Kytary legendární a mytické #8: Rick Turner Guitars

První setkání

Kdo měl v osmdesátých létech přehrávač VHS videokazet, byl dle dobového rčení „v pracovním kolektivu velmi oblíbený“. A pokud měl navíc ještě sbírku nahrávek živých koncertů takzvaných „západních interpretů“, byl mezi muzikanty někým jako věrozvěstem. A tak se mi stalo, že jsem u jednoho takového kamaráda viděl záběry ze živého koncertu skupiny Fleetwood Mac. Po vydání alba Rumours se tehdy z původně velmi bluesové kapely stal pop-rockový bestseller.

Videu samozřejmě dominovala půvabná Stevie Nicks. Jak jinak? Do té jsme tehdy byli všichni platonicky zamilovaní, respektive se obvykle dělila o pořadí se Sheilou E., Kate Bush nebo Nancy Wilson. Mě ale možná ještě více zaujal kytarista Lindsey Buckingham. Nejen tím, jak brilantně hrál a skvěle zpíval, ale i svou prapodivnou kytarou, která nepřipomínala nic, co jsem do té doby viděl. Jakýsi unikátní hybrid se spoustou knoflíků a snímačem v rezonančním otvoru. V době bez internetu jsme samozřejmě neměli ani tušení, co je to za nástroj.

Uběhlo čtyřicet let plných změn všeho druhu a já jsem si právě vykračoval koridorem výstavního pavilonu v kalifornském Anaheimu, když jsem zahlédl povědomý tvar kytary. Co to je a co mi to, zatraceně, připomíná? Intuitivně jsem zamířil ke stánku a přečetl si logo Rick Turner Guitars. A pak mi to došlo. Vždyť to je ta kytara, co na ní vařil Lindsey Buckingham! To se stalo v době, kdy nám už informace nechyběly, naopak jsme se v nich pomalu začali ztrácet. Takže nedalo velkou práci dozvědět se celý příběh.

Nehnat to do otáček

Rick Turner se narodil v roce 1943 v Massachusetts jako Warwick Lancelot Armstrong Turner III. Od dětství pomáhal v dílně, která opravovala hudební nástroje, a svou první kytaru dostal v jedenácti. K hudbě měl tím pádem odmalička vztah a v době mladické nerozvážnosti jej zasáhla naplno psychedelická vlna, na které se vezl společně s různými kapelami tohoto žánru. Není tedy divu, že se přestěhoval na západ do Kalifornie, kde se seznámil s lidmi okolo skupiny Grateful Dead.

Tehdy ho napadlo vyzkoušet, jak zní nízkoimpedanční snímač. Zatímco mašiny v továrnách Gibson nebo Fender natočily do snímačů 8000 otáček drátu, Rick u svého ručně motaného snímače přestal někde u patnácti stovek. Jeho tehdejší kumpán Ron Wickersham, nadšenec pro elektroniku všeho druhu, vymyslel, že slabší výstup snímače budou kompenzovat tím, čemu kytaristé a basáci říkají „aktivní elektrika“, tedy vestavěným předzesilovačem. Byl nadšený z frekvenčně širokého rozsahu signálu, který Rickovy snímače produkovaly.

A to byl počátek legendární firmy Alembic. Dalšími společníky ve firmě byli Owsley Stanley a Bob Matthews, zvukaři Grateful Dead. První nástroj, který vyrobili v roce 1972, byla basa pro Jacka Casadyho, basáka Jefferson Airplane. Pak se objevili další významní basoví endorseři jako například Stanley Clarke nebo John Entwistle. Pokud jde o kytary, legendárním se stal model Eagle, který proslavil Jerry Garcia.

Turner opustil Alembic v roce 1978 a začal pracovat na své vlastní kytaře s názvem Model 1. Stejně jako u snímačů, ani v případě kytary nepostupoval zavedeným způsobem. Kytara měla klenutí horní desky, laminovaný krk a tvar byl něco mezi akustickou kytarou typu OOM a „sešlápnutým Gibsonem“. Po svém dokončení se ihned ocitla v rukou Lindseyho Buckinghama. Byl to právě ten model, který jsem zahlédl na videu a po mnoha létech znovu objevil.

Po krátkém působení ve vývojovém oddělení společnosti Gibson se Rick definitivně rozhodl, že už bude pracovat jen pro svůj vlastní byznys. A od té doby už firma Rick Turner Guitars existuje jako plnohodnotná podnikatelská entita, které v malých objemech vyrábí velmi netradiční a velmi pečlivě zpracované nástroje, nezřídka využívané špičkovými muzikanty.

Bohužel, před dvěma léty Rick Turner opustil tento svět. Firma nesoucí jeho jméno ale dále pokračuje, věrna jeho odkazu.

O co jde

Co je tu jinak než jinde? Popravdě skoro všechno. Kytaru Rick Turner si s jinou zaručeně nespletete, ať už jde o kterýkoli model. Počínaje tvary kytar, přes jejich profil až po elektroniku.

Model 1, který luthiera proslavil, je podle slov svého tvůrce konstrukčně založen na kytaře Stauffer vyrobené v 19. století ve Vídni. Menzura je 24 3/4, tělo je z mahagonu, dnes případně na přání z cedru a také s tenkou horní vrstvou javoru či jiného dřeva. Krk je vsazený, lepený z laminovaného javoru nebo mahagonu. Kytara díky svému quasiresonančnímu otvoru, kde je umístěný otočný humbucker, vypadá, že je dutá. To je ale pouze zdání. Je to čistokrevný solid-body nástroj. Pokud jde o hardware, pochází obvykle od firmy Gotoh (případně Planet Waves). Počet pražců je čtyřiadvacet.

