Laibach představují barevný muzikál s tématem národního socialismu

Nahrát album, odjet turné, a tak stále dokolečka. Toto jednoduché schéma ještě nedávno naplňovala většina hudebních projektů na současné hudební scéně. Ne tak Laibach, kteří své fungování mají založené spíše na projektově-ideologickém základě. Vždyť už v polovině osmdesátých let doplňovali základní albovou řadu tvorbou pro divadelní a scénické projekty (Krst Pod Triglavom nebo doprovod k Shakespearově Macbethovi). Vedle toho jako hudební odnož hnutí Neue Slowenische Kunst prodávali na svých koncertech pasy vlastního státu.

Kontroverze navíc během let neustoupily, naopak jsou součástí DNA skupiny i v současnosti. Vzpomenout můžeme na koncerty v KLDR (zaznamenané v zajímavém filmovém dokumentu Den osvobození) nebo účast na fantasmagorickém sci-fi filmu Iron Sky. Letošní nový projekt nemá tak senzační podtón a obloukem se vrací ke spolupráci s německým dramatikem Heinerem Müllerem, se kterým kapela spolupracovala už v polovině 80. let.

Heiner Müller (1929-1995) patří bezesporu k nejznámějším východoněmeckým autorům. Levicový dramatik, spisovatel a režisér je brán za pokračovatele odkazu Bertolda Brechta, který ve svém díle zpracovával nejednoduchou realitu Německa druhé poloviny 20. století.

„V roce 1984 jsme připravili hudbu ke hře Heinera Müllera nazvané Quartet, kterou uvedlo Slovinské národní divadlo v Lublani,“ vzpomněli v roce 2020 samotní Laibach. V roce 1985 konečně došlo v Berlíně k osobnímu setkání členů kapely s Müllerem, ze kterého si obě strany slibovaly budoucí společné dílo. K tomu bohužel za literátova života nikdy nedošlo.

Až v roce 2019 dostali Milan Fras, Ivan Novak a spol. pozvání od Anji Quickert, vedoucí Mezinárodní společnosti Heinera Müllera, ke spolupráci na hře Wir sind das Volk, postavené na textech Heinera Müllera. Laibach se vrhli do práce a premiéra tohoto primárně muzikálového projektu proběhla 8. února 2020 v HAU Theatre (Hebbel am Ufer) v Berlíně.

„Jakmile se objeví slovo ‚Volk‘ (národ, lidé, pozn. red.), začínám se ošívat,“ prohlásil Heiner Müller v roce 1990. „Toto není můj národ. Velmi dobře jsem chápal, proč Brecht vždy trval na slově ‚populace, lidé‘ místo ‚národ‘. Slogan ‚My jsme lid‘ je k ničemu, vůbec nefunguje. V poslední době se navíc znovu odhalil etnický potenciál ‚národa‘, čímž se stal už poněkolikáté nástrojem nacionalistického a rasistického vyloučení. V jakési globální regresi se populisté (pravicoví, ale i levicoví) spojili ve fantasmu etnické, kulturní či náboženské homogenity,“ dodal dramatik s bohatou zkušeností života v socialistickém realismu.

Projekt Wir sind das Volk [Ein Musical Aus Deutschland] bere Müllerovy texty jako hrubý hudební materiál. Slovinci si z něho vybírají určité pasáže a skládají je s hudebním doprovodem do nových celků. „Sám Heiner Müller sbíral a přeskupoval myšlenky a texty jiných,“ vysvětlují Laibach přístup ke vzniku nových. „Pro leckoho notoricky známé myšlenky dáváme do nového kontextu, doplňujeme je naší hudbou, abychom posluchače maximálně vtáhli do děje. Hudba odemyká emoce a je proto skvělým manipulativním nástrojem a mocnou propagandistickou zbraní. Pro spojení Heinera Müllera, který divadlo chápal jako politickou instituci, a Laibach nemůže být lepší výsledný tvar než muzikál,“ dodává kapela.

Hudba, politika, národní mýty, to vše je amalgámem, který je Laibach už léta vlastní, přesto s Wir sind das Volk přichází kapela znovu s jiným výsledným tvarem – jakýmsi literárním remixem Müllerovy tvorby s podtitulem ‚Vítejte v propasti národa‘!

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Jak už jsem zmínil, Laibach původně stvořili muzikál, který ale v koronavirové pauze začali upravovat do písňově studiové podoby. Jedná se tedy o komplexnější práci než na nedávno vydaném albu The Sound Of Music, kde se Slovinci věnovali reinterpretaci písniček z jednoho z nejúspěšnějších amerických muzikálů Za zvuků hudby z roku 1965. Zde totiž Laibach přejímají pouze výňatky dramatikovy tvorby, které doplňují o nové autorské skladby. Na materiálu se přitom znovu podílí řada spolupracovníků ze širšího okruhu kolem skupiny.

Díky několika skladbám v závěru desky, které zachycují provedení muzikálu z roku 2020, máme jasnější představu, jak se původní tvar představení v souvislosti s úpravou pro studiovou podobu proměnil. Zatímco dlouhé původní skladby jsou minimalistické fresky, kde středobodem je dramatická recitace Müllerových textů, studiové nahrávky dávají samotné hudbě mnohem větší prostor. Ba co víc, vybrané skladby (např. Philoktet nebo Im Herbst 197.. starb...) zůstávají v instrumentální podobě.

Na druhou stranu, díky melodičtějšímu vedení řady položek se blížíme mnohem více tradičnímu muzikálovému pojetí, včetně stylového vedení zpěvu. Zároveň se v řadě skladeb Laibach esteticky obrací ke svým industriálním kořenům. Temnota a disonance se setkává s elektronikou, smyčci a bohatě klenutými melodickými oblouky řady skladeb. Mentálnímu návratu napomáhají i texty v německém jazyce.

Letošní novinka Wir Sind Das Volk [Ein Musical Aus Deutschland] není tradiční řadovou deskou Laibach postavenou na prostých písničkách. Na druhou stranu není ani zvukovým experimentem, kterým bylo například album Laibachkunstderfuge věnované dekonstrukci Bachových fug. Album můžeme brát jako obdobu soundtracku k filmu Iron Sky kombinovaného s deskou The Sound Of Music.

Ve zkratce, industriální, experimentální a popově elektronické temné spády jsou napřímo naroubované na muzikálově velkokapelní sound s převahou akustických nástrojů. Laibach zkrátka přišli s dalším originálním konceptem s přesahem, včetně nadprůměrného, barevného hudebního obsahu. To vše je dokladem toho, že kapela i po čtyřech dekádách umí překvapit a hudebně být stále relevantním hudebním sdružením.

‎Laibach – Wir Sind Das Volk [Ein Musical Aus Deutschland]

Mute/PIAS, 2022, 83:25

81 %