Kytarové techniky známé i neznámé #11: Slide kytara

Když mi bylo asi patnáct, dostala jsem k Vánocům dvojalbum George Harrisona All Things Must Pass a celé prázdniny (když jsem zrovna nesáňkovala a nebruslila) jsem ho poslouchala pořád dokola. Začínám psát článek o slide kytaře v malé chalupě uprostřed zamrzlé krajiny, tahle vzpomínka se mi vrací a v hlavě mi zní první klouzavé tóny písně If Not For You.

Okno do historie

Počátky slide kytary ale spadají mnohem dál do historie a musíme se vydat na Havaj. Někdy kolem roku 1885 tam chlapec jménem Joseph Kekuku sebral kus železa ležící u kolejí a zjistil, že může vytvářet fascinující zvuky, když s ním přejíždí přes struny své kytary. Tento způsob hry se pak rychle rozšířil po celé Havaji a už v roce 1893 ho havajští kytaristé představili na světové výstavě v Chicagu. O třicet let později, v roce 1923, pak vznikla v New Yorku první bluesová nahrávka využívající slide kytaru. Jmenuje se Longing for Daddy Blues a nahrál ji kytarista Sylvester Weaver, tentokrát s použitím nože. Slide kytara se během následujících desetiletí pevně usadila v prostoru blues a country.

V 60. a 70. letech s masivním rozvojem elektrické kytary ale z těchto žánrů pronikla i do rocku a populární hudby obecně. Kytaristé stále ještě hledali, co všechno nový nástroj nabízí, a experimentovali se zvukem i technikami hry. Není divu, že vzali do hry i bottleneck a začali prozkoumávat jeho využití a zvukové možnosti. Dalo by se říct, že od té doby patří slide k výrazovým prostředkům sólových kytaristů a kytaristek všech žánrů.

Bottleneck

Typický klouzavý zvuk slide kytary vzniká pomocí kusu duté trubky zvané slide, nebo také bottleneck, kterou má kytarista navlečenou na prstu levé ruky. Může být vyrobena ze skla, z kovu, porcelánu či jiných materiálů, přičemž každý z těchto materiálů má trochu jiné zvukové vlastnosti. Kovový slide používali kytaristé od počátku, původně to byl třeba jen kus plechu či nůž, a tento materiál je stále populární zejména v blues. Kovové bottlenecky mají ostřejší, agresivnější tón a velký sustain a používali je například kytaristé jako Muddy Waters, Rory Gallagher nebo Joe Bonamassa.

Na druhé straně zvukového spektra se nachází skleněné bottlenecky, v tomto případě opravdu připomínající hrdlo lahve. Jejich tón je „měkčí, teplejší“, a bývá častou volbou v kombinaci s elektrickou kytarou. Skleněný slide můžeme najít třeba u Bonnie Raitt, Ry Coodera nebo třeba Jeffa Becka a používají je také legendy slide kytary – Duane Allman a Derek Trucks. Duane Allman dokonce jako slide dlouho využíval lahvičku od léku na nachlazení a Jim Dunlop nyní vyrábí signature model bottlenecku přesně podle této ampulky.

Někde uprostřed se nachází keramický slide, který sice nemá tak dlouhou historii, nabízí ale dobrý kompromis mezi oběma předchozími variantami. Používá ho například Billy Gibbons nebo Joe Perry.

Jak na slide?

Na začátek je důležité si říct, že zatímco některé kytarové techniky mají celkem jednoznačný způsob, jak je hrát správně, u slide kytary je toto „správně“ hodně individuální. Například už první otázka, která vás pravděpodobně napadne – na kterém prstě bychom tedy měli mít navlečený slide – nemá úplně jednoznačnou odpověď. Většinou se doporučuje prsteníček, záleží ale hodně na vaší technice hry a setkáte se i s využitím ostatních prstů. Prostředníček vám nabídne mnohem lepší kontrolu tónu, malíčkem zase dosáhnete dál a zůstanou vám tři prsty pro hraní tónů bez slidu. Prsteníček se proto jeví minimálně pro začátek jako vhodný kompromis .