Zvláštní kapitolou je elektronika. Základem je humbucker dle vlastního designu. Ten může být doplněný piezo snímačem (obvykle L.R.Baggs) v kobylce a dále systémem aktivní elektroniky s názvem D-Tar Eclipse. Jedná se o osmnáctivoltový předzesilovač vyvinutý společně s firmou Seymour Duncan. Smyslem tohoto poměrně složitého zapojení je možnost kombinovat zvuk magnetického snímače s piezo snímačem dle vlastích preferencí. Předzesilovač obsahuje i parametrický equalizer. To vše je navíc doplněno možností rozpojit cívky humbuckeru a využívat jej i jako pasivní snímač. Hráč má tak možnost široké volby tónů od brilantního, téměř akustického soundu až po „svalnatý“ dvoucívkový zvuk.

Sortiment

Model 1 je dodnes základním prvkem sortimentu a trademarkem značky. Přesto, že je dnes k dodání ve vícero materiálových variantách i snímačových konfiguracích, jedná se o naprostý evergreen výrobce.

K němu přibyla další řada nazvaná Renaissance. Jedná se o pololubové hybridní kytary, které mají jediný cíl – přesně reprodukovat zvuk akustického nástroje při ergonomii elektrické kytary a absencí zpětné vazby. Existují jako šestistrunné steel nebo nylon-string verze i jako dvanáctistrunná kytara. Zvláštní kapitolou je pak model Deuce, který přidává jeden magnetický snímač a možnost jeho kombinace s piezem. Řada Renaissance je k mání zásadně s mahagonovýou zadní deskou a luby, přičemž horní deska může být také mahagon, nebo dále cedr nebo sekvoj. Výrobce využívá svůj systém aktivní elektroniky i zde pro vestavěný piezo snímač.

Novým prvkem v sortimentu Rick Turner Guitars je linie nazvaná Electroline. Tady už design nezapře elektrickou kytaru, byť, věren tradici, je design opět poněkud bizarní. Kytara připomíná malý strat, který na mne osobně působí trošku „kašpárkovským“ dojmem. To ovšem ale nic neubírá na skutečnosti, že je instrument zhotoven s precizností výrobci vlastní. Trojice single coil snímačů je doplněna aktivním boostem Scott Walker dodávajícím snímačům sílu signálu a frekvenční hloubku.

RTG má v repertoáru i dva standardní modely baskytar. Jeden odvozený od Modelu 1, druhý, quasiakustický, založený na modelu Renaissance.

Kde a za kolik

Oficiální seznam dealerů napovídá, že jde o opravdovou raritu, nikoli masovou záležitost. I na domácím, americkém trhu, kde má dnes Rick Turner mezi kytarovými tvůrci pověst legendy, není zastoupení značky vůbec „plošné“ a omezuje se zejména na proslulé prodejce, známé svou odborností, ale také velkým skladem a širokým sortimentem unikátních nástrojů. Takže třeba Heartbreaker Guitars, nebo Rudy's Music (ten Rudy má příjmení Pensa, takže asi tušíte...) a podobné kalibry.

Mimo Spojené státy jsou oficiální dealerství pouze ve čtyřech jiných státech. Kupodivu například tak silný trh, jako je Německo, oficiálně žádné dealerství nemá. Nejblíže nám tedy koupíte RT kytaru v Holandsku, třeba v mém oblíbeném krámě (velikosti středně velkého zámku) s názvem The Fellowship of Acoustics v Dedemswaartu. Je to nejen jeden z nejkrásnějších obchodů s kytarami, jaký jsem kdy viděl, ale vyniká i svými odbornými znalostmi. Momentálně tam mají pouze jeden kus, a to Renaissance Steel String za 3 000 Euro.

V Heartbraker Guitars v Las Vegas mají na skladě přes dvacet modelů a vzhledem k tomu, že se na jejich webu přepočítává cena rovnou na koruny, čteme tu, že jsou k dostání v cenách od cca 100 000 do 150 000 Kč, pouze dva modely jsou okolo 200 000 Kč.

Kdo na kytary značky Rick Turner hraje

Jak už jsme psali na začátku, zásadním umělcem v historii Rick Turner Guitars je Lindsey Buckingham. Kromě něj proslavil značku i John Mayer, který ji použil na některých svých nahrávkách. Pat Simmons (Doobie Brothers) nebo Robbie Krieger, bývalý člen legendárních Doors, jsou dalšími ambasadory brandu.

Závěrka

Kytaru Ricka Turnera si nekoupíte proto, že na vás křičí reklama z každého kytarového magazínu. Ani proto, že ji tam či onde zrovna mají ve slevě. Je to raritní zboží, o jehož existenci se musíte chtít dovědět a pak po něm zahájit pátrání. Unikátní konstrukce, která nemá žádnou jinou příbuznou ve světě, aktivní elektronika jako výsledek vlastního vývoje, specifické tvary. Na vše si musíte chvíli zvykat, jelikož oko hudebníka, zvláště ze staré školy, je velmi konzervativní. Když ale uvidíte, jak na nástroj válí Lindsey Buckingham, řeknete si, že na tom něco musí být.

Když pak vezmete artefakt do rukou a zjistíte, s jakou pečlivostí a smyslem pro nejmenší detail je vyrobený, nemůže být celkový dojem jiný než nadšení a obdiv. Mluvím ze své vlastní zkušenosti a ta je samozřejmě jen osobním úhlem pohledu. Nicméně v kytarovém průmyslu existují jisté nepsané standardy toho, co lze označit za dobrý nástroj. Všechny kytary značky Rick Turner tuto pomyslnou hranici na míle překračují směrem k dokonalosti.