukomalebnou atmosférou. Tu občas naruší potemnělé aranže a zvonivě kvílivá kytara.

Na předešlou desku nejvíce navazuje otvírák Padre Pio, pojmenovaný po italském knězi a světci z první poloviny 20. století. Název skladby naznačuje duchovní a existenciální podtext. Hudebně je skladba minimalistická, ale nikoli jednoduchá. Dominuje melancholický motiv, postavený na jemné kombinaci akustické kytary, subtilní elektroniky a nenápadných rytmických prvků. Atmosféra je introspektivní, téměř meditativní, s nádechem mystiky. Dynamika skladby postupně graduje, avšak nikdy nepřekročí subtilní rámec – místo exploze přichází napětí a očekávání.

Píseň Paní z kanceláře má poutavou melodii a klidnou, monotónní atmosféru, která odpovídá stereotypu kancelářského života. Naproti tomu Dům, ve kterém bydlela Dora přináší snovou a znepokojivou náladu díky kombinaci akustických nástrojů a jemných elektronických prvků. Rytmika je pomalá, s cílenou absencí přímočarosti, což podporuje dojmy nostalgie a nejistoty. Zvukové vrstvy se nenápadně mění, což odráží proměnlivost vzpomínek.

Minimalistická skladba Mravenci zaujme neklidným „bzukotem“ elektronických prvků, které evokují nekonečnou aktivitu a organizaci. Oproti tomu hravá a neotřelá Ondatra vyniká zvukovými texturami, které připomínají pohyb v mokřadech nebo šustění rákosu – jako by přímo evokovaly přirozené prostředí tohoto zvířete.

Vrstevnatá skladba Berlioz propojuje jemné akustické pasáže s nečekanými zvraty v aranžmá. Elektronické a ambientní prvky vytvářejí snovou atmosféru, kde se prolínají realita a vzpomínky. Rytmika je záměrně neurčitá, což posiluje dojem hledání a nejistoty.

Závěrečná skladba Pojď blíž se loučí pochmurně, až zlověstně. Pomalé tempo umocňuje pocit růstu a gradace, který odpovídá výzvě k přiblížení a intimnímu spojení.

Co oceníte na desce jako muzikanti?

Zvuk alba 41 minut je čistý, ale neuhlazený, což dokonale odpovídá duchu Květů. Skladby plynule přecházejí mezi křehkými akustickými momenty a dynamickými experimenty s elektronikou. Produkce dává prostor jednotlivým nástrojům i emocím. Elektronické prvky jsou decentní, spíše dokreslují atmosféru, než aby dominovaly, což přináší moderní kontrast k folkovým kořenům.

Texty, tradičně silná stránka Květů, se pohybují mezi všedností a surrealismem. Na albu zazní melancholické i nadějné obrazy, evokující intimní a univerzální témata. Kyšperský svým hlasem přesvědčivě zprostředkovává jak minimalistické lyrické pasáže, tak emocionálně vypjaté momenty. Například skladba Dům, ve kterém bydlela Dora propojuje obraznost městské samoty s osobní introspekcí, zatímco Jsou dny rozvíjejí meditační náladu, podpořenou jemnými nástrojovými aranžemi.

Album 41 minut je dalším důkazem, že Květy patří mezi nejinovativnější kapely na české hudební scéně. Dokázaly vybalancovat experimentálnost s přístupností, aniž by se staly těžkopádnými. Každá píseň má svůj unikátní charakter, ale zároveň je součástí soudržného celku, který funguje jako jeden příběh. Deska 41 minut překvapuje, inspiruje a zaslouží si pozornost nejen fanoušků alternativní hudby.

Květy – 41 minut

Polí5, 00:41:44

experimentální pop/rock/folk

80 %