Je zde ale přeci jen několik základních pravidel, kterých je dobré se držet, aby vaše slide kytara zněla tak, jak má. Prvním důležitým bodem je, kam vlastně na hmatníku slide položit. Zde je odpověď jasná – nad pražce. Pokud totiž slide umístíte tam, kde mačkáte strunu, čili doprostřed políčka mezi pražci, bude tón podladěný.

Dále nás zajímá, jak moc vlastně bottleneck na struny přitlačit. Zde se můžete vrátit k dílu o flažoletech – kontakt slidu se strunou by měl být podobný, jako když hrajete přirozené flažolety, určitě byste neměli struny mačkat. To se může ukázat jako poměrně složitý úkol, zejména pokud máte kytaru s nízkým dohmatem (struny jdou velmi těsně nad hmatníkem). Tady je totiž prostor mezi „příliš malým“ a „příliš velkým“ tlakem na struny velmi úzký. Nenechte se proto odradit počátečním neúspěchem, pokud si však pro nácvik práce se slidem dokážete opatřit kytaru s vyšším dohmatem, půjde vám to snadněji.

Poslední, na co je dobré dát si pozor, je tlumení stun. Tomu jsme se věnovali v minulém díle kytarových technik, a při hraní s bottleneckem se vám to bude velmi hodit. Prsty za slidem, které zrovna nehrají, nezapomeňte jemně položit přes celou výšku hmatníku, aby vám zatlumily všechno nevítané drnčení a přezvuky.

Nalaďte se alternativně

I když to není úplně „kytarová technika“, ke slide kytaře neodmyslitelně patří alternativní ladění. To jest takové ladění kytary, kdy souzvuk prázdných strun dává dohromady nějaký (použitelný) akord. Tím pádem jak samotné otevřené struny, tak barré akord na jakémkoli pražci (a samozřejmě také slide) už rovnou zní „dobře“. Kromě toho se vám bude jednodušeji hrát většina obvyklých bluesových licků. Pokud chcete slide používat hlavně v sólech, pak je dobré naučit se s ním pracovat ve standardním ladění kytary. I tak vás ale určitě bude bavit zahrát si třeba nějaké klasické blues v jiném než obvyklém ladění.

Možností je mnoho a vydaly by na samostatný článek. Nejběžněji se používá ladění do akordu E (od basu k výškám E-B-E-G#-B-E), dále D (D-A-D-F#-A-D ) a G (D-G-D-G-B-D). Pokud jako já používáte kytaru s Floyd Rose tremolem a zámky, velmi pravděpodobně se této ladící rozcvičce vyhnete. Altenativní ladění a experimenty se slidem jsou ale i pro mě jedním z důvodů, proč uvažovat o další kytaře. Nabízí totiž mnoho zajímavých harmonických možností jak pro kytarová sóla, tak pro tvorbu hudby obecně.

Pokud vás slide kytara nadchne, pak se nabízí jednu kytaru vyčlenit pro tuto techniku – ideálně takový nástroj, která má vyšší dohmat a můžete si jej rovnou nechat naladěný do svého oblíbeného „open“ ladění. Můžete dokonce i docela dobře použít starší kytaru, na kterou se třeba jinak nehraje úplně komfortně.

Stejně jako vytahované tóny či vibrato, slide kytara do vaší hry přináší unikátní emoce, které vycházejí z určité nepřesnosti zahraného tónu. Tím se totiž blíží kvalitě zpívaného tónu, který se také chvěje kolem určitých frekvencí, nikdy ale není úplně stejnoměrný. Pokud tedy chcete vnést do svých sól či riffů živost a silný emocionální náboj, můžete vyzkoušet, co se stane, když ke hře použijete bottleneck